Zbraně neletální aneb Zbraně nesmrtící III

Rubrika: Naše téma Zveřejněno: neděle 1. září 2024 Autor Jaroslav Urban Vytisknout E-mail

Jak titulek napovídá, věnujeme se tomuto druhu zbraní již potřetí. Zbraním neletálním neboli nesmrtícím. Tzn. zbraním, které by jen měly na určitou dobu vyřadit z činnosti buď jednotlivou osobu, popřípadě skupinu osob, aniž by kohokoliv ohrozily na životě. Je však faktem, že zvláště v anglosaském prostředí se v poslední době prosazuje termín „less lethal weapons“ neboli „méně letální zbraně“. Přiznává se tím, že i zbraně doposud považované za nesmrtící můžou za určitých okolností smrt přivodit. Neletálním zbraním jsme se věnovali v dubnovém a červnovém čísle našeho časopisu, najdete je v našem digitálním archivu na adrese: ps.mppraha.info/archiv.

Pepřová pěna

Pepřovou tekutou střelu známe všichni, patří mezi standardní výbavu každého strážníka. Pepřová pěna je však méně ovlivnitelná větrem a díky tomu se zvyšuje pravděpodobnost zasažení útočníka. Jedná se o intenzivní proud pěny, který se při zásahu nalepí na obličej útočníka (popřípadě na jiné zasažené místo) a postupně stéká. Při zasažení obličeje stéká do očí, nosu, úst a díky tomu má výrazně větší účinky.

Po zasažení dochází k dočasnému oslepení, dráždivému kašli a pálení pokožky. Dosah pěny je zhruba do tří metrů. Díky pepřové složce působí i na zvířata. Pepřové pěny ve spreji vypadají z počátku jako obyčejná pěna na holení, pouze v jiném balení a v jiné barvě. Jenže rozdíl pocítí zasažená osoba velmi rychle...

Pepřová pěna má největší výhodu v uzavřených místnostech nebo venku při větší rychlosti větru. Také je určitě velkým plusem, že většina pepřových pěn obsahuje UV barvivo, které zůstane na tváři útočníka až několik dní. Jakýkoliv pokus útočníka setřít si pěnu rukama nebo hadrem jen zvyšuje její penetraci do kůže. A tím další a další dráždění, a tedy další a další indicie, které poslouží pro pozdější identifikaci útočníka, resp. zasažené osoby. Volně prodejný výrobek, cena několik set korun.

Náboj 38 Special Short Stop

Jeden z oblíbených a hojně předávaných vtipů sedmdesátých let: Vzlétá letadlo z Karlových Varů směr Praha. Do kabiny pilotů vtrhne muž s pistolí a zběsile křičí: „Do Prahy, leťte do Prahy! Říkám vám, leťte do Prahy!“ Pilot mu odpovídá: „Co blbnete, člověče, vždyť letíme do Prahy.“ Muž jen smutně povzdechne: „Jen aby! Já už tu letím počtvrté... A vždycky jsme přistáli v Mnichově!“

Ano, v šedesátých a sedmdesátých letech byly únosy letadel celkem časté. A tak vyvstala otázka, jak na palubě zpacifikovat ozbrojeného pachatele, aniž by došlo k poškození letadla nebo se posádka a cestující dostali do ještě většího nebezpečí. Už v polovině šedesátých let vznikly policejní pozice „doprovodný ochránce letadel“, anglicky nazývaná „air marshall“. A vznikly i nové náboje speciálně určené pro použití v letadlech.

Konstruktéři museli vzít v úvahu, že v omezeném prostoru je možné střílet na vzdálenost nejvýše 5–10 metrů. Střely nesměly při případném použití prorazit trup letadla, a neměly ani způsobit smrt únosce. V nábojnici proto nebyla zasazena kovová střela, ale jen plastová dutá zátka. Ta ukrývala malinký igelitový sáček se 155 olověnými broky o průměru 1,25 milimetru. Všechny broky vážily celkem pouhé tři gramy.

Střely nesměly při případném použití prorazit trup letadla, a neměly ani způsobit smrt únosce. V nábojnici proto nebyla zasazena kovová střela, ale jen plastová dutá zátka.

Při výstřelu došlo k oddělení plastové střely a sáček s broky se působením odporu vzduchu rozvinul tak, že jeho plocha byla téměř kolmá ke směru letu.

