Obraz nebo zvuk?

Rubrika: Kultura Zveřejněno: úterý 1. srpen 2023 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Obraz, v tomto případě televize a zvuk, tedy rozhlas – obě média slaví letos kulaté narozeniny a k tomu se váže bohatý doprovodný program. Koncerty, setkání či výstavy. A právě na ty bych vás chtěla pozvat. Zaberou času tak akorát, aby to ani menší děti nepřestalo bavit a každý si tady najde svoje.

Na velmi krátkých vlnách

Když Guglielmo Marconi v roce 1895 uskutečnil první úspěšné dálkové vysílání a příjem rádiových vln, netušil, jak významný objev učinil. O čtvrtstoletí později rozhlasové vlny ovládly celý svět. Na československém území probíhaly pokusy s rozhlasovým vysíláním už před první světovou válkou a pokračovaly i po ní. První rozhlasový pořad, složený ze slova a hudby, byl vysílán 28. října 1919 z radiotelegrafní stanice na pražské Petřínské rozhledně. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 z legendárního stanu v Praze-Kbelích a zpočátku trvalo hodinu denně. (zdroj web Českého rozhlasu)

Český rozhlas slaví už sté výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Retrospektivní výstavu „Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023“, která připomíná významné rozhlasové osobnosti a události, program a hudbu v jednotlivých obdobích i vývoj výrobní, přenosové a vysílací techniky, lze navštívit v Národním technickém muzeu.

Prohlédnout si můžeme například jeden z nejstarších sériově vyráběných přijímačů v superheterodynním zapojení (přijímače s přeměnou kmitočtu) vyráběný podle patentu Luciena Lévyho. Muzeum jej v roce 1937 odkoupilo od populárního písničkáře Karla Hašlera. Unikátní je také přijímač, jenž v roce 1939 do sbírek muzea věnoval osobně inženýr František Křižík. Je tady i zrestaurovaný vysílač, který byl spuštěn ve Strašnicích roku 1925 a díky němuž se dostalo vysílání k prvním posluchačům.

Mezi vystavenými exponáty výrobní, přenosové a vysílací techniky zní příběhy připomínající rozhlasový program, významné události spojené s Českým, respektive s Československým rozhlasem nebo osobnostmi, které za nimi stály. Vystavené přijímače vám mohou třeba připomenout návštěvy u prarodičů a řeknete si: „Přesně tohle rádio měla babi s dědou!“ Můj tatínek pracoval v rozhlase po drátě, takže mně výstava připomněla návštěvy kutnohorského „dráťáku“, kam jsem za ním tak ráda jako malá chodila.

V průběhu prohlídky narazíte několikrát na jakousi audiosprchu, pod kterou si stoupnete a místo vody se na vás budou snášet archivní nahrávky sportovních přenosů, politických událostí, ukázek dramatické tvorby, pohádek či populární hudby. Další pořady si lze poslechnout při individuální procházce s vlastními sluchátky (pokud je běžně nemáte u sebe, pak doporučuji na ně nezapomenout) po načtení QR kódu mobilem. Dvakrát za hodinu se celým prostorem výstavy rozezní rozhlasový obsah pro společný poslech. Každý si může vyzkoušet nahrávání rozhlasové hry nebo rozhovoru s moderátorem (Lucií Výbornou), seznámit se s výhodami moderní distribuce DAB+ a online aplikací mujRozhlas. Vzhledem k tomu, že rozhlas většina z nás poslouchá při vaření, v autě nebo dámy u kadeřnice, jsou zde i tato zákoutí zakomponována.

❞ Každý si může vyzkoušet nahrávání rozhlasové hry nebo rozhovoru s moderátorem ...

Zajít sem je možné do konce roku od úterý do neděle, v čase od 9:00 do 18:00. V případě, že je v pondělí svátek, pak je otevřeno také. Adresa je Kostelní 42, Praha 7.

Světlo je rychlejší než zvuk

Další dvě výstavy jsou v těsné blízkosti na Kavčích Horách. „Příběh pořadu“ bude k vidění už jen do konce prázdnin, ale všechno se dá stihnout. Představuje zhruba padesát televizních profesí i „životní cyklus“ filmů a seriálů. Jednotlivé profese představuje 50 filmových klapek. Nahlédneme do zákulisí filmového a seriálového prostředí. Lze si posedět na trůnu v královské komnatě, seznámit se s tvorbou námětů, navštívit pracovnu scenáristy, v kostymérně vyzkoušet pohádkové kostýmy, v maskérně nalíčit herce, v ruchovém studiu zkusit ztvárnit zvuk klapotu koňských kopyt či třepotu holubích křídel. K vidění jsou kostýmy a rekvizity z pohádky Krakonošovo tajemství (ta byla na obrazovce poprvé vloni o Vánocích). Celou expozicí provází hlasem herce Josefa Dvořáka Maxipes Fík a my můžeme po celou dobu hledat ztracenou Áju. S Fíkem v nadživotní velikosti je možné se setkat v jeho odpočívárně (určené hlavně dětem), která je ručně vymalována podle originálních předloh Jiřího Šalamouna, autora ilustrací původního animovaného seriálu (nezapomeňte se zout).

„Televizní práci představujeme hravou formou, aby si děti mohly jednotlivé činnosti osahat a samy si přijít na to, jak se co dělá a funguje.“ Říká autor výstavy a vedoucí scénického provozu České televize Pavel Hénik.

Do konce dubna příštího roku by měla být přístupná výstava „Telka slaví 70“. Její název prozrazuje, kolik že naší televizi vlastně je. Tahle interaktivní expozice je určena celé rodině, je zábavná, ale i naučná a umožňuje nahlédnout do zákulisí televizního světa. Připomíná více než čtyřicet oblíbených pořadů Československé a České televize, jako je Studio Kamarád, StarDance, Šest ran do klobouku, dále postavy z večerníčků – Makovou panenku, Vílu Amálku (kde je Robot Emil?) i další filmovou tvorbu. Lze si vyzkoušet dabing, animaci, práci maskérek nebo horolezeckou stěnu (připomenutí filmu Jak dostat tatínka do polepšovny). K vidění jsou loutky a dekorace z Broučků, Pata a Mata, Jáji a Páji, Sazínka a dalších – to vše zasazené do trojrozměrných dekorací staré Prahy. Připraveny jsou také interaktivní kvízy pořadů Toulavá kamera, Kočka není pes, Videostop nebo recepty ze soutěže Peče celá země. Haló, haló, co se stalo – ano, i utržené sluchátko Macha a Šebestové je tady. Nezapomeňte si udělat vlastní fotku s Široko nebo JůHeláky (přijde vám do mailu). Hlavně dětem se bude určitě líbit fotostěna v chaloupce z mechu a kapradí.

Obě výstavy jsou přístupné zdarma každý den včetně víkendů od 10 do 18 hodin. Ve státní svátek je zavřeno. Galerie ČT se nachází v těsné blízkosti prodejny ČT – přízemí budovy OPC „Rohlík“.

Hezky se bavte.

Zobrazení: 374