DIP není jen omáčka aneb další možnost lepšího důchodu?

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: úterý 1. říjen 2024 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Když je člověku dvacet, tak vidí před sebou něco úplně jiného, než člověk ve čtyřiceti či padesáti letech. Žije přítomností a otázky daleké budoucnosti zase tak moc neřeší. Ovšem s přibývajícími křížky na hřbetu se lidský pohled trochu mění. Priority již nejsou v podobě dobytí všech osmitisícových vrcholů, ale spíše zajištění klidného života s tím, že by člověk rád zajistil i své děti, pokud tedy nějaké má. Tato poznámka v současné době není od věci, neboť každý, průměrně informovaný člověk ví, že rodina a děti nejsou zrovna tím, co v současné době úplně letí.

Ptát se dvacátníka na důchod, je trochu pošetilé, i když se jistě najdou i mezi dvacetiletými výjimky, které takto dopředu plánují a je to více než dobře. Jakási mantra současné a minulé generace – když jsem desítky let pracoval, odváděl daně, tak je povinností státu se o mě náležitě postarat, tedy zajistit mi důstojné stáří, odpovídající finanční příjem a dostatečné zdravotnictví, v současné době při pohledu na populační křivku trochu bere za své. Nebudu zde vypočítávat, kolik ekonomicky aktivních lidí dnes platí na jednoho důchodce a kolik jich bude třeba za třicet let. Na stole všech minulých i současné vlády ležel a leží jeden dosud nevyřešený problém v podobě důchodové reformy. Nějaké pokusy v minulosti zde již byly v podobě dalšího důchodového pilíře, ale jak známo, ten po několika letech skončil fiaskem. Ty ostatní byly a jsou jen kosmetické.

Možností, jak si polepšit je několik. Za prvé můžete celý život sázet Sportku a čekat na malý zázrak, i ten se někdy stane. Za druhé se můžete při volbě partnera řídit výší jeho konta a majetkem budoucí rodiny. Za třetí se můžete upnout k volbě mnoha afrických rodin, tedy mít co největší rodinu, která vás ve stáří zajistí, ale znáte to – Jedni rodiče jsou schopni se postarat o deset dětí, ale deset dětí není schopno se postarat o jedny rodiče. Čtvrtou možností je mít dobrou práci, vydělat tolik, že si na stáří budu užívat a budu své seniorské roky trávit u moře. Takovou možnost ovšem z principu nemůže mít každý. No a pak je tady možnost, asi ta nejpoužitelnější, že si budete v průběhu života spořit na důchod a budete doufat, že i stát vám nějaký důchod dá a ono to nakonec nějak vyjde.

Penzijko jako jistota?

Forem spoření je mnoho. Někdo zvolí polštář, jiný akcie a podílové fondy. Někdo bude investovat do nemovitostí. Základ tvoří, lidově řečeno, tzv. penzijko. Přesněji doplňkové penzijní spoření. Jedná se o produkt, který je zde dlouhou dobu, je podporovaný státem a nabízí jej v podstatě veškeré bankovní instituce. Pravidla jsou u něj jasně daná. Pozor, pokud jste uzavírali „penzijko“ před rokem 2012, nemáte doplňkové penzijní spoření DPS, ale penzijní připojištění PP a to je v současné době velmi nevýhodné. Pokud jej máte, tak se běžte poradit do banky a převeďte jej na novější formu DPS! 

Jen pro malé zopakování a utřídění si myšlenek. Na počátku tohoto roku, tedy roku 2024, došlo k některým změnám, jež začaly platit až s odkladem od 1. července. Došlo ke změně minimálního vkladu, při kterém střadatel dosáhne na státní podporu. Donedávna platilo za minimální částku 300 Kč – při té vám již stát dal pár korun, jako příspěvek. Nyní je to již 500 Kč. Takže kdo škudlil na třech stovkách, bude muset trochu přihodit. Další změnu pocítili především již samotní důchodci – ti již nedostanou podporu vůbec žádnou. Z logiky věci plyne, že pokud jsem v důchodu, tak je trochu zvláštní mít penzijní spoření a ještě dostávat podporu státu, který vám již samotný důchod platí. Pro mnoho důchodců se tak vytratila možnost jednoduchého a stabilního spoření. Na druhou stranu mnoho bank nabídlo takovým klientům jisté kompenzace, aby si je udrželi a lidé své peníze houfně nevybírali.

