Semín a okolí

Rubrika: Cestování Zveřejněno: pátek 23. červen 2023 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Je o mně známo, že jsem milovnicí české kinematografie. Když jsem přemýšlela, čím zajímavým bych mohla přispět do letošního letního čísla, vzpomněla jsem si na film „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Kromě jiných dnes již zlidovělých hlášek miluji tu od tatínka Luboše v podání Františka Němce … „každej člověk si myslí, že nejhezčí místo je tam, kde se narodil“. Ze Semína a Pardubicka nepocházím přímo já, ale jedna část mojí rodiny. (Ta druhá je z Liberce, ale o tom už jsme psali. J) V Semíně jsem tak strávila krásnou část dětství a pořád se tam vracím. Nejčastěji na hřbitov, kde odpočívají moji nejbližší. Pro spoustu z nás je hřbitov mimo jiné místem, kde může rozjímat, zklidnit mysl a utřídit si myšlenky, nebo se jen tak v klidu projít. Proto bych Vás ráda pozvala na maličký hřbitov v obci Semín, která se nachází asi 6 kilometrů od Přelouče a 15 kilometrů od Pardubic. Kromě toho, že je toto místo odpočinku skutečně malebné, jsou zde dvě zajímavosti. Hned u vchodu na hřbitov je překrásná renesanční dřevěná zvonice z 16. století, ve které jsou dva starobylé zvony. Ten menší je z roku 1542 a jmenuje se Poledník, ten větší byl odlit v roce 1604 a nese název Ježíš, nebo Jan, lidově pak Hranáč. Kostel svatého Jana Křtitele je zapsán na seznamu kulturních památek a pochází z 1. poloviny 13. století. Některé prameny o jeho založení ale odkazují na 12. století. Kostel nejprve zřejmě prošel renesanční a posléze barokní přestavbou. Jedná se o jednolodní stavbu s polokruhovou apsidou, s velmi jednoduchým členěním fasády a malou štíhlou věžičkou na hřebeni střechy, které se říká anktusník.

Přímo naproti hřbitovu je budova původního zámečku, později přestavěného na pivovar. Renesanční zámeček z 16. století původně sloužil ke správě semínského panství Vilému z Pernštejna a také sloužil jako lovecká stanice, protože Semín  se specializoval na lov srnčí zvěře a zajíců. Později byl k zámečku přistavěn ještě pivovar a dostal tak barokní podobu. Budova zámečku se stala rodištěm architekta Josefa Gočára, jehož tvorbu ovlivnila v mládí secese a moderna, později kubismus a rondokubismus, kterým se právě Gočár se svými spolupracovníky zapsal do dějin světové architektury. Pozdní dílo ovlivnil konstruktivismus a funkcionalismus. Mezi jeho významné stavby patří v centru Prahy dům „U Černé Matky Boží“, Banka československých legií nebo kostel sv. Václava ve Vršovicích. V Pardubicích pak budova Anglobanky, či Winternitzovy automatické mlýny. Lázně Bohdaneč jsou nepřehlédnutelné i kvůli konstrukci vodojemu. Velkou „stopu“ zanechal v Hradci Králové. Objekt pivovaru je zařazen na seznam kulturních památek.

Semín má 556 stálých obyvatel a rozkládá se na ploše 743 hektarů.Osídlení obce dokládají nálezy pohřebišť popelnicového typu z 1.poloviny 1. tisíciletí před naším letopočtem. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1339, kdy ji držel Heřman ze Semína. Vedle Josefa Gočára se v Semíně narodil také archeolog Vincenc Častoslav Chvojka, který se zapsal do historie objevem nové kultury, tzv. „tripolijské“. Název je odvozen od naleziště u osady Tripolje na břehu Dněpru pod Kyjevem. V Semíně vyrostl také univerzitní profesor, literární vědec a spisovatel Josef Polák, který se ve své tvorbě soustředil hlavně na literaturu 19. století, hlavně pak na život a dílo Josefa Václava Sládka, Karla Havlíčka Borovského a Boženy Němcové. O jejím dětství a mládí nashromáždil zajímavá fakta a byl aktivním diskutujícím v teoriích a polemikách o jejím původu. Na jednu malou obec docela slušná „nálož“ úspěšných lidí, co říkáte? 

