Dr.ON

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: pondělí 1. květen 2023 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Dron – pro mnoho z nás má tento pojem vizi malé „hračky“ s kamerou, kterou používají dobrodruzi a cestovatelé k natáčení nejrůznějších videí a blogů. Pro někoho se pod tímto pojmem objeví obrázek amerického bojového dronu Predátor, či technicky značně jednodušší íránské varianty, která má motor z motocyklu. Někdo si pod dronem představí podvodní batyskaf do oceánských hloubek. Všichni budou mít pravdu a záleží jen na tom, ke kterému účelu má být dron využíván. My se zaměříme především na létající kvadroptéry menšího typu, které si každý z nás může pořídit v rozumné cenové relaci několika desítek tisíc korun.

Právě díky tomu, že cena těchto strojů je tak příznivá, dochází k jejich masivnímu šíření mezi amatéry a úplnými laiky. Na internetu seženete použitelné drony cca od deseti tisíc korun. Jedná se o stroje, které mají v sobě již řadu senzorů a záznamová zařízení schopná fotit ve vysokém rozlišení a natáčet do formátu 4K. Některé jsou malé a jejich váha nepřesahuje hranici 250 gramů (tento limit si vysvětlíme za pár okamžiků), některé váží více než půl kilogramu, a ty pro pracovní nasazení váží i několik kilogramů, podle přidaného zařízení, které nesou.

Pokud by někomu na hlavu spadl z výšky několika metrů jepičí dron o váze 250 gramů, asi by se nic nestalo. Pokud však i u jepičího dronu zvedneme výšku pádu na sto metrů, byl by výsledek zcela jiný. Situace by se opět radikálně změnila, pokud budeme létat se strojem, jehož váha se blíží jednomu kilogramu. Problém dronů však není jen v riziku jejich pádu na člověka a teoretickém ohrožení zdraví. Téměř každý dron, o kterém budeme mluvit, má svoji vlastní kameru se záznamem – takže nastává problém s ochranou osobních údajů. Asi by se nám nelíbilo, kdyby na naší zahradě přistál sousedův dron a natáčel si rodinnou siestu, opalování manželky či hry dětí v bazénu. No a poslední problém, který vyvstává, je nebezpečí dronů pro ostatní účastníky letového provozu. Srážka s letadlem by asi nebylo to, co by měla kamera kvadroptéry natočit jako svou poslední labutí píseň.

❞ Srážka s letadlem by asi nebylo to, co by měla kamera kvadroptéry natočit jako svou poslední labutí píseň...

Právě z těchto důvodů není možné, aby si kdokoliv létal s čímkoliv a kdekoliv. Je jasné, že používání dronů musí mít svá pravidla a své pevné mantinely, které jasně stanoví moderní platná a srozumitelná legislativa. Tady nastane ve tváři čtenářů drobný a sarkastický úsměv – slovo srozumitelná zde asi nebude na místě. Myslím, že přečtení a jasné pochopení evropských směrnic: NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 a OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY vydané Úřadem pro civilní letectví, detailně upravující národní pravidla provozu, není zrovna četbou na dobrou noc.

Tímto jsem rozhodně nechtěl čtenáře odradit od dalších řádků, ale chtěl jsem ukázat, že létat s dronem není nic pro srandu ušatých zvířat zavřených na dvorku za pletivem, ale že vyžaduje trochu času k nastudování a pochopení toho, co je naší povinností, co můžeme, co musíme, co je naopak zakázané a co povolené a za co můžeme snadno dostat tučnou pokutu v řádech až několika milionů korun. Zároveň jsem vám předcházejícím odstavcem odpověděl na otázku, jaká legislativa vymezuje používání a provoz těchto strojů.

Od píky

Začněme prvním krokem, který by měl učinit každý, kdo chce být pilotem dronu. Položme si otázku, zda jej skutečně potřebujeme a na co jej budeme využívat. Znám mnoho lidí, co měli velké plány, jak budou filmovat památky, přírodu, závody… ale pak se to trochu zadrhlo. Investovali nemalé peníze do samotného stroje a nakonec jim stojí ve skříni bez valného použití. Pokud si myslíte, že vezmete rodinu do Krkonoš a budete natáčet své výlety a pak je sdílet na sociálních sítích, jste na omylu. Nebudete, nebo ano, ale v tom případě čekejte za určitý čas nemilou zprávu či návštěvu.