Vítanou změnou je zvýšení maximálního státního příspěvku z 230 Kč na 340 Kč. Ten však dostanou jen ti, kteří budou měsíčně ukládat 1700 Kč a výše. Pokud si ukládáte deset tisíc, tak vám to ovšem nepomůže. Více než 340 Kč ze státu nedostanete.

To ovšem není poslední změna k lepšímu. Změna se týká i odpočtu daní za kalendářní rok. Kdo spořil hodně, mohl si odečíst až 24 000 Kč za rok. Do této sumy se počítala jen část měsíčního vkladu, která převyšuje částku, při které vám náleží nejvyšší státní příspěvek. Laicky řečeno: pokud jste doteď posílali tisícovku měsíčně, na daňovou úsporu jste neměli nárok. Největší úsporu jste naopak získali při vkladu 3 000 Kč měsíčně, kdy se vám z daní vrátilo 3 600 Kč za rok. Nyní si můžete odečíst až 48 000 Kč, ovšem podmínka započtení části vkladu zůstává. Kvůli navýšení maximálního státního příspěvku a částky, při které na něj lze dosáhnout, získáte od července 2024 daňovou úlevu z penzijka až při vkladu alespoň 1 700 Kč měsíčně místo dosavadní tisícovky. To znamená, že kdybyste chtěli dál investovat do penzijka, z daňového pohledu se nejvíce vyplatí vklad ve výši 5 700 Kč měsíčně (dříve 3 000 Kč).

DIP může být po chuti

Ovšem nově nám novela přináší i další variantu v podobě tzv. DIP. Jedná se o zkratku dlouhodobého investičního produktu, který má od počátku roku 2024 pomáhat se zajištěním na stáří. Oproti penzijnímu spoření nabízí volnější ruku v tom, kam chcete investovat a za jakých podmínek. Můžete jít i do vysokého rizika, a pokud budete mít štěstí a dobrou ruku a znalost, můžete mít mnohem více finančních prostředků oproti konzervativnímu penzijnímu spoření. DIP vznikl k 1. lednu 2024, kdy vstoupil v platnost zákon 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu s podporou zajištění na stáří. Zákonodárci se inspirovali v zahraničí, kde už podobné nástroje fungují (například USA či Velká Británie).

Jak ta omáčka funguje?

DIP je alternativou ke třetímu důchodovému pilíři a rovněž k soukromému životnímu pojištění. Umožní vám investovat do různých finančních produktů, které mohou být daleko efektivnějším nástrojem ke zhodnocení počátečního kapitálu a zvýšit vaše šance na lepší a důstojné stáří. Navíc umožňuje i daňové odpočty pro samotné zaměstnavatele!

Každý z nás má určitý pohled na to, jak vlastně investovat. Někdo je více obezřetný a nechce riskovat, jiný naopak zariskuje rád s vidinou vyšších zisků. Někdo je pak někde mezitím. A právě takový přístup a ještě k tomu mnohem flexibilnější, než bylo možné u penzijka, nabízí DIP. Co nového tedy přináší?

Máte více možností, do čeho investovat. Můžete si vybrat ze široké palety investičních i bankovních produktů – například akcie, podílové fondy či ETF (burzovně obchodovatelné fondy). Ovšem pozor – není možné investovat napřímo do kryptoměn, to zákon nedovoluje. Více se dočtete v dalším textu.

