Klapka, Bambitka podruhé!

Rubrika: Kultura Zveřejněno: pátek 26. listopad 2021 Autor Redakce Pražského strážníka Vytisknout E-mail

Když se řeknou Vánoce, vybaví se asi každému z nás stromeček, štědrovečerní večeře, ryba, kapr, vepřový kapr, hovězí kapr, kuřecí kapr, dárky, překvapení, dobrá nálada, pohoda, návštěva kostela a rodiny či přátel, klid, mír, rozjímání, cukroví, teplý grog, svařené víno, svíčky, led svíčky, led svítící pásky a v neposlední řadě i pohádky. Dříve čtené a ústně vyprávěné a dnes převážně ty televizní a filmové. Dá se napsat, že jsme národ milující pohádky a pohádkové příběhy. Není to náhoda, že první oblast, kterou začali naši předci literárně sbírat a shromažďovat, byly právě ony.

Kdo by si dnes dokázal představit vánoční svátky bez jediné z nich? Mnoho krásných a legendárních vzniklo již před dlouhou řádkou let. Jistě souhlasíte s tím, že tam, kde hrál například pan Werich, je o kvalitu postaráno. Nesmrtelnost získala, nejen ta Byl jednou jeden král, ale i Tři oříšky pro Popelku, Princezna se zlatou hvězdou na čele, S čerty nejsou žerty, nově Anděl Páně i  jeho pokračování a mnoho dalších.

Osobně mám dojem, že některé pohádky zrají jak víno, některé můžeme s chutí  slupnout čerstvě sestříhané a uvedené. K některým si musíme najít cestu oklikou a některé nemusíme vidět deset let, abychom si po dlouhé době řekli, že jsou vlastně moc hezké a ani nevíme, proč jsme se jim tak trochu vyhýbali. Kam si kdo zařadí jakoukoliv pohádku, nechám na něm. Aneb jak se říká, proti gustu žádný dišputát.

Mezi nové pohádky patří Tajemství staré bambitky. S obsahem vás seznamovat nebudeme, neb jsme si jisti, že jej znáte. Takže vám nebude cizí jméno loupežníka Karaby či prince a později krále Jakuba. Děj v prvním díle doprovází povedené písně v podání Tomáše Kluse. Autoři se však rozhodli, že nebude na škodu natočit druhý díl a podívat se tak na pokračování osudů našich oblíbených postav. Mě osobně nejvíce zajímá osud dvou vypečených rádců Ference a Lorence v podání Jiřího Lábuse a Miroslava Vladyky. Rozhodně však nečekejte, že se od nás dovíte, jak to všechno pokračuje. Nám se totiž podařilo položit pár otázek tvůrcům filmu. Přesněji režiséru Ivo Macharáčkovi a jednomu ze tří producentů Robertu Plavcovi. Takže pokud vás zajímá, jak se pohádka natáčela, kdo se na ní podílel, jaké to je, vsadit dnes na tento žánr nejen svůj um a nadání, pak čtěte.  


Otázky nejen pro režiséra

Pane režisére, vystudoval jste dokumentaristiku. Jak se to stalo, že jste se rozhodl točit i seriály a nakonec i pohádky?

Já osobně nerozlišuji druhy filmů, myslím tím dokumentární či hrané. Pro mě je to film a to, co mne zajímá, je spíše žánr. Ten se snažím, pokud možno udělat nejčistěji, jak to v danou chvíli dokážu. Moc rád točím dokumentární filmy, vždy mne to obohatí, naopak při pohádce, či jiném hraném filmu se mám možnost vyjádřit svobodněji ze svých myšlenek a pocitů.

Valentýna Bečková se narodila v roce 2014, jde z filmu do filmu a v životopise na webu má uvedeno – povolání: herečka. Byla to Vaše jasná volba nebo jste na roli princezny Johanky pořádali casting?

Valentýnu jsme si samozřejmě pozvali na casting. Byla skvělá a tušil jsem, že bude, protože, jsem ji předtím viděl ve filmu, ale přesto jsem chtěl mít jistotu, že i pro náš projekt bude tou pravou a na castingu to jen potvrdila.

