Servis, který zvládne každý...

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: sobota 1. květen 2021 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Opět začíná cyklistická sezóna, ne samozřejmě pro ortodoxní cyklisty, kteří mají doma více kol, jedno na zimu, na léto či na závody a ještě jedno starší do trenažeru, či na válce. Cyklistická sezóna začíná pro většinu rekreačních jezdců, pro mnoho rodin a sportovců, kteří mají kolo jako doplněk, či jen jednoduše nemají rádi zimu a užívají si více pohybu při vyšších teplotách. Správný cyklista samozřejmě své kolo před zimou řádně prohlédne a zazimuje. Tím mu odpadne práce a zvýšená údržba právě se začátkem jara. Nedělám si iluze, mnoho lidí vezme kolo, dá jej do sklepa či garáže a v květnu se diví, že v podsedlové brašně nalezl ovocnou tyčinku s prošlým datem spotřeby, vstupenku na hrad, proraženou duši či několik drobných dětem na zmrzlinu. Právě těmto lidem budou určeny následující řádky týkající se nezbytné údržby a servisu kola. Zvláště v současné době bude dosti složité sehnat volné místo v servisu, a jak se lze dočíst, tak i kola budou zřejmě nedostatkovým zbožím, aspoň ve střední cenové hladině (tedy bráno zhruba kolem 25-30 tis. Kč).

Základní údržbu a servis zvládne naprosto každý s  absolutním minimem vybavení. Stačí vám kyblík s vodou (nejlépe čistou a vlažnou), nějaký ten hadr na rám, další hadr na umaštěná místa, základní sada imbusových klíčů, měrka na řetěz (tu seženete do dvou stovek), pro zručnější i nýtovačka řetězu, pumpička a samozřejmě nějaké to mazivo, tedy olej – u toho bych se trochu zatavil. V tuto chvíli již vím, že upadnu v nemilost mnoha cyklistů, když napíši, že vám bohatě stačí naprosto obyčejná WD40, kterou seženete snad i ve večerce. Z osobní zkušenosti ji mohu s klidným srdcem doporučit. Osobně jsem vyzkoušel mnoho značek na mnoho povrchů a do různého počasí, ale nakonec jsem vždy zůstal u klasické čtyřicítky. Některé oleje vydržely mnohem déle za horšího počasí, ale poté následoval téměř vždy očistec v podobě čištění pastorků, řetězu a převodníků. Proto jsem raději zvolil metodu každodenního jednoduchého čištění a mazání, místo tří stovek kilometrů bez údržby a poté minimálně hodinu s umazanými prsty.

Na samotný začátek kolo umyjeme. Můžete použít na více znečištěná místa speciální odmašťovač a ten následně využít i na řetěz a pastorky. Vodou nemusíte moc šetřit, aby váš dvoukolý krasavec neutrpěl vadu na laku. Vše nechte řádně oschnout a okapat, aby se vám nepodařilo nějakou tu vodu zakonzervovat na místech, kde nemá co dělat.

Začněme řetězem. Abychom si ušetřili případnou zbytečnou práci, použijeme hned na začátek měrku řetězu. Tou se zjišťuje, zda již není nadměrně opotřebovaný a potřebuje výměnu. Toto nepodceňujte – vytahaný řetěz si začne časem přizpůsobovat převodníky, pastorky i kladky samotné přehazovačky a také může začít přeskakovat. Není nic příjemného, když zabíráte do stoupání a najednou vám přeskočí řetěz – v nejlepším případě ztratíte tempo a utrousíte několik nadávek… Nový řetěz koupíte kdekoliv na internetu a samozřejmě musí odpovídat vašemu kolu – přesněji počtu pastorků (laicky řečeno počtu ozubených koleček vzadu na kole). Pomocí rychlospojky je pak velmi jednoduché nový řetěz nasadit (pozor, řetězy se dodávají většinou trochu delší, takže budete stejně nýtovačku řetězu potřebovat, aby řetěz nebyl prověšený a správně napnutý – stačí shodit řetěz na nejmenší převodník a nejmenší pastorek a napnout jej – to je ideální délka).

