Jesulus Pragensis aneb Zázračný Ježíšek z Prahy

Rubrika: Kultura Zveřejněno: úterý 3. prosinec 2019 Autor Eva Koutníková Vytisknout E-mail

  Doba adventu by měla být především dobou duchovní přípravy na Vánoce, dobročinnosti a zklidnění. Přijměte proto v této rubrice pozvánku do kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici, kde se nachází světoznámé Pražské Jezulátko. Kdy jindy si totiž připomenout příběh o této malé, původem španělské sošce Ježíška, když ne o adventu…

  Pražské Jezulátko je svojí podstatou prostá žehnající dřevěná soška, jejíž povrch je vymodelovaný z barevného vosku. Podle legendy ji vytvořil v 16. století ve Španělsku jeden mnich podle osoby Ježíška, který se mu zázračně vyjevil. Do Čech se soška dostala jako součást jmění španělské vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která se vdala za pana Vratislava z Pernštejna. Jelikož Pernštejnům patřily statky ve východních Čechách, i soška Jezulátka se nejdříve dostala do Pardubic a Litomyšle. Teprve poté, co se Vratislav z Pernštejna stal nejvyšším českým kancléřem, soška doprovodila rodinu do Prahy. Paní de Lara posléze předala sošku Jezulátka své dceři Polyxeně z Lobkovic jako svatební dar, a od paní Polyxeny pak v roce 1628 získal sošku klášter Řádu bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Jezulátko zde žehnalo klášteru, místním lidem i Praze. Navracelo zrak i sluch, chránilo Prahu před epidemiemi a válečnými útrapami a údajně zachránilo Prahu i před švédským obležením v roce 1639.

  Jezulátko bylo od počátku velmi uctíváno. Díky karmelitskému řádu putovala kopie sošky do každého kláštera karmelitského řádu a v průběhu 18. století se uctívání Jezulátka přeneslo do všech zemí bývalé rakouské monarchie. Do celého světa se úcta k Jezulátku rozšířila na přelomu 19. a 20. století a nejvíce se ujala v zemi svého původu, ve Španělsku. Španělé a Portugalci následně převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Díky misionářům a evropským přistěhovalcům Jezulátko znají i v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe. Dnes je nejvíce uctíváno ve španělsky mluvících zemích a ze všech koutů světa přicházejí zprávy o zázračných vyslyšeních, což dokládají obě stěny oltářního výklenku, ve kterém je Jezulátko umístěno, pokryté tabulkami díků za vyslyšení.

  Pražské Jezulátko je sestrami karmelitkami Dítěte Ježíše v souladu s chodem církevních svátků několikrát ročně převlékáno. Barvou adventu je fialová, na dobu vánoční (a velikonoční) je Jezulátko oblékáno do bílých šatiček, na svatodušní svátky a svátky mučedníků je oblékáno do červených šatiček a barva zelená se používá pro liturgické mezidobí.

  Pro převlékání má soška k dispozici svoji mimořádnou garderobu, kterou by mu mohla závidět leckterá princezna. Šatičky Jezulátka se skládají z bílé spodní košilky, barevné košilky, pláštíku a krajek na ruce a krk. Součástí garderoby je také královské jablko a korunka.  Během čtyř staletí soška získala na 300 šatiček protkaných zlatem, stříbrem a zdobených perlami a drahokamy. Zhruba tři desítky šatiček můžete vidět v muzeu, do kterého je bezplatný přístup z hlavní lodě kostela. Mezi exponáty se nacházejí např. šatičky vlastnoručně šité Marií Terezií i šatičky darované věřícími z celého světa, včetně Vietnamu a Číny.  

  Za Pražským Jezulátkem se samozřejmě můžete vydat v jakoukoliv roční dobu. Ale adventně vyzdobený kostel se svátečně nastrojeným Jezulátkem mají přece jen odlišnou atmosféru. A jelikož zázraky se dějí právě o Vánocích, třeba se Vaše prosba adresovaná Jezulátku vyplní i Vám!

 

foto: DS MP Praha

Více na: https://www.pragjesu.cz/

Zobrazení: 1179