Dále máme slevu na dani, která bude a je výraznou motivaci pro založení tohoto produktu. Zaměstnanci i OSVČ si mohou odečíst ze základu daně až 48 000 Kč ročně. To jednoduše v přepočtu znamená, že pokud budete ukládat 4000 Kč měsíčně, na daních pak celkem ušetříte 7 200 Kč, které můžete obratem investovat dál a máte tak významný zisk. Díky tomu máte na svých 48 tisíc korun zisk čistých 15 % a to rozhodně není málo. Pokud se podíváme nyní, na konci srpna, na úrokovou sazbu spořicích účtů, tak se pohybujeme kolem tří procent! Jen pozor, limit 48 000 Kč se vztahuje na všechny produkty zabezpečení na stáří – tedy DIP, penzijka i investičního životního pojištění! A další výhodou je fakt, že na DIP vám může přispívat zaměstnavatel a příspěvek si odečíst z daní a to až do výše 50 000 Kč.

Ovšem DIP nemá jen samé výhody, vždy se najde ALE! Není na něj žádná státní podpora formou příspěvků, jako má penzijko. Dále platí pravidlo 120/60. Pokud si myslíte, že jsou to neúplné míry zajímavě stavěné dámy, tak se mýlíte. Je to pravidlo délky trvání a dosaženého věku. DIP totiž můžete vypovědět nejdříve za deset let, tedy po 120 měsících a nejdříve po dovršení 60 let věku. Pokud byste toto pravidlo porušili, tak vám hrozí zpětné dodanění!

Velmi dobrá je i možnost vlastnit více dlouhodobých investičních produktů u více společností a mezi nimi i volně přecházet, samozřejmě za dodržení základního pravidla 120/60. To vede k lepšímu konkurenčnímu prostředí a významně vzroste soutěž mezi jednotlivými poskytovateli tohoto finančního produktu. Nemusím snad psát, že pro zákazníka je to jedině dobře. 

Co dát do omáčky?

Dlouhodobý investiční produkt může podle zákona zahrnovat tyto finanční produkty:

  • Peněžní prostředky (tedy hotovost).
  • Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu (například akcie, ETF a další cenné papíry dostupné na burze).
  • Dluhopisy vydané členskými státy EU, jejich centrálními bankami nebo komerčními bankami se sídlem v EU.
  • Cenné papíry kolektivního investování (například podílové fondy).
  • Deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku vedeného v dlouhodobém investičním produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Záleží tedy na vás, co si zvolíte a jak budete v průběhu času investovat. Někdo si zvolí klasické portfolio akcií významných technologických firem, jiný bude chtít investovat do komodit či v současné době i do zbrojního průmyslu. Jak jsem již napsal, do kryptoměn napřímo investovat nelze. Co ale zařadit lze, je burzovně obchodovaný produkt (exchange traded note = ETN, obdoba ETF), který má bitcoin jako podkladové aktivum a jeho vývoj tak sleduje. Tyto nástroje se pak chovají velmi podobně jako bitcoin samotný. Současně se ale jedná o nástroje obchodované na regulovaném trhu a tak jejich zařazení nic nebrání.  

Další neméně důležitou otázkou je to, kde si mám svůj DIP zřídit. No, společností je opravdu docela dost. Jejich přehled a udílení licencí má pod sebou Česká národní banka, tak tam si je můžete dohledat. Myslím, že bych vám mohl dát jednu radu, kterou jsem dostal od kolegy, který se v této problematice orientuje mnohem více a lépe. Tradiční bankovní domy jsou v tomto produktu v současné době trochu jinde, než řekněme, mladé pušky. Dívejte se především na výši poplatků, kterou si daná instituce bude účtovat. Většinou se jedná o procenta z celkového investovaného balíku peněz. Ovšem někde mohou být poplatky i za jiné služby! Specializované menší společnosti jsou mnohdy lepší variantou.

A co garance? Co když poskytovatel DIP zkrachuje? U všech velkých poskytovatelů DIPu (banky, OCP) to funguje tak, že investice jsou vedeny na jméno, odděleně od majetku společnosti. I v případě úpadku byste tedy o cenné papíry nepřišli. Buď byste je prodali, nebo převedli někam jinam. Úpadku tedy není potřeba se bát.

Kromě toho jsou cenné papíry ještě pojištěny Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, a to do výše max. 90 % hodnoty a nejvýše 20 tis EUR. Tento fond by řešil situace například zpronevěry peněz ze strany investiční společnosti. Interní procesy jsou však (minimálně u nás) nastaveny tak, aby nemohli jeden nebo dva lidé peníze jednoduše zpronevěřit. Vše prochází kontrolou více lidí a transakce se potvrzují na několika úrovních.