❞ Vytahaný řetěz si začne časem přizpůsobovat převodníky, pastorky i kladky samotné přehazovačky a také může začít přeskakovat...

Pokud je řetěz v pořádku, postříkáme jej odmašťovačem či rovnou olejem (WD40) – ten funguje i jako rozpouštěč nečistot – chvilku počkáme a do sucha otřeme. Pro ideální postup by chtělo řetěz roznýtovat, naložit do odmašťovače a pak namazat, ale chápu, že se mnoha lidem do toho postupu prostě nechce. Správně udržovaný řetěz není vůbec za jízdy slyšet, nepřeskakuje a správně řadí.

Další v postupu by měly následovat pastorky – jejich vizuální kontrola, zda zuby jsou ostré a nepřipomínají náhodou svým tvarem horu Říp. Opět je potřeba odstranit mezi nimi mazivo a propláchnout vodou. Pokud máte doma staré použité zubní kartáčky, tak je správná chvíle je využít.

Přehazovačka – mnoho lidí ji považuje za asi to nejdůležitější, co na kole je. Není to tak úplně pravda, ale to nechme stranou. Pro klidnou a bezproblémovou jízdu je samozřejmě klíčová. Kladky přehazovačky na rameni by měly držet řetězovou linku. To znamená, že když se podíváte seshora na řetěz, mělo by být rameno přehazovačky ve stejné rovině se samotným řetězem. Pokud ne, nebude řazení ideální a přesné, nebo vám bude přehazovačka shazovat řetěz. Pokud máte takový problém, tak řešení je v celku snadné. Na zadní straně jsou dva šrouby – horním se nastavuje spodní doraz přehazovačky – aby nebyla tendence řetěz stahovat dolů. Naopak dolním se nastavuje horní doraz – aby nebyla tendence shazovat řetěz mezi pastorky a výplet kola. Pokud je správně nastavíte, bude se přehazovačka pohybovat ve správném rozmezí. Drobné doladění chodu mezi jednotlivými převody zvládnete povolováním či dotahováním lanka řazení stavěcím šroubem u samotného těla přehazovačky (stejné doladění pak uděláte i u samotného řazení na řídítkách). Pokud by se vám i přesto chod řazení zdál pomalý a tuhý – vstříkněte trochu oleje do samotných bovdenů a lanek.



Podobný postup je pak u přemykače – zde jsou opět dva šrouby k doladění chodu. Spodní a horní doraz + doladění zvládnete opět na řadicích páčkách pomocí dotahování či povolování samotného lanka. Pokud máte nové kolo, tak v současné době se již dělají především jednopřevodníky, které přesmykač logicky nepotřebují.

Pláště – tady stačí vizuální kontrola, zda nejsou mechanicky poškozené, zpuchřelé či nemají sjetý vzorek. Správné nahuštění je otázkou chvilky – na boku každého pláště je pak maximální hodnota, na kterou je možné nafouknout. Používejte hustilku s manometrem. Osobně bych nikdy nedofukoval na maximum. Naopak podhuštěný plášť hrozí snazším defektem či vám může jednoduše sklouznout z ráfku! Pokud chcete nové obutí, tak doporučuji střední třídu – levné se velmi rychle sjedou, nemusí být přesné a navíc vás v terénu moc nepodrží. Drahé pláště jsou většinou určeny pro závody a počítá se především s jejich správnou funkcí na úkor opotřebení.