Obecně kvadroptéry dělají úžasné záběry, na které lákají v reklamách všichni jejich velcí výrobci. Kdo by nechtěl mít dech beroucí videa vodopádů, přeletů jezer, vrcholků hor, západů slunce nad Pražským hradem či přímo nad Vltavou a Karlovým mostem? Koho by nelákalo vzlétnout do oblak, letět kilometry daleko za obzor a pak se vracet sedmdesátikilometrovou rychlostí nad hladinou alpské přehrady? No, asi každý. Pokud si na otázku odpovíte ano, chci dron a vím, k čemu jej budu používat, tak můžeme pokračovat.

Co to je, ten dron?

Co to vlastně dron z pohledu legislativy je a jak jej definuje a dělí. To je totiž pro naše počínání naprosto klíčová informace. „Bezpilotním letadlem" se rozumí jakékoli letadlo provozované nebo určené k dálkovému řízení bez pilota na palubě nebo k autonomnímu provozu. Tato definice zahrnuje všechny typy letadel bez pilota na palubě, včetně rádiem řízených (poháněné letouny s pevnými křídly, vrtulníky, kluzáky, vzducholodě, balóny…) nebo volně létajících modelů, bez ohledu na to, zda mají palubní kameru nebo ne a bez ohledu na účel letu.

Nařízení používá termín bezpilotní systém (UAS - Unmanned Aircraft System) pro označení dronu, jeho systému a veškerého dalšího vybavení používaného k jeho ovládání a provozu.

UAS tedy může létat v provozu autonomním či automatickém. Rozdíl spočívá v tom, že při autonomním provozu je stroj řízen sám sebou po předem jasné dráze, trajektorii a nikdo jej neovládá na dálku. Automatický provoz je pak řízen dálkově pilotem. Je asi jasné, že některé stroje umí tyto režimy mezi sebou kombinovat a střídat.

❞ Legislativa, která vychází z té evropské, nerozlišuje mezi rekreačním a profesionálním letem, nýbrž zohledňuje míru samotného rizika...

Legislativa, která vychází z té evropské, nerozlišuje mezi rekreačním a profesionálním letem, nýbrž zohledňuje míru samotného rizika. Bere v potaz především hmotnost, činnost a technickou stránku. Nařízení EU č. 2019/947 platí pro většinu typů činností a jejich úroveň rizika. Vymezuje 3 kategorie provozu: otevřenou, specifickou a certifikovanou.

Otevřená kategorie se zaměřuje na činnosti s nižším rizikem, kde je bezpečnost zajištěna provozovatelem dronu, který splňuje příslušné požadavky pro plánovanou činnost. Tato kategorie je rozdělena do tří dalších podkategorií A1, A2 a A3. Provozní rizika v otevřené kategorii jsou považována za tak nízká, že před zahájením letu není vyžadováno povolení od Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Zahrnuje drony o hmotnost až 25 kg. Do této kategorie bude patřit téměř každý, kdo nechce létat s dronem o velikosti malého letadla či nebude provádět vysoce odbornou a specializovanou komerční činnost.

Specifická kategorie zahrnuje rizikovější činnosti a věnovat se jí moc nebudeme. Vyžaduje Oprávnění k provozu, které si musí provozovatel dronu zajistit před zahájením činnosti od ÚCL. Pro získání povolení je provozovatel dronu povinen provést posouzení bezpečnostních rizik a mnoho dalšího. Zahrnuje drony, které již nespadají do "otevřené" kategorie provozu, ale ještě nespadají do kategorie certifikované. Do té patří například stroje, jejichž rozměry přesahují 3 metry, drony pro přepravu osob či nebezpečného zboží.

My se budeme držet první kategorie, tedy té otevřené. Další zbývající jsou pro profesionály, které létání živí a také pro armádní účely.

Koupím a letím?

