Valdštejnská zahrada aneb Kulturní poklad nejbohatšího muže své doby

Rubrika: Kultura Zveřejněno: neděle 1. září 2019 Autor Eva Koutníková Vytisknout E-mail

  Zdi malostranských paláců v sobě ukrývají nesmírné kulturní bohatství. A nejedná se pouze o architekturu a vybavení palácových interiérů, součástí tohoto bohatství jsou i palácové zahrady. Ne všechny paláce se mohou pyšnit krásnou rozlehlou zahradou, protože s ohledem na ceny pozemků si zahrady mohli dovolit jen ti nejbohatší majitelé, a to obzvláště, pokud jejich palác stál na dosah  Pražského hradu. Ovšem tehdejší nejbohatší muž v Čechách – Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna nechal vystavět tak krásný palác se zahradou, že i Pražský hrad zůstal v jeho stínu.

  Valdštejnská zahrada byla založena italskými staviteli společně s Valdštejnským palácem ve 20. letech 17. století.  Zabírá rozlohu 14 000 m2 a tím je po zahradách Pražského hradu druhou největší palácovou pražskou zahradou.  Rozkládá se na nepravidelném půdorysu. Její větší část přiléhá k Valdštejnskému paláci, se kterým je propojena prostřednictvím otevřeného zahradního sálu zvaného sala terrena. Předobrazem tohoto prvního otevřeného zahradního sálu v Praze  je o 250 let starší renesanční „Loggia dei Lanzi“ umístěná ve Florencii na radničním náměstí. Ti z vás, kteří Florencii navštívili, ji jistě  nemohli minout. Nachází se malý kousek od vstupu do světoznámé Galerie Uffizzi.

  Valdštejnská sala terrena se otevírá do zahrady třemi 32 metrů vysokými oblouky nesenými zvýrazněnými toskánskými sloupy. Její strop a stěny jsou bohatě zdobeny štuky a freskami, které představují výjevy z antické mytologie. Uprostřed stropu můžete vidět motiv Olympu s Diem, Hérou a dalšími božstvy. V medailonech lemujících Olymp jsou zobrazeny výjevy z trojské války podle Vergiliovy Aeneidy. Sala terrena původně sloužila k pozorování zahrady, ale také koncertům, divadelním představením a zábavám panstva. Svůj kulturní charakter si udržela až do dnešních dnů. Ze saly terreny lze dveřmi v severní stěně projít do Valdštejnovy lázně – grotty s umělými krápníky a kamennou nádrží na vodu. V horkých dnech poskytovala obyvatelům paláce příjemné osvěžení. Lázeň je spojena soukromým schodištěm s Valdštejnovou pracovnou v prvním poschodí a astronomicko-astrologickou chodbou ve druhém poschodí. Dveře v jižní stěně saly terreny vedou do Jásonova salonku vyzdobeného na téma příběhu o výpravě za zlatým rounem.

  Hlavní osu této větší části zahrady zdůrazňuje alej bronzových soch antických bohů, bohyň a koní zhotovených v letech 1623-1627 Adrianem de Vries pro tuto zahradu. Tento vynikající nizozemský sochař se svému řemeslu naučil v Itálii, působil na dvoře Rudolfa II. a je pohřben v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Bohužel to, co návštěvník vidí, jsou pouhé kopie vyhotovené v letech 1914-1915 na náklady Adolfa z Valdštejna. Originály byly ukradeny Švédy v roce 1648 a dnes se nacházejí ve Vriesově muzeu ve Švédsku nedalo zámku Drottningholm.

  Menší části zahrady dominuje kamenný bazén s umělým ostrůvkem a sochou Herkula s kyjem v ruce, kterým se chystá udeřit saň u svých nohou, taktéž kopie De Vriesova díla.

  Zahrada je krásná a barevná od jara do podzimu, a to díky promyšlené kompozici rostlin, keřů a stromů. Kromě habrových brodérií, které zde byly vysazeny před třiceti lety a vytvářejí labyrint s rafinovanými průhledy na plastiky a architekturu, zde naleznete duby, javory, magnolie, u krápníkové stěny hortenzie a na jižní straně Valdštejnského paláce krokusy, narcisy a levandule.  Od roku 2000 se zahrada stala domovem pávů bílých a korunkatých a můžete zde spatřit kromě dalšího ptactva také kachny divoké, které se sem pravidelně vracejí.

  Zbývá dodat, že zahrada byla upravena na přelomu 18. a 19. století pod vlivem anglikanizujících tendencí. V 50. letech 20. století byla zahrada rekonstruována a byl obnoven kamenný bazén. Současná podoba zahrady je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce z počátku nového tisíciletí. Tato rekonstrukce proběhla v gesci Senátu, který sídlí ve Valdštejnském paláci, a který zahradu posléze otevřel veřejnosti.

  A jeden tip na závěr. Do zahrady můžete vstoupit přes nádvoří Valdštejnského paláce, vstupem z ulice Letenská nebo vstupem od stanice metra Malostranská. Doporučuji právě tento vstup. Totiž kontrast mezi rušnou ulicí plnou aut a tramvají a zelenou oázou s vodními prvky je mimořádný. Zahrada je otevřena pouze do konce října. Pěknou návštěvu!

 

foto: DS MP Praha

Zdroje: Pražské historické zahrady a parky. PIS, Praha 1999

Zobrazení: 1512