Radek Pilař ve Vile Pellé

Rubrika: Kultura Zveřejněno: pátek 26. listopad 2021 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Není možné, aby jeho tvorbu někdo neznal. Dal světu znělku Večerníčka, zhmotnil pro nás Rumcajse i s Mankou a Cipískem či vodníka Česílka. Řeč není o nikom jiném než o Radku Pilařovi. Retrospektivní výstava v Galerii Pellé je věnována jeho nedožitým devadesátinám.

Písecký rodák Radomil Vojtěch Rokůsek přišel na svět 23. dubna 1931. Vyrůstal pouze s maminkou a jejími rodiči. Až v jedenácti letech mu vstoupil do života biologický otec, který se s maminkou nakonec oženil. A tak se stal Pilařem.

„Lesy okolo mého rodného města, řeka, obloha, babička, děda, to byl dar pro celý život. Krajina mého dětství je naplněna láskou.“

Přestože byl po studiu na píseckém gymnáziu přijat na VŠ uměleckoprůmyslovou, rozmyslel si to a vystudoval AVU, diplom si však nikdy nepřevzal. V první polovině sedmdesátých let se začal věnovat filmům pro děti, spoluzaložil časopis Sluníčko, přispíval do Mateřídoušky, ilustroval dětské knihy, spolupracoval s divadlem Semafor.  Zcela ho ale pohltil videoart a videotvorba. Už na začátku osmdesátých let, jako jeden z prvních umělců v Československu, začal pracovat s elektronickým obrazem.  Založil katedru animované tvorby a videa na FAMU a Asociaci videa a intermediální tvorby. 



Byl členem Rady Unie výtvarných umělců, Umělecké rady FAMU, Umělecké rady Ministerstva školství a Media archivu.

Dne 7. února 1993 ho zradilo nemocné srdce, které už nezvládlo jeho vysoké pracovní nasazení. Zemřel na infarkt. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Stejně jako Václav Čtvrtek je i Radek Pilař čestným občanem města Jičína.

 „Výstava je příležitostí náležitě ocenit Pilařovo odhodlání vytvářet srozumitelnou řeč nové „obrazové doby“ prostřednictvím těch nejaktuálnějších technologií, jeho celoživotní chuť experimentovat s propojováním malby, fotografie, filmu a videa  a zároveň touhu oslovit co nejširší publikum, říká kurátor Pavel Ryška.

Výstava  je uspořádána chronologicky. Zachycuje například autorovu fascinaci „blbou malbou“ pouťových atrakcí, jeho zvláštní vztah k televizi i obrovské nadšení videem, které nazýval „mlýnkem na přípravu obrazových karbanátků“ a považoval ho za „nástroj schopný demokratizovat sféru vizuální kultury“. Zajímavé je i aranžování nejrůznějších předmětů a fotografií do prosklených skříněk či inscenování elektrických obrazů.



Na přípravě výstavy se významně podílela rodina Radka Pilaře, která zpřístupnila dosud neznámé části rozsáhlé pozůstalosti. Můžeme tak vidět malby, grafiky, koláže, různé výtvarné experimenty, objekty i asambláže (trojrozměrný obraz, kde je zkombinována malba s dalšími materiály).

Zajímavé je technické řešení výstavy, která zabírá všechna  tři patra vily. V prostoru je umístěno velké množství obrazovek i jiné zobrazovací techniky. Třeba znělku Večerníčku je možno sledovat jak na televizoru černobílém, starém, tak na barevném a současném. Když na druhé obrazovce začne znělka „poskakovat“, potom má jeden chuť, stejně jako před lety, do přístroje bouchnout, aby se obraz zase srovnal. Díky kameře můžeme sami vstoupit do lesa Řáholce či jiného pozadí, a cítit se jako v pohádce. Součástí výstavy je i dětský koutek a další místa, kde si mohou děti – a nejen ony - hrát a projevit svou kreativitu. Nebo se jen tak natáhnout a sledovat pásma promítaných Večerníčků. Animovaný příběh „Písnička pro Sklíčka“, v kterém ožívají skleněné střípky, jsem tady viděla poprvé v životě.



Oblibu loupežníka Rumcajse, který v podstatě překročil svůj stín, dokazuje část expozice „Rumcajsovo zlidovění“. K vidění jsou výtvory lidové tvořivosti, které v době „za sociku“ měl mnohý z nás doma v paneláku, na chatě nebo třeba visely u výčepu v mnohých hospůdkách. Jak dokládá titulní strana vánočního čísla časopisu Mladý svět, „Rumcajs je hvězda!“

„Chtěl jsem se stát článkem lidského řetězu, ve kterém se držím symbolicky za ruce s těmi, které mám rád a jsou blízko i daleko, i s těmi, kteří odešli, které jsem nepoznal nebo kteří teprve přijdou.“

Radek Pilař měl přes 40 samostatných výstav, ilustroval na 50 knížek pro děti, které vyšly po celém světě, vytvořil kolem 40 krátkých filmů a Večerníčků, realizoval přes 30 videozáznamů a po celém světě, i u nás, posbíral mnoho cen – za ilustrace, animace i za experimentální filmy. První kniha s kresbou Rumcajse vyšla v roce 1970. Znělka Večerníčku je z roku 1965. Po chlapci s hvězdičkami místo očí je pojmenována planetka 33377, objevená 12. února 1999 v Ondřejově.

Výstava, která je určena skutečně pro celou rodinu, bude přístupná až do 20. února 2022 v Galerii Villa Pellé, Pelléova 10, Praha 6. Otevřeno je od úterý do neděle od 13:00 do 18:00 hodin. Plné vstupné činí Kč 120, snížené vstupné Kč 90 (platí pro ZTP, seniory (65+), studenty a press), děti do 3 let mají vstup zdarma.  Doprovodný program nabízí komentované prohlídky, tvůrčí dílny pro děti nebo vzpomínkový večer za účasti rodiny a přátel.

Zobrazení: 969