Brzdy – to je to nejdůležitější. Většina kol (myslíme tím horská a krosová, ale v současné době i silniční a gravely) mají brzdy kotoučové. U nich je důležitý především stav brzdových destiček, jejich opotřebení a správná vzdálenost od brzdového kotouče. Nejprve kolem volně zatočte, a pokud nic nedrhne, tak máte v podstatě z půlky vyhráno. Pokud kolo samovolně brzdí, je nutné uvolnit třmen kotoučové brzdy pomocí dvou imbusových šroubů a správně nastavit do roviny tak, aby kotouč volně procházel mezi destičkami. Chce to trochu cviku a pozor při dotahování, dost často se stane to, že si na konci trochu pohnete se třemen a můžete začít znovu. Destičky se mění pouhým vytažením tzv. závlačky a vysunutím starého páru. Kotoučové brzdy jsou většinou hydraulické – někdy potřebují vyměnit olej či odvzdušnit – toto raději nechte na servis. Můžete je občas vyčistit speciálním přípravkem na čištění brzd (nemusíte používat speciální cyklo, ale bohatě stačí čistič na kotouče aut) – ten uvolní nečistoty a zlepší správnou funkci pohyblivých částí, především pístků.

Středové složení – jednoduše řečeno, ložiska umístěná do rámu, na kterých se točí kliky s převodníky. Ta by neměla mít žádnou vůli a neměla by vůbec praskat či vydávat jakékoliv jiné zvuky. Vezměte kliku do ruky a trochu s ní zatlačte směrem k rámu. Pokud ucítíte vůli, bude něco v nepořádku. Osobně bych nechal takovou výměnu opět na servis, ale pokud chcete, tak se do toho můžete pustit. Záleží jen na typu osy. Dnes se používají ložiska vložená do rámu přes závit či vlisováním. Závit je jednodušší a návody na výměnu najdete na webu.

Odpružená vidlice – údržba jednoduchá. Hlídejte si správné nahuštění vzduchu a občas postříkejte kluzáky vhodným olejem. Zbytek udělá servis – rozmontovávat vzduchové patrony a další potřebuje zkušenost a odbornou výbavu.

Obecně – nezapomeňte zkontrolovat všechny šrouby, jejich dotažení, ale pozor na přetažení. Nic nedotahujte tzv. na krev – hrozí poškození, a pokud máte i moderní karbonový rám, tak prasknutí a velmi drahé opravy.

❞ Nic nedotahujte tzv. na krev – hrozí poškození, a pokud máte i moderní karbonový rám, tak prasknutí a velmi drahé opravy...

Dále si také zkontrolujte správný posed na kole. Ten ovlivňuje délka sedlovky, posun sedla, samozřejmě velikost rámu a délka představce. Někdo má rád sportovní posed, někdo pohodlný vzpřímený. Nastavení vyladíte během pár kilometrů. Obecně platí, že pokud máte botu na padálu v dolní pozici, měla by být noha téměř propnutá. Zdá se to jednoduché, ale není tomu tak. Pokud budete vybírat nové kolo, požadujte přeměření od prodejce rovnou na místě, abyste si domů nepřivezli něco, z čeho vás budou jen bolet záda.

Správně servisovat kolo není až tak složité. Ovšem v některých případech je dobré odhodit hrdost stranou a nechat vše na odborníkovi. Základ však uděláte sami. V samotném textu jsem zapomněl na velmi důležitou věc – povinnou výbavu k provozu na pozemních komunikacích. Na tu mnoho cyklistů zapomíná a jediným doplňkem pak zůstává jen zadní led světlo červené barvy. Dbejte, prosím na to. O nutnosti vozit certifikovanou cyklistickou helmu se snad zmiňovat nemusím.

Na dobře seřízeném kole je pak radost jezdit. Nebudete uprostřed lesů řešit přetržený řetěz či rozpadlá ložiska a dále postupovat „pěškobusem“. Pravidelnou údržbou předejdete vážnějším závadám a základní servis bude hračkou. Třeba vás nakonec opravy budou bavit tak, že si o víkendech založíte malou garážovou opravnu.

Zobrazení: 1257