Bambitku 1 jste točili kromě skanzenu v Kouřimi a Přerově nad Labem i na Bítově a Lemberku, ve dvojce jste začali v Mníšku pod Brdy a točilo se i v Jindřichově Hradci. Lokace si vybíráte sám nebo jen předložíte svou představu o tom, jak by místo natáčení mělo vypadat a další práci už necháte na lokačních?

Všechny lokace do poslední lesní cestičky si vybírám sám. Jednak je to takový můj zvyk, dělám si tím konkrétní představu již během příprav filmu a často mohu ještě scénář poupravit pro danou lokaci, do které se z nějakých důvodů zamiluji. Během natáčení jsem si potom mnohem jistější. Vím, kde co je, jsem připravený a práce nám všem jde mnohem lépe od ruky.

Premiéra jedničky byla v roce 2011 na první svátek vánoční. Dvojka má premiéru plánovanou už na 9. prosince. Myslíte, že je dobrý tah nasadit pohádku ještě před tím, než vypukne ten vánoční pohádkový maraton, nebo o tom, kdy půjde film do vysílání, nemáte možnost rozhodnout?

Jednička měla premiéru v televizi, proto ten svátek vánoční. Dvojka bude začínat v kinech a tam už by nasazení během vánočních svátků bylo pozdě. Navíc nasazení premiéry je vždy po dohodě v mnohačlenném týmu.

Pane Plavče, jak se stát producentem? Stačí mít jen přístup ke zdrojům financování, kontakty na "umělce" a pohybovat se mezi správnými lidmi?

Stát se producentem pohádkového příběhu za situace, kdy s danou profesí nemáte tolik zkušeností, je opravdu závislé především na souhře osudu, odvahy a odhodlání dotáhnout daný filmařský záměr od začátku do konce.  Bez souhry a aktivní spolupráce obrovského týmu všech zúčastněných, tj. zejména štábu, herců, partnerů, by to však nebylo vůbec možné.

Jak moc těžké je natočit opravdu dobrou pohádku? V tomto oboru jsou čeští filmaři na světové špičce a mají z čeho vycházet.

Naše pohádka je především dobově přímo nezasazeným historickým příběhem, který pojednává o tradičních lidských charakterech a osudech lidí, které můžeme spatřit i kolem nás. Naší ambicí bylo natočit příjemnou a milou pohádku, po jejímž zhlédnutí budou mít diváci  dobrou náladu a písničky v ní uvedené jim budou ještě dlouho rezonovat v uších. Věřím, že si je budou  třeba prozpěvovat doma nebo večer se svými dětmi, když je budou ukládat ke spánku.

❞ Naše pohádka je především dobově přímo nezasazeným historickým příběhem, který pojednává o tradičních lidských charakterech a osudech lidí...

Nebojíte se „prokleté“ dvojky? Myslím tím, že mnoho dobrých filmařských počinů na svůj úspěch nedokázalo navázat a druhé pokračování spíš vyvolalo rozpaky. Samozřejmě jsou výjimky – v oblasti českých pohádek vzpomeňme například Anděla Páně.

Máte pravdu, že pokračování jakéhokoliv filmového příběhu přináší svá úskalí a touha naplnit očekávání diváků, kteří již vyrostli na dílu prvním, velmi zavazuje všechny zúčastněné. V našem případě tomu není jinak, a proto jsme se snažili přistupovat ke vzniku druhého dílu s pokorou. Vždyť každou reprízu Bambitky jedničky pokaždé sleduje na televizních obrazovkách průměrně milión diváků, a to je tato pohádka reprízována dvakrát ročně. Jestli se nám povedlo její  pokračování, musí posoudit diváci.

Český divák je milovníkem pohádek, dá se tedy říci, že jste vsadili na jistou kartu?

Jistá karta to určitě nebyla, spíše naopak. Byl to především závazek plynoucí z obrovského úspěchu prvního dílu Bambitky. Zajištění financování pohádkového projektu rozhodně nesvědčilo o tom, že jsme vsadili na jistou kartu, přesto se nám to podařilo.

❞ Myslím, že chytrý a laskavý humor nechybí ani ve druhém dílu pohádky. A nechybí v něm rovněž krásné písničky...