Pokud byl lehce oděný pachatel zasažen ze vzdálenosti 5–6 metrů, byl úderový šok funkční. Měl-li však na sobě silnější koženou bundu, kožich apod., byla střela Short Stop prakticky neúčinná. 

Náboje konstrukce Short Stop se nevyráběly v pistolových rážích. Proto členové ochranky měli španělské a brazilské revolvery Astra 250 a Taurus 85.

Postupem doby se vývoji a produkci neprůrazného střeliva se sníženou ranivostí začali věnovat všichni významní výrobci střeliva, včetně našeho SB. Dnes je sice k dispozici přes padesát typů, ale na volném trhu je nekoupíte.

Krok stranou: z osmnácti pokusů o únos letadla v ČSSR jich bylo jedenáct úspěšných. Zemřel při nich jeden pilot, Ján Mičica, a také jeden únosce, Marian Peško. Ten se v únoru 1983 pokusil unést letoun na lince Bratislava–Praha. Únosce držel jakési dráty a vyhrožoval, že má u sebe výbušninu a pošle letadlo k zemi. Jenže zvolil špatnou dobu, v těch letech už na palubě mezi cestujícími seděl ozbrojený doprovod v civilu. Policista vstal, vytáhl revolver a střelil. V revolveru bylo ono speciální střelivo, které se mělo rozpadnout na broky. Technická chyba, nic se nerozpadlo, únosce byl po smrti.

Elektrický paralyzer

Nesmrtící zbraň s elektrickým účinkem. Zbraň pro použití zblízka. Paralyzér je nutné přiložit přímo k tělu, ideálně přímo na nezakrytou pokožku. Proud je přiveden na kontaktní elektrody, které jsou přiloženy k tělu útočníka. Útočník je dočasně zneškodněn po působení elektrického šoku.

Volně prodejný výrobek, maskovaný také jako taktická baterka, cena od sedmi set korun, někdy kombinovaný s pepřovým sprejem. Většinou se vyrábí z odolného materiálu, aby jej bylo možné použít také jako úderovou zbraň, nebo s ostrými hroty. Nabíjení přes baterie nebo akumulátorem.

Nevýhoda? Na rozdíl od taseru (viz dále) hrozí zdravotní riziko pro osoby se slabým srdcem nebo vybavené kardiostimulátorem. Vyžaduje osobní kontakt a už to je v protikladu ke všem doporučením.

Taser

Technický prostředek, o kterém se v posledních letech mluví čím dál tím víc – oficiálně nazývaný „distanční elektrický paralyzér“. Nesmrtící zbraň s elektrickým účinkem.

Oficiálně se jedná o zbraň v kategorii C-I, tedy zbraň podléhající ohlášení. Podmínky pro nabytí? Osoba starší 18 let, svéprávná a s trvalým bydlištěm v ČR. Jenže výhradní dodavatel vám ji v žádném případě neprodá.

Dvě vystřelené elektrody na velmi tenkých vodičích, vysokonapěťový elektrický výboj, naprosté ochromení nervové soustavy, ovládající pouze příčně pruhované svalstvo. A to ovládá pohyb. Zasažený člověk leží na zemi, mozek mu funguje, vnímá okolí, slyší všechny zvuky, dívá se na své ruce, chce s nimi pohnout, zvednout se ze země, ale ono to prostě nejde a nejde. Tělo neposlouchá. Jen několik dlouhých chvil leží bezmocně na zemi.

Je libo trochu fyziky? Taser při tzv. distančním použití uzavře elektrický obvod mezi dvěma elektrodami, které jsou vystřeleny na cíl pomocí malého střelného mechanismu. Jakmile elektrody dosáhnou cíle, taser vyšle elektrické impulzy, které naruší normální funkci svalů. Dočasná paralýza. Při zasažení sondami člověk ztratí jakoukoliv kontrolu nad svými svaly. Prohne se, ztvrdne, „zcepení“ a padne na zem jako prkno.

Taser lze však použít stejně jako výše uvedený paralyzér, tedy jako kontaktní prostředek.

I taser prošel za tři desetiletí mnohými úpravami. V současné době dodavatelé uvádí výboj 400 V při proudu 2,1 mA. Použití podle délky vodičů, většinou do šesti a půl metru, průraznost výboje přes zhruba pěticentimetrovou vrstvu oblečení, doba ochromení pět sekund. Zbraň bezpečná, neboť sama o sobě nezpůsobuje vážná fyzická zranění. Výstřel není smrtelný jako v případě možného použití pistole. Žádné vedlejší účinky.