Ne! Takto to nefunguje. Představa lidí o tom, že dron jednoduše koupím a pak mám volné pole působnosti, je mylná. Nejprve se musíte zaregistrovat na webových stránkách dron.caa.cz, spravovaných Úřadem pro civilní letectví. Po registraci musíte minimálně projít on-line školením a složit zkoušku, na základě které dostanete oprávnění k provozu v dané kategorii.

❞ Po registraci musíte minimálně projít on-line školením a složit zkoušku...

Neregistruje se každý dron, ale jen jeho provozovatel. Za provozovatele mladší 18 let provede registraci jejich jménem zákonný zástupce. Minimální věk dálkově řídících pilotů v otevřené a specifické kategorii je 16 let. Zaregistrujete se pouze jednou, nezávisle na tom, kolik dronů vlastníte nebo v jaké kategorii plánujete létat. Vaše registrace bude platná po dobu stanovenou Úřadem pro civilní letectví.

Registrace se na vás vztahuje, pokud je váš dron těžší než 250 gramů, nebo rychlejší než 19 m/s. Dále pokud je vybaven kamerou, nebo jiným zařízením schopným zaznamenat osobní údaje. Jedinou výjimku z tohoto požadavku tvoří hračky do 250 g, které registraci nepodléhají ani s kamerou – takovou kategorizaci však musí učinit samotný výrobce a ne jeho provozovatel!

Samé testy!

Testu se nebojte. Máte na něj dostatek času a také jsou k němu skripta a mnoho publikací. Je složen celkem ze 40 otázek a k úspěšnému absolvování testu vám stačí 30 správných odpovědí. Čas je limitován na jednu hodinu, ale to je více, než je skutečně zapotřebí. Osobně jsem tento test dělal dvacet minut a to jsme se docela loudal a své odpovědi více zvažoval. Časová náročnost předchozí přípravy je samozřejmě individuální. Pokud náhodou neuspějete, nezoufejte, test můžete znovu v klidu zopakovat. Platnost zkoušky je stanovena ÚCL na 5 let. Poté je nutné opakování testu.

Po úspěšném vykonání této základní on-line zkoušky vám na e-mail přijde doklad o absolvování výcviku, průkaz a hlavně můžete legálně začít létat se svým dronem. Každý zaregistrovaný pilot bezpilotního systému má přidělené identifikační číslo, kterým musí vybavit každý jím vlastněný stroj. Je to taková registrační značka a to z důvodu nejen ztráty dronu, ale také odpovědnosti za škodu! Toto číslo je jen jedno a bude vždy patřit jen vám – takže můžete mít celou armádu dronů, ale každý bude označen stejným jedinečným identifikačním kódem.

Tuto registrační značku musíte umístit na tělo stroje tak, aby bylo dostatečně viditelné a čitelné, když dron stojí na zemi. Některé modely nebo dálkově řízené modely letadel, toto neumožňují kvůli konstrukčním předpokladům. Proto je možné toto číslo umístit i do prostoru baterie, pokud je uživatelsky přístupná. Dále se kód nahraje i do samotného softwaru UAS.

Důležité je ještě zmínit, že registrace, test i přidělení čísla jsou prozatím zcela zdarma a nic za ně neplatíte. Finance přijdou na řadu až při pořízení stroje a jeho pojištění!

à propos pojištění!

Odbočme na malou chvíli od technických záležitostí a podívejme se na možné pojištění naší nově zakoupené kvadroptéry či obdobného bezpilotního systému. Abych zjistil realitu na trhu s pojistkami, zapátral jsem a vybral na ukázku jen jednu od ČSOB. Ta na svých stránkách uvádí toto:

Drony, čili bezpilotní letadla řízená na dálku, která jsou používána i k jiným než rekreačním a sportovním účelům (tzv. výdělečné, experimentální, výzkumné účely) nebo jejichž hmotnost přesahuje 20 kg, musí mít ze zákona sjednané povinné ručení stejně jako automobily.

Kromě pojištění odpovědnosti si však můžete sjednat také havarijní pojištění, které se vztahuje nejen na poškození samotného dronu, ale také na jeho výbavu. Jedná se o např. čidla, fotoaparáty či kamery – od běžných typů až po ty s termovizí.

Vše je pojištěno jak proti nahodilým událostem během letu, tak proti krádeži či živelním událostem během nečinnosti dronu při uskladnění nebo přepravě.

Pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) přijde ročně podle maximální vzletové hmotnosti dronu na částku od cca 9000 Kč. U havarijního pojištění záleží nejen na typu dronu, ale také na hodnotě jeho mimořádné výbavy. Cena se tedy určuje individuálně.

Takže základní cena bez havarijního pojištění je cca 9000 Kč. A teď, babo raď. Koupil jsem si dron za řekněme třicet tisíc korun a musím platit pojistku 9 tisíc korun ročně? Ne, to opravdu nemusíte, jak vyplývá z výše uvedeného. Pokud však nechcete jen létat na louce a občas natočit či vyfotit i něco zajímavého, například zámek či památku, tak vám jiná legální cesta nezbývá. Například Český památkový ústav vyloženě zakazuje fotografování a pořizování záběrů z dronu bez předchozího písemného souhlasu a jednou z podmínek udělení takového souhlasu je i předložení dokladu o pojištění odpovědnosti. Takže jiné cesty není!

Jsme provozovatelem

Dvakrát hurá. Máte registraci, úspěšně složený test, vystavený doklad o absolvování výcviku, koupený dron, který umíte zprovoznit a také bezpečně ovládat. Jaké máte tedy další povinnosti plynoucí z legislativy? Pro zjednodušení budeme uvažovat jen o otevřené kategorii a pilotem dronu bude jeho provozovatel:

  • zajistit, aby byl dron viditelně označen registračním číslem provozovatele dronu (např. nálepkou) a aby stejné číslo bylo nahráno do systému pro dálkovou identifikaci, je-li jím dron vybaven;
  • dodržovat postupy definované výrobcem v uživatelské příručce;
  • zajistit, aby nedocházelo k žádnému vysokofrekvenčnímu rušení, které by mohlo ovlivnit ovládání a řízení dronu;
  • zajistit, aby mapy v systému geo-awareness byly aktuální, pokud nelétáte v zeměpisné zóně, kde je funkce geo-awareness vyžadována;
  • pokud nepoužíváte soukromě postavený dron, zajistit, aby měl váš dron viditelné prohlášení o shodě (značka CE a štítek s označením třídy 1 až 4);
  • zajistit, aby si osoby zapojené do provozu dronu byly vědomy rizik spojených s provozem;
  • v případě vážného zranění způsobeného provozem dronu nebo při sblížení s letadlem s osobami na palubě provést hlášení dle č. 3. odst. 2. nař. 376/2014 o povinném hlášení událostí v civilním letectví, ve znění např. 2018/1139.

Nezapojená osoba

Tento pojem pilotům dronů dost komplikuje život a bývá často předmětem sváru. Jednoduše napsáno – ideálně každý, koho natáčíte nebo fotíte, by měl vědět o provozu dronu a dát vám minimálně ústní souhlas. To je však v praxi nereálné!

❞ Ideálně každý, koho natáčíte nebo fotíte, by měl vědět o provozu dronu a dát vám minimálně ústní souhlas...

Nezapojenou osobou se rozumějí takové osoby, které se neúčastní provozu bezpilotního systému nebo které si nejsou vědomy pokynů a bezpečnostních opatření vydaných provozovatelem dronu. Za účastníka je naopak osoba považována, pokud se rozhodne být součástí dané letecké akce, chápe riziko a je schopna zkontrolovat polohu dronu během letu. Aby osoba mohla být považována za „zapojenou“ do akce, musí vám udělit výslovný souhlas s účastí na provozu (ústní forma postačuje, ale pokud se něco stane, tak ústní souhlas asi jen tak neověříte). Dále musí dodržovat bezpečností opatření udělené provozovatelem dronu a věnovat se dronu a kontrolovat jeho polohu.

Někteří organizátoři akcí se snaží schovat souhlas s provozem dronu do obligátních všeobecných podmínek například při vstupu na sportovní stadion. To však z pohledu zákona není dostačující. Umístit tuto informaci na ceduli při vstupu neznamená, že každý si bude hlídat polohu dronu a v případě nouze bude schopen adekvátně reagovat!

