Celebrita, génius, podivín

Rubrika: Kultura Zveřejněno: středa 28. únor 2024 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

V prosinci 2023 uplynulo tři sta let od úmrtí toho prvního. Narodil se a zemřel v Praze. Dožil se 46 let. V červnu 2024 uplyne sto let od úmrtí druhého. I ten se narodil a zemřel v Praze. Dožil se 40 let.

Génius kamene a světla

V prosinci 2023 jsme si připomněli tři sta let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho-Aichela, českého barokního architekta italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Narodil se 3. února 1677 v Praze, zemřel 7. prosince 1723 tamtéž. Byl nejstarším synem pražského kameníka Santini Aichela, který byl po otci Ital. Narodil se na část těla ochrnutý. Z toho důvodu nemohl úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. I přesto se kamenictví vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství. Ve dvaceti letech odjel na zkušenou do Itálie, odkud se vrátil v roce 1700 a brzy na to se stal členem stavitelského cechu, malostranským měšťanem a také oficiálním architektem cisterciáků. Pracoval i pro další církevní řády, bohaté šlechtice a jiné významné klienty. Žil pouhých 46 let, ale i za tak krátkou dobu je jeho rukopis patrný zhruba u sta staveb, přestože je mu jich připisováno daleko víc. Santiniho prvotinou byla přestavba zbraslavského kláštera. Pro změnu jeho vrcholným dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který je významnou památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Jak víte, jsem z Kutné Hory a tam, v Sedlci, se nachází klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele. Ten z počátku rekonstruoval Pavel Ignác Bayer, ale na přelomu let 1702 a 1703 ho vystřídal tehdy pětadvacetiletý Santini. Od roku 1995 je tento skvost také zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. V chrámu najdeme vzácné umělecké památky, např. obrazy P. Brandla (viz Bohém Brandl, PS 11/23). Stojí v místě, kde každoročně o Velikonocích probíhá Sedlecká pouť. Samozřejmě jsme na ni rok co rok chodili, a proto mám kostel Nanebevzetí neodmyslitelně spojený s kolotoči a střelnicemi. Santini někdy pracoval současně i na osmi velkých stavbách po celém území Čech a Moravy. Tyto stavby měl podle smlouvy za úkol též dozorovat. Mohlo je od sebe dělit až 450 km. Velké i malé vzdálenosti překonával kočárem, protože vzhledem ke svému postižení nemohl jezdit na koni. Jízdy vždy využíval k malování i k další práci. Produktivní období jeho života je ohraničeno lety 1700 až 1723, což je necelé čtvrt století. On v té době vytvořil a vyprojektoval zhruba sto staveb, tedy víc než čtyři projekty do roka. Měli bychom před ním nejen smeknout, ale také se poklonit.   

Santini je takřka celebrita a v některých výkladech až bájná postava, kterou obklopuje spousta mýtů. Výstava ho sice vrací nohama na zem, ale nezbavuje ho jeho kouzla. Když tak v sále stojíte obklopeni tou vší krásou, zatočí se vám hlava. Jaký geniální mozek tohle stvořil? Nejen, že všechno stojí a nespadlo už stovky let, vše je stále funkční, krásné a každý objekt je něčím jedinečný, ale každý má i další přidanou hodnotu. Třeba sluneční paprsek procházející přímo středem presbytáře v den jarní a podzimní rovnodennosti. Myslím, že kurátoři z NTM společně s autory z Univerzity Karlovy a z Masarykovy univerzity v Brně odvedli skvělou práci. Výstava Santini a svět jeho architektury (1723–2023) probíhá za finanční podpory Ministerstva kultury. Postupně zde budou vystaveny originální plány Santiniho staveb zapůjčené z klášterů Melk, Zwettl, Rajhrad a z Moravské galerie. K vidění budou modely a fotografie staveb. Přijít sem a kochat se je možné až do 5. ledna 2025, od úterý do neděle od 9:00 do 18:00 hodin. Adresa je Kostelní 42, Praha 7. Na výstavě je zákaz focení.

Správné pochopení věci a nepochopení téže věci se zcela nevylučují – F. Kafka

Kafka je pojem. Pojmem je i výraz „kafkárna“, který díky němu vznikl a zlidověl. Přídavné jméno „kafkovský“ existuje v mnoha dalších světových jazycích. Pražský rodák Franz Kafka (1883–1924) nebyl zrovna světoběžník, přesto ovlivnil celý svět.  Jeho romány, příběhy a korespondence byly přeloženy do desítek jazyků, jeho dílo a život se staly předmětem četných monografií a odborných studií. Kafkovo literární dílo ovlivnilo nejen další spisovatele, ale postupně zasáhlo mnoho různých oblastí kultury, jako např. film, hudbu a výtvarné umění. Jaký byl? Byl homosexuál, či se bál žen? Rozhodně se bál nechtěného těhotenství a nákazy pohlavní chorobou. Plaval, vesloval, věnoval se cyklistice, nekouřil, nejedl maso, byl abstinent, nepil ani kávu! Velice si zakládal na svém vzhledu, měl napjatý vztah se svým otcem, třikrát se zasnoubil, ale nikdy se neoženil. Pro to všechno bývá nazýván podivínem.

Výstava KAFKAESQUE se zaměřuje na odraz Kafkova díla a poetiky v současném výtvarném umění. Nabízí práce více než třiceti mezinárodně uznávaných umělců, kteří ukazují, jaký velký význam a dopad Kafkovo dílo má i v naší době, jak moc je stále Kafka inspirativní. Porozumět jeho literárnímu dílu, stejně jako jeho životu, není vůbec jednoduché pro vědce, natož pro laickou veřejnost.

Vzhledem k tomu, že mám v oblibě amerického režiséra, scénáristu, malíře, hudebníka a tak dál, Davida Lynche, těšila jsem se právě na jeho dílo a byla jsem nadšená. On sám říká: Jediný umělec, u kterého cítím, že by mohl být mým bratrem – a skoro to nerad říkám, protože reakce je vždycky stejná: „Jo, ty a všichni ostatní“ – je Franz Kafka. Fakt ho obdivuju… 

Stejně tak mne nezklamal ani Viktor Pivovarov (psala jsem o něm v srpnu 2021) či Jaroslav Róna (o něm v dubnu 2022). Nicméně vás může zaujmout jakýkoliv jiný autor, každý máme jiný vkus.

Výstava se koná při příležitosti stého výročí spisovatelovy smrti. Doprovází ji řada akcí, včetně literárních čtení, filmových projekcí či koncertů. Výstava je otevřená od středy do neděle od 12:00 do 18:00 hodin v Centru současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 až do 22. září.

 foto KAFKAESQUE: Centrum současného umění DOX
foto Santini a svět jeho architektury: Národní technické muzeum

Zobrazení: 216