Pepřový sprej, pepřová pěna, teleskop vs. taser? Jak autorovi článku řekl jeden policejní instruktor na použití donucovacích prostředků: „Zkusil jsem na sobě snad úplně všechno. A kdybych si měl vybrat, volím taser. Za pár minut jsem v pohodě. Nebezpečí je leda tak upadnout hlavou na hranu obrubníku.“

Nevýhoda? Cena. Samotný přístroj momentálně kupuje Policie ČR za necelých čtyřicet tisíc korun. Hlavice, z níž šipky vyletí, se po každém použití musí nahradit novou, cena ostré výměnné hlavice pak začíná na čtrnácti stech korunách.

Další nevýhody? Na internetu si přečtete mnoho názorů, jak je taser nebezpečný pro lidi s nemocným srdcem. Aniž by autor článku chtěl jakkoliv zlehčovat ztrátu jakéhokoliv lidského života, je třeba druhým dechem dodat, že takřka ve všech případech se jednalo o souběh s užitím omamných a psychotropních látek u zasaženého.

Ještě něco? Zasahujícímu policistovi by měl nějakým způsobem krýt záda parťák. Ačkoliv má taser laserové zaměřovače pro každou elektrodu, stane se občas, že jedna z elektrod nezasáhne tělo přestupce či pachatele (například v případě rychlého pohybu) a nedojde proto k vytvoření elektrického oblouku. Nebo zasažená osoba vlivem užití OPL na zásah nereaguje. Ale některé typy taserů jsou dvouranné.

Jen pro zajímavost: Za deset let bylo u PČR vyškoleno téměř 6 800 policistů a v rámci celé České republiky disponuje PČR necelými devíti sty kusy taserů. Za posledních osm let policisté během jednoho roku použili taser nejvýše v desítkách případů (za posledních osm let průměrně v 47 případech, nejvíce pak v roce 2022 – dvaašedesát použití).

Jak mi řekl jeden z policistů na policejním prezidiu: „V taserech vidíme budoucnost. Chceme, aby byla proškolena většina policistů. A budeme se snažit, aby každá naše hlídka byla vyzbrojena alespoň jedním kusem taseru.“

Pro použití taseru platí rozdílná pravidla v případě Policie ČR a obecní, resp. městské policie. Zůstaňme u nás. Podle zákona č. 553/1991 Sb. O obecní policii, § 18, je donucovací prostředek mimo jiné i „slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek.“

V listopadu 2021 vydalo Ministerstvo vnitra ČR stanovisko č. j. MV-180475-1/OBP-2021, podle kterého: „Zákon č. 119/2002 Sb., (zákon o zbraních) v platném znění řadí tasery mezi zbraně kategorie C-I jako elektrické zneschopňující prostředky založené na principu střelné zbraně. Zbraně kategorie C-I, včetně taserů, je (…) oprávněna nabývat do vlastnictví a držet také právnická osoba se sídlem (…) na území České republiky, tedy i každá obec.“

A ministerstvo dále pokračuje: „(...) strážníci obecní policie mohou používat tasery od 30. ledna 2021 jako služební zbraň podle § 20 zákona o obecní policii v mezích stanovených právními předpisy. V uvedené souvislosti upozorňujeme, že pokud mají strážníci v rámci svého zaměstnání používat tasery, je u nich potřeba zabezpečit výcvik stejně jako u jiných donucovacích prostředků, které používají.“

Stanovisko ještě upozorňuje na dvojí použití taseru: v případě použití tzv. kontaktním způsobem by se taser považoval za donucovací prostředek (Zákon o obecní policii, § 18 odst. 1 písm. b). Při distančním užití se taser musí považovat za služební zbraň, jejíž použití je možné jen za podmínek nutné obrany nebo krajní nouze (popřípadě k zamezení útěku nebezpečného pachatele, jehož nelze zadržet jiným způsobem).

Jednou z mála obecních a městských policií využívajících v současné době taser je Městská policie Rožnov pod Radhoštěm.

Děkuji jejich řediteli, že si udělal čas na rozhovor. Jaké mají tedy strážníci z Rožnova zkušenosti?

