Nové realismy

Rubrika: Kultura Zveřejněno: středa 1. květen 2024 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Mariánské náměstí se nachází kousíček od stanice metra Staroměstská a najdeme tady třeba Klementinum, pracoviště pražského magistrátu, Clam-Gallasův palác a také městskou knihovnu. V jejím druhém patře má sídlo Galerie hlavního města Prahy. Právě zde připravili kurátoři – Anna Habánová, Ivo Habán a Helena Musilová výstavu Nové realismy. Její přípravě se věnovali přes dva roky. Expozice navazuje na výzkum, který trval od roku 2016 a jeho součástí je i kniha stejného názvu z roku 2020. Na tři sta uměleckých děl od více než stovky autorů přibližuje návštěvníkům, jak se žilo v meziválečném Československu. Obrazy, sochy, kresby, grafiky, fotografie, ukázky reklam či krátký film popisují prostý i moderní život, který se měnil díky rozvoji technologií, možnostem cestování, komunikace a zábavy mezi lety 1918 a 1945. Zobrazuje úspěch nově se etablující střední třídy a zároveň si všímá sociálních problémů ekonomicky rozdělené společnosti. K vidění jsou scény z kaváren, zachycení radosti, ale i odvrácené strany života ve městě i na venkově. Ženská emancipace, národnostní menšiny, móda a technologie.

Výstava je opravdu rozsáhlá, takže doporučuji zajít sem třeba v nějaký deštivý den. Na začátku expozice představí návštěvníkovi časová osa vybrané mezníky z historie meziválečného Československa v kontextu kulturního a výtvarného dění. Dále postupně procházíme patnácti tematickými místnostmi, z nichž každá přináší jiný úhel pohledu na umění dané doby. V jedné z nich je námětem proměna životního stylu, kterou můžeme sledovat na vyobrazení ženy. Na vystavených obrazech vidíme ženy, které samy popíjí v kavárnách a salonech. Důraz je kladen na jejich účesy, oblečení, detaily líčení, ale i sebevědomí, které z nich sálá. V oddělené části běží sestřih z filmu zapůjčeného z Národního filmového archivu Ze soboty na neděli režiséra Gustava Machatého z roku 1931.

V té době bylo například moderní, když ženy kouřily. Šlo o určitou eleganci a pokrokovost. To zachycují i portréty, které tu máme, popisují kurátoři.

Velmi častými náměty byly v daném období pokojové rostliny jako gumovník, tchynin jazyk, amarylis či různé druhy kaktusů. Zachycují atmosféru obývacích pokojů střední třídy. Vystaveny jsou i dobové časopisy pro ženy Eva a Pestrý svět, včetně bohaté fotografické dokumentace, často i od známých fotografů. Zastupují dobovou reklamu a reklamní fotografii. Rostliny fotografoval i vášnivý amatérský fotograf a milovník kaktusů Karel Čapek. Na jedné z jeho fotografií můžeme vidět buňát nekotitelný, který Čapek dostal od Jakuba Hrona Metánovského – o něm jsem psala v loňském červencovém čísle.

Další z místností nese název Odvrácená strana idyly a představuje práci i obyčejnou denní rutinu a dřinu s ní spojenou. Vypovídá o tom, že meziválečné období nebylo jen plné technologického optimismu a moderních výdobytků. Jsou tady díla zachycující témata z opačného pólu společnosti: chudoba, nevěstince, sociální problémy.

Jedinečnost výstavy Nové realismy spočívá v představení umělců hovořících česky, slovensky, německy a maďarsky, vše v rámci jednoho výstavního prostoru. Přestože je mezi sebou dělil jazyk a stovky kilometrů, jejich vidění reality bylo podobné.

Výstava Nové realismy doplňuje poznání meziválečné výtvarné kultury a umění o nový pohled a nabízí teprve nedávno uceleně zmapovaný soubor výtvarného umění a fotografie z období let 1918 až 1945. Výběr jednotlivých děl jde napříč tradičním etnickým, skupinovým a teritoriálním členěním a jeho kritéria jsou obsahová i formální: programové zaměření na moderní život a jeho skutečné problémy (‚podle pravdy‘) a snaha o pronikavé, nikoli však prostě popisné zachycení skutečnosti. (Helena Musilová, kurátorka výstavy)

Jak bylo již napsáno, je zde prezentováno více než sto umělců a umělkyň, mezi nimi např.: Karel Čapek, Jan Zrzavý, Otto Gutfreund, František Muzika, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík, Milada Marešová, Zdenek Rykr, Sándor Bortnyik, Ferdiš Duša, František Foltýn, Jaromír Funke, Paul Gebauer, Edmund Gwerk, Karel Holan, Běla Kašparová, Alfred Kunft, Ladislav Majerský, Erwin Müller, Ernest Neuschul, Jaroslav Rössler, Gejza Schiller, Ilona Singer, Erika Streit, Imro Weiner, Eugen Wiškovský a další. O mnohých jsem nikdy neslyšela, ale už si budu jejich jména pamatovat. Nebo spíše díla, která mi utkvěla v paměti.

Výstava se koná pod záštitou Mgr. Martina Baxy, ministra kultury České republiky, a JUDr. Jiřího Pospíšila, náměstka primátora hl. města Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata. Zajít sem je možné do 25. srpna. Otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek až do 20 hodin. Vstupné pro dospělého je 200 Kč, rodinné vstupné, kterého mohou využít dva dospělí  až se čtyřmi dětmi do patnácti let, je za 450 korun. K výstavě je připraven i doprovodný program. O jednotlivých událostech se můžeme dovědět například z facebookové stránky GHMP nebo na www.ghmp.cz. Ať se vám výstava líbí.

Na závěr ještě dva tipy:

  • Divadlo Gong, scéna městské části Praha 9 – Normální debil 2 – komedie Roberta Bellana, v hlavní roli Zbigniew Kalina. Jistě mnozí z nás pamatují na dobu, o níž je v představení řeč, je to takový klučičí Hrdý Budžes. A ano, můžete předtím jít i na jedničku, ale není to nutné. Zábava zaručena.
  • Do 2. 6. 2024 lze navštívit Výstavu tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana. Pokud budete mít štěstí, stanete se i svědky kouzelné proměny kukly v dospělého motýla. Do zahrady postupně dorazí na 5 000 kukel několika desítek druhů motýlů. Mám pro vás vzkaz od ředitele botanické zahrady: Počítejte s tím, že o víkendu je u skleníku velká fronta a pokud můžete, přijďte se podívat ve všední den. Otevřeno je od úterý do neděle od 9:00 do 19:00
Zobrazení: 246