Nezúčastněnou osobou jsou například diváci na stadionech, lidé na shromážděních, koncertech, lidé v parcích, na plážích, na procházkách po ulicích či jiných veřejných prostorech. Proto přelet nad davem lidí na Karlově mostě je nelegální! Maličkým paradoxem je i fakt, že nezúčastněnou osobou je řidič ve vozidle, které budete natáčet při přeletu přes silnici – i ten by měl o přeletu vědět a dát vám svůj souhlas. Pokud by dron náhodou spadl a způsobil dopravní nehodu, pak by to byl prů…!

Obecně platí, že když provozujete svůj dron v "otevřené" kategorii, nesmíte létat nad nezúčastněnými osobami, pokud nemáte dron s hmotností nižší než 250 g nebo dron s označením třídy C0 a C1 (více o označení a kategoriích najdete na stránkách Úřadu pro civilní letectví či na stránkách Řízení letového provozu).

Co musím jako pilot během letu?

Během letu v rámci provozu v otevřené kategorii:

  • udržujte dron v dostatečné vzdálenosti, abyste ho vždy jasně viděli;
  • můžete použít pozorovatele dronu ke sledování vzdušného prostoru. Pozorovatel musí stát vedle vás, aby mohl okamžitě komunikovat v případě, že uvidí překážku a dát vám příslušné pokyny, např. k okamžitému přistání dronu;
  • pokud vy nebo pozorovatel dronu zahlédnete jiné (zejména pilotované) letadlo, dejte mu přednost, ujistěte se, že jste od něj dostatečně daleko, v případě jakýchkoliv pochybností okamžitě přistaňte;
  • dodržujte omezení daná zeměpisnými zónami;
  • obsluhujte dron podle uživatelské příručky výrobce;
  • nelétejte se svým dronem v místě mimořádné události (např. v případě nehody udržujte dostatečnou vzdálenost pro případ, že by musel na místě přistát zásahový vrtulník letecké záchranné služby);
  • neřiďte dron, pokud jste užili psychoaktivní/halucinogenní látky nebo alkohol nebo nejste způsobilí k řízení dronu v důsledku nemoci;

Z těchto podmínek bych vypíchl hned první bod. V podmínkách ČR nesmíte létat s dronem bez vizuálního kontaktu a tedy jeho kontroly. Je moc hezké, že vám výrobce slibuje dosah až 12 kilometrů. Ten je vám úplně k ničemu, protože dle zkušenosti je možné dron zahlédnout zhruba na 500 metrů. Pak jej ztrácíte a létáte jen podle obrazu na ovladači – a to u nás prostě nejde!

❞ V podmínkách ČR nesmíte létat s dronem bez vizuálního kontaktu a tedy jeho kontroly...

Dalším nesmírně důležitým bodem je oblast létání – tu si vždy předem zkontrolujte a využívejte k tomu i dostupné aplikace. Podívejte se na DronView – ten vám ukáže mapu pro předletovou přípravu. Zde najdete jednotlivé oblasti na mapě naší republiky, ve kterých je povoleno létat, či kde je naopak zákaz – jedná se především o oblasti leteckého provozu, tedy letišť, ale i chráněných krajinných oblastí.

Kde nemohu létat?

Zkusíme si udělat jednoduchý seznam toho, jak a kam se nesmí létat. Pokud není stanoveno jinak, je maximální letová hladina stanovena na 120 metrů. Váš dron jistě umí i více, ale je vám to opět k ničemu. Nad 120 metrů se nesmí – je to z důvodů ochrany leteckého provozu a mohlo by dojít ke srážce například s lehkým motorovým letadlem.

Dále se nesmí létat v noci – to bylo a je zakázané. Rovnou zapomeňte na všechny naše národní parky a důležité zóny chráněných krajinných oblastí. O nezúčastněných osobách jsme již hovořili. Vezmeme-li nejběžnější kategorii dronů, pak se nesmíte k osobě přiblížit pod 30 metrů horizontálně a 5 metrů vertikálně, pokud je váš dron vybaven funkcí nízkorychlostního režimu.