Nesmím zapomenout zmínit ještě jeden zajímavý a důležitý objekt. Krátce po dokončení Opatovického kanálu byl na tomto vodním díle postaven první dřevěný panský semínský mlýn, který ale vyhořel v 50. letech 16. století. Proto postavili nový, jehož součástí se stala pila i hamr. Mlýn byl pronajímán a v průběhu 19. století získal soukromého majitele. Po vzniku Československa si objekt pronajalo Mlýnské družstvo a proběhla modernizace mlýna, kdy byla namontována nová turbína. Takto mlýn „běžel“ až do roku 1964. V současnosti je mlýn v rukou nového majitele, který část zrekonstruoval, nainstaloval novou turbínu a objekt teď slouží jako malá vodní elektrárna.

❞ Kousek od Semína pak můžete navštívit další zajímavost – technickou památku Semínský akvadukt...

Kousek od Semína pak můžete navštívit další zajímavost – technickou památku Semínský akvadukt. Předem upozorňuji, že značení k němu není úplně ideální. Směrem na Břehy, kousek za autokempem, nesmíte přehlédnout malou hnědou tabulku se šipkou „Akvadukt“, jinak minete. JSemínský akvadukt je na kříži Opatovického kanálu a Sopřečského potoka. V době svého vzniku patřil mezi významná středověká díla, původně byl postaven z dřevěných trámů těsněných jílem. Velkou rekonstrukcí prošel před dvaceti lety, kdy byl nově vybudován přepad pro odtok nadbytečné vody z kanálu a potoka. Díky tomuto protipovodňovému opatření se při případných povodních snížilo riziko zatopení Semína. Akvadukt je dlouhý 13,5 metrů a široký 7 metrů. Účelem akvaduktu je převést vodu z místa zdroje do místa spotřeby, srozumitelně řečeno převést první tok přes druhý. Protože překonává různé překážky, vypadá více jako most než koryto. Někde se setkáte s označením betonový most, někde umělé koryto.



Akvadukty a stoky byly součástí pardubické rybniční soustavy. Díky budování chovných rybníků se voda z bažin a mokřin soustředila do rybníků a vysušená půda mohla posloužit zemědělcům. První strouhy, kanály a rybníky byly na Pardubicku zbudovány již v 11. století, ale rybníkářskou oblastí, kdy se propracovala rybniční soustava, se tato oblast stala někdy od konce 15. do poloviny 16. století. V té době sčítala 250 rybníků a přibližně 30 kilometrů napájecích kanálů. V 18. století jsou rybníky vysušeny, protože orná půda je mnohem výnosnější. Dříve měl Opatovický kanál skoro 35 kilometrů a fungovalo na něm 32 mlýnů. Dnes dosahuje délky 26 kilometrů, v provozu jsou jen dva mlýny a je kulturní památkou.

❞ Za hranicí cedule SEMÍN je autokemp Seko, obcí vede červená turistická značka ve směru na Kladruby nad Labem...

Na závěr – za hranicí cedule SEMÍN je autokemp Seko, obcí vede červená turistická značka ve směru na Kladruby nad Labem – Přelouč a cyklotrasa KČT č. 24 – Labská trasa. Můžete vyrazit třeba do Přelouče, rodiště dabéra par excellence Františka Filipovského. Podívat se tam můžete na jeho stálou expozici, nebo do kostela sv. Jakuba či do bývalé synagogy. Za mě stojí určitě za pozornost i naučná stezka „Přeloučské pamětní stromy“. Cestou na Prahu se určitě zastavte v Kladrubech nad Vltavou. Národní hřebčín rozhodně stojí za to navštívit. V rámci komentované prohlídky si prohlédnete stáje, kočárovny s expozicí starokladrubských koní a zámku. Nezapomeňte se projít také po okolí, památková zóna Kladrubského Polabí má velmi promyšlené uspořádání krajinných prvků a řeky Labe. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní je od roku 2019 zapsána na seznamu památek světového dědictví UNESCO. Prohlídky probíhají do října, od úterý do neděle 10-16 hodin, každou celou hodinu. Rodinné vstupné stojí 780 korun, cena za 1 dospělého je 260 korun, děti od 6 do 18 let a studenti od 18 do 26 let mají vstup za 170 korun a děti do 6 let půjdou na prohlídku zdarma. Vstupenky doporučuji koupit on-line.

Jj a starokladrubské koně má ve svých stájích také naše městská policie.

V Kladrubech nad Labem se můžete těšit na komentovanou prohlídku hřebčín a jeho okolí.


Zdroje: wikipedie, kudyznudy, oficiální stránky obce Semín, oficiální stránky Národního hřebčínu Kladruby nad Vltavou.

Zobrazení: 265