V prvním díle jsme mohli vidět určité náznaky satiry a parodie politické i ekonomické situace u nás. Bude i druhý díl v tomto duchu? Uvidíme nové daně a nové důmyslné způsoby výběru?

Myslím, že chytrý a laskavý humor nechybí ani ve druhém dílu pohádky. A nechybí v něm rovněž krásné písničky od Václava Noida Bárty, který skládal celou filmovou hudbu.

Z pohledu laika. Jak dlouho trvá pohádku opravdu fyzicky natočit – tedy kolik času uplyne od první do poslední klapky?

V našem případě trvalo natáčení 27 natáčecích dnů. První scény jsme začínali točit poblíž mníšeckého zámku v první polovině dubna a na stráních byl místy ještě sníh. Konec natáčení byl ve druhé polovině května, a to už bylo z hlediska počasí o trochu radostnější. Celkově lze konstatovat, že se  celé natáčení uskutečnilo v období velmi chladného počasí a zároveň velkých obav z číhajícího Covidu 19. Jen absolutně profesionálním a zodpovědným přístupem celého našeho štábu, herců a všech zúčastněných proběhlo natáčení bez problémů.

Je v současné době těžké sehnat finance na natáčení? Přece jen asi řada sponzorů řeší jiné problémy spojené s korona krizí. Nebo stačí uvést jména hlavních protagonistů a zájem je pořád velký?

Zajištění financování celého projektu bylo velmi složité už jenom z toho pohledu, že koronavirová pandemie velmi přehodnotila ochotu podnikatelských subjektů podílet se na financování českého filmu. Velmi si v této souvislosti vážíme koprodukční spolupráce s Českou televizí a ostatními partnery pohádky, jako jsou Česká spořitelna, innogy, COOP, Barvy a Laky Hostivař a s mnoha dalšími.

Když natáčíte pohádku, je z vašeho pohledu primárně brán ohled na dětského diváka, nebo již tak v koutku duše cílíte i na dospělé, které se velmi rádi do dětských let vrací? Touto otázkou tak trochu směřuji zpětně na otázku o politické satiře, kterou přece jen malý divák nemá šanci pochopit.

Scénárista Evžen Gogela a režisér Ivo Macharáček jsou silná dvojice, která dobře ví, že jejím hlavním cílem je natočit pohádku pro všechny věkové kategorie diváků. Děti si v naší pohádce najdou své a stejně tak i dospělý divák. Přijďte se přesvědčit do kina.

Taková mala statistika – kolik lidí čítá celkem štáb, herci a nakonec i nezbytný komparz? Nemusíte přesné číslo, stačí jen odhadem, jak se říká, plus mínus.

Štáb představoval přibližně 80 spolupracovníků různých filmařských profesí, všechny naše skvělé herce si můžete přijít spočítat do kina a komparz v určitých scénách dosahoval počtu až 300 osob.

V pohádkách je dost často vidět práce se zvířaty. Ty si dokážou postavit hlavu v nejméně vhodný okamžik a udělat z natáčení malou „kovbojku“ – máte nějakou takovou příhodu? Nemusí jít jen o tuto pohádku.

V naší pohádce vystupovalo poměrně hodně zvířat, ale byli to všechno zvířecí filmoví profesionálové, a tak nás nijak nemile nepřekvapila. Jenom oslík se v jeden okamžik rozhodl, že vyrazí s Ferencem a Lorencem na výlet, a to jsme mu museli rozmluvit. V pohádce si dále zahráli koně, ovce, husy, kozy, slepice a dokonce velbloud a papoušek.

Tentokrát jde o formát do kin. V čem je hlavní rozdíl oproti televiznímu zpracování?

Filmové zpracování je celkově pojato velkolepěji, včetně techniky natáčení, obrazu, zvuku, apod.

Děkujeme za rozhovor a nové pohádce přejeme mnoho spokojených diváků, nejen těch dětských a také to, aby dvojka za názvem nepřinesla smůlu. Třeba se stane tento duet pohádek neodmyslitelnou součástí českých televizních Vánoc.

Zobrazení: 375