„Jen ty nejlepší,“ říká mi ředitel rožnovské městské policie Aleš Pilař. „I v Rožnově se setkáváme s agresivními osobami nebo osobami pod vlivem návykových látek. Taser má za desetiletí užívání u policie v celém světě už takové renomé, že nikdo nechce pocítit jeho účinky. Proto už sama přítomnost taseru v zákroku odrazuje agresory od eskalace násilí. Používáme taser žluté barvy, ten je dobře vidět a nosíme jej vepředu na nosičích plátů. To práci skutečně velmi usnadňuje. Musím zaťukat, zatím jsme nebyli nuceni použít taser v distančním režimu.

Jaký používáte typ taseru? Přístroj nové generace, Taser 7. Má dvě hlavice, takže umožňuje dva výstřely po sobě. Za současné legislativy je důležitá možnost kontaktního užití bez nutnosti sundat hlavici se sondami. Stiskem zvláštního tlačítka na straně přístroje se aktivuje pouze viditelné jiskření, kdy sondy nevystřelí. I tento moment přispěje ke zklidnění situace. U Taseru 7 je důležitá jeho schopnost propojit se s kamerou Axon a automaticky natáčet zákrok. Kamery sice zatím nevyužíváme, ale budoucí technický rozvoj tím máme otevřený.

Musím se zeptat na cenu… „Cena vždy závisí na aktuálním kursu dolaru. My jsme v roce 2022 hradili přibližně 56 tisíc korun. Výměnné hlavice máme za třináct set korun. Máme typ, jehož garantovaná životnost je pět let. Ale ze zkušenosti vím, že tasery vydrží i dvojnásobek.“

Vy sám jste vyškolen na použití taseru? „Osobně jsem na sobě pocítil účinky taseru už v roce 2008. Ne, nebyl jsem na druhé straně zákona (smích). Jen jsem byl mezi prvními policisty, kteří na jeho používáni byli vycvičeni. A tak jsem holt v rámci výcviku dostal taserem. A od té doby ještě vícekrát. Například v rámci výzkumu účinků nebo jeho prosazování do služby u policie. Takže ano, jsem na taser vycvičen."

Kdo vůbec realizoval výcvik u rožnovských strážníků? „Dodavatel. Firma Taser velmi dbá na to, aby byl přístroj používán správným způsobem. V každé zemi, do které své přístroje dodává, má autorizovaného zástupce. Ten se stará jak o výcvik uživatelů, tak o to, aby se taser nedostal do nepovolaných rukou. Výcvik spočívá v podrobném školení z techniky, fyziologie účinků a taktiky použití taseru. Důležitou součástí je legislativní rozbor zákroku s taserem.“

I když je účinek taseru dost ultimátní, mohou nastat situace, kdy nebude působit podle očekávání. Na tuto situaci je třeba být také připraven.

Takže rožnovští strážníci už vědí, jaké to je, dostat taserem? „Drtivá většina kolegů, kteří prošli kursem. Zásah je pomyslný zlatý hřeb školení, i když už není povinný, jako to bývalo dříve. Osobní zkušenost je důležitá, uživatel se naučí ošetření po zásahu, zejména vytažení sondy z těla zasaženého. Dále vnímá, jak nepříjemný zásah je, a to snižuje pravděpodobnost jeho zbytečného opakovaného použití. V neposlední řadě se vyzkoušejí i limity tohoto prostředku. I když je účinek taseru dost ultimátní, mohou nastat situace, kdy nebude působit podle očekávání. Na tuto situaci je třeba být také připraven.“

Kam byste zařadil taser na žebříčku donucovacích prostředků co do účinnosti? „Donucovací prostředky nejsou řazeny ve vzestupné řadě, ale v podstatě horizontálně. Strážník nebo policista použije ten, který je pro danou situaci nejvíce vhodný. Nelze je řadit „pod sebe“. Princip donucení je totiž u každého jiný. Myslím, že taser je donucovací prostředek, jehož účinek je přesně definovaný. Při distančním použití výrazně rozšiřuje možnosti strážníka řešit situaci způsobem velmi bezpečným pro něj samotného. Zároveň snižuje riziko neadekvátního použití síly, protože síla výboje je vždy stejná, ať už je situace vyhrocená sebevíce. A to, že jsme jej během dvou let nemuseli použít vystřelením sondy, svědčí právě o jeho účinnosti.

Taser šetří životy a zdraví strážců zákona a klienti jsou mnohem přístupnější ke vstřícné komunikaci.“

Poděkování: ředitel Městské policie Bc. Aleš Pilař.

Zobrazení: 792