Jisté jsou jen smrt a daně!

Jelikož DIP podporuje stát a slouží pro zajištění na důchod, zákon stanovuje podmínky výběru peněz. Z pohledu daní DIP sice nabízí úspory formou každoročních daňových odpočtů, ale zároveň se na zdanění příjmu po jeho ukončení vztahují stejná pravidla jako na ostatní investice – tady se úlev bohužel nedočkáte. Jak tedy funguje DIP a daně?

‍Zisk z cenných papírů daníte, když roční příjem z prodeje přesáhne 100 000 Kč a za předpokladu, že investici držíte kratší dobu než 3 roky. Pokud během roku odprodáte cenné papíry za méně než 100 000 Kč nebo jste prodanou investici vlastnili déle než 3 roky, jste od daně osvobozeni. Pozor na to, že pro daňové účely posuzujete celý balík svých cenných papírů (investic) dohromady bez ohledu na to, kde je máte!

Mám naspořeno, jak dál?

Pokud splníte podmínku 120/60, jste v suchu. Teoreticky by se vás mohlo týkat jen dodanění, pokud byste měli vyšší zisk než výše uvedených 100 000 Kč. Veškeré peníze pak můžete z DIP vybrat najednou či po částech. Můžete vybrat polovinu a tu druhou opět investovat, ale již ne v DIP, ale v rámci běžných investic na jiných platformách. Nic tedy nedaníte, nevracíte a stát vám dá pokoj.

Horší situace nastane tehdy, pokud podmínku 120/60 nesplníte! Musíte vrátit daňovou úsporu (pokud jste ji čerpali), a to za 10 let zpětně. Podáte daňové přiznání a v rámci něj dodaníte vše, co jste díky DIP ušetřili. Veškeré daňové úspory vracíte, i kdybyste vybrali pouze část peněz z DIP.

Dále odvést 15% daň z příspěvků od zaměstnavatele za 10 let zpětně. Zdaníte příspěvky, které vám během posledních 10 let na DIP poslal zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění nedoplácíte.

Peníze z DIP mohou předčasně a bez dodatečného danění vybrat pouze ti, kdo se dostali do invalidity III. stupně nebo na ně mají nárok jako dědicové v rámci dědického řízení. A navíc další sankce či poplatky při předčasném zrušení si může naúčtovat poskytovatel DIPu.

Při pohledu na tyto sankce se člověku investovat nechce, ale na druhou stranu, je to vlastně stejné, jako u toho našeho penzijka!

Má to budoucnost?

Ano, má, ale je zde jeden háček. Pokud do produktu, tedy i do penzijka, zasahuje stát, může nastat situace, kdy dojde k dodanění či v extrémním případě si stát vezme peníze a bude složité, či nemožné, se k nim dostat. Taková možnost sice existuje, ale je spíše teoretická. Pokud chcete mít od státu pokoj, pak jednoduše investujte, na takové peníze vám vláda opravdu sáhnout nemůže. Ale co, existují i takové nástroje, jako je měnová reforma… Toto berte spíše jako nadsázku. Investovat do stáří je více než rozumné a záleží jen na vás, jakou formu zvolíte.

Existuje mnoho finančních kalkulaček ukazujících budoucí zisky přes penzijko, DIP a investice. Co si budeme povídat, dlouhodobě nejvyšší výnosy mají prostě akcie, ale ty nejsou pro každého. Proto DIP je dobrou překlenovací alternativou pro ty, co si uvědomují fakt, že důchod již nebude takový, jako je teď, ani jako býval. Překlenovací variantou je i pro ty, co později přejdou k investování na finančních trzích. A pokud si říkáte, kde na to vezmu, tak stačí začít s pár stovkami, i to se počítá!

„S penězi nejde o to, kolik jich máte, ale jak je umíte použít. Rozum je často důležitější než množství.“

Poděkování za spolupráci a poskytnutí informací panu Martinu Luňáčkovi ze společnosti portu.cz.

Zobrazení: 160