Panská přízeň je nestálá aneb Mordechaj Maisl podruhé

Rubrika: Kultura Zveřejněno: pátek 1. únor 2019 Autor Eva Koutníková Vytisknout E-mail

  V minulém díle o historii Prahy, který byl věnován rozvoji Židovského města, jsem zmínila jméno Mordechaje Maisla, významné osobnosti rudolfínské doby. Finanční podpora císaře Rudolfa II. a jeho dvora Maislovi zajistila řadu privilegií, ze kterých těžilo i Židovské město, neboť právě s Maislovým jménem byl spojen významný stavební rozvoj ghetta. Krom synagogy, nyní zvané Maislova, financoval též výstavbu Vysoké synagogy a židovské (též Maislovy) radnice.

  Jedním z důvodů výstavby Vysoké synagogy byl patrně též fakt, že Židovské město vzniklo v záplavovém území, a tím docházelo několikrát do roka k zatopení města. Povodně se samozřejmě nevyhnuly ani synagogám (Staronová, Pinkasova, Klausová, Stará škola aj.), které měly podlahy v gotických uličních úrovních, a které nemohly být v důsledku zatopení využívány.1

 Název Vysoké synagogy zvané Radniční je odvozen od umístění modlitebny v 1. patře budovy. Tento prostor čtvercového půdorysu s bohatě zdobenou lunetovou klenbou, opatřený třemi vysokými okny, měl neveřejný charakter. Sloužil jako soukromá modlitebna židovských konšelů a podle některých tvrzení měl být také určen i pro zasedání rabínského soudu. Proto byl původně přístupný pouze z prvního patra židovské radnice. V rámci přestavby synagogy bylo v 19. století vybudováno vnitřní schodiště a nový vstup z Červené ulice.2 Vysoká synagoga není ani dnes běžně přístupná veřejnosti, lze ji navštívit za podmínek stanovených židovskou obcí.

  Běžný život Židů, jejich výuka a správa obce se odehrávaly především v synagogách, proto „světským“ stavbám nebyla věnována taková pozornost. O to je pro nás vzácnější objekt dvoupatrové radnice s mansardovou střechou na rohu ulic Maiselova a Červená. Její současná podoba je výsledkem přestavby z 2. poloviny 18. století, kdy původní renesanční radnice získala pozdně barokní podobu.  Na střeše radnice se nachází jedna z velkých rarit židovského města. Jedná se o dřevěnou vížku s hodinami, jejichž ciferník je opatřen hebrejskými čísly a ručičky hodin se pohybují pozpátku.3 Radnice je v současné době sídlem židovské obce, Federace židovských obcí v České republice a rabinátu. Na adrese Maiselova 18 se také již několik desetiletí nachází košer restaurace.

  Objekty Vysoké synagogy a židovské radnice zůstaly jedněmi z mála svědků původního židovského ghetta, které bylo zbouráno v rámci asanace centra Prahy na přelomu 19. a 20. století. Jsou chráněny jako kulturní památka.

  Mordechaj Maisl si mohl dovolit financovat tak nákladné stavby, jakými byly Vysoká synagoga a židovská radnice, neboť se jednalo o jednoho z nejbohatších, ne-li nejbohatšího, Pražana své doby. Půjčky, které poskytoval, byly zapisovány i do registrů nejvyššího purkrabství.  Obrovské bohatství, které Maisl během života nashromáždil, bylo však pro císaře příliš lákavé. Proto když Maisl zemřel, byl sice císař na jeho pohřbu, ale to byla poslední pocta, kterou mu za jeho věrné celoživotní služby prokázal. Nedlouho po pohřbu nechal císař z registru vymazat majestát, kterým mu povolil svobodné podnikání. Podle císařových právníků neměla takováto benevolentnost oporu v zákonech, neboť Maisl byl přece Žid a ten neměl podle zemského zřízení právo na nic. A tak čtyři dny po jeho smrti byl jeho majetek odebrán jako tzv. odúmrť. Tento císařův akt vyvolal pozdvižení i za hranicemi. Tehdejší noviny „Fugger-Zeitungen“, což byly noviny bankovního domu Fuggerů v Augšpurku, uvedly:„… přestože odkázal císařskému Majestátu deset tisíc zlatých stejně jako špitálu, chudým křesťanům a židům mnoho peněz na hotovosti, rozkázal jeho císařský Majestát o následující sobotě, tedy o židovském sabatu, aniž na to byli připraveni, prostřednictvím Jana ze Šternberka, nynějšího předsedy České komory, vtrhnout do domu a všechno, co tam jest, vzíti.“ Zpráva dále uvádí, že zabaveny byly dlužní úpisy, klenoty, stříbrné nádobí, také šaty a finanční hotovost. Jelikož však Jan ze Šternberka nebyl s kořistí spokojen, nechal na rozkaz císaře jedné noci vtrhnout do domu podruhé a odvedl syna Maiselova bratra, kterého nechali vyslýchat katem takovým způsobem, že vydal svědectví…4 Panská přízeň je zkrátka, stejně jako dětský pláč a dubnové počasí, nestálá.

Jelikož však Jan ze Šternberka nebyl s kořistí spokojen, nechal na rozkaz císaře jedné noci vtrhnout do domu podruhé a odvedl syna Maiselova bratra, kterého nechali vyslýchat katem takovým způsobem, že vydal svědectví...

Praha doby rudolfinské patřila bezesporu k nejvýznamnějším centrům tehdejšího světa. Jak se v Praze rudolfínské žilo a jaké mýty jsou s ní spojeny, o tom zase v příštím díle.

 

foto: DS MP Praha

1) Vysoká synagoga [online], cit. 16.1.2019. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A1_synagoga.

2) Stručná historie židovského ghetta. Synagogy, židovské tradice. Praha: PIS, 1999.

3) Židovská radnice [online], cit. 17.1.2019. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/zidovska-radnice.

4) PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. Přepracované a rozšířené vydání Praha: Sefer, s.r.o.,2001, s. 76-77. ISBN 80-85924-33-.

Zobrazení: 886