Historické centrum Prahy je zóna zapovězená. Mnoho měst má stejné podmínky a proto je dobré dopředu se informovat, zda je průlet možný a legální. Od letiště se raději držte dále – udává se 5,5 kilometrů, ale také záleží na směru a tvaru samotné přistávací dráhy. Hustě osídlená města a zástavba jsou také místa zakázaná. No a samostatnou otázkou jsou soukromé pozemky – asi nikomu nebude vadit, když mu přeletíte nad polem, ale pokud způsobíte provozem škodu, pak je problém na světě…

No a teď létejte… Berme to trochu jako nadsázku. Kde je vůle, je i cesta, ale ta má své podmínky. Pokud byste opravdu chtěli létat i na území Prahy, pak je nutné sehnat si oprávnění k provozu a také byste se museli posunout do specifické kategorie. Avšak i v rámci tohoto posunu platí celá řada omezení!

Kdo vykonává kontrolu?

Kontrolním orgánem by měla být především Policie ČR – zde jsem vybral část uveřejněného článku právě od státní policie: Policie ČR disponuje prostředky k monitoringu a lokalizaci dronů a jejich operátora. V období jednoho méně exponovaného měsíce prováděla sledování vzdušného prostoru. Výsledky byly i přesto překvapující – přes 800 neschválených letů, z toho přes 300 jich bylo nad hranicí 120 m,  dalších 17 letů nad 300 m a jeden dron se nacházel dokonce ve výšce 1,5 km. Pohyb ve výšce nad 120 m je kritický pro už ve vzorovém příkladu uvedený průlet vrtulníků. (Článek PČR – Létejte bezpečně a legálně, 2022)

Městská policie vyloženě kontrolu dronů neprovádí a ani takové pravomoci nemá nikde ukotveny. V případě, že by vás někdo obtěžoval dronem či jste měli podezření na nelegální přelety, pak samozřejmě můžete zavolat linku 156, strážníci dorazí, ale nakonec budou věc předávat svým státním kolegům. Rovněž si dávejte pozor na uveřejňování videí například z národních parků – to se vám pak může ozvat vedení parku a začít s vámi vést správní řízení o přestupku – hlavní důkaz jste totiž poskytli vy sami!

Stejně tak vás může kontaktovat i Útvar pro civilní letectví, který může piloty dronů sankcionovat rovněž. Samozřejmě výše pokuty bude jiná pro recidivistu, jiná pro někoho, kdo se létáním živí a musí znát pravidla dokonale,  a jiná pro někoho, kdo náhodou vletí do zakázaného prostoru jen kvůli fotce přírody.

Policisté ochranné služby detekují zejména rizikové případy, tedy ty, které jsou již mimo viditelnost pilota ve výšce více než 120 m nebo nad hustě osídleným prostorem. Při této speciální akci se na základě lokalizačních informací policisté z pohotovostní motorizované jednotky zaměřují na piloty bezpilotních letadel, a pokud shledají pochybení a podezření z přestupku podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, věc zadokumentují a následně prostřednictvím základního útvaru věc oznámí na Úřad pro civilní letectví. Pokuta od správního orgánu se za takový, na první pohled malý, prohřešek pohybuje od 50 000 Kč do 5 mil. Kč. (Článek PČR – Létejte bezpečně a legálně, 2022)

Sny o létání

Jakmile vyzkoušíte létání, budete navždy chodit po zemi s očima obrácenýma k nebi, protože tam jste byli, a tam se budete vždycky chtít vrátit. —  Leonardo Da Vinci

Létání s dronem se rozhodně nemusíte bát. Není to nic těžkého a můžete se být jisti, že každým rokem a s každým novým modelem jsou tyto stroje bezpečnější a ovladatelnější. Člověk se jen musí naučit, že ne vše, co chce natočit či vyfotit je v souladu s legálními postupy.  

Pokud zkušenosti nemáte, tak není problém se zapsat do některých kurzů, kterých je opravdu velký počet a někteří prodejci vám jej zdarma nabídnou se zakoupeným autonomním strojem. Nebojte se jej využít. Pár dobrých rad na začátek nikomu neublíží. Třeba vás ovládání a natáčení dronu natolik chytne, že vám otevřená kategorie už vůbec nebude stačit a postoupíte do specifické a možná i té nejvyšší, certifikované.

Zobrazení: 906