Obyčejná cesta z bodu A do bodu B… Bod A si vyberu sám, bod B mi vybere vítr

Rubrika: Naši lidé Zveřejněno: pondělí 30. srpen 2021 Autor Jaroslav Urban Vytisknout E-mail

Kdo z nás alespoň někdy nezatoužil vznést se nahoru do oblak a podívat se na svět s odstupem a nadhledem? Podívat se na svět z ptačí perspektivy? Luďku Křížkovi, strážníku z Prahy 10, se tenhle sen splnil. Luděk létá s balóny už šestadvacet let. Během nich strávil v balónovém koši už přes dva tisíce hodin. V průměru to vychází na dvě hodiny týdně. Dá se přistát na rušné pražské křižovatce? Může mít létání něco společného s pivem? Kdy se balón nemohl odlepit od země? Kdo může vstoupit do klubu vzduchoplavců?

Luďku, na co by si měl pilot balónu dávat největší pozor?

Na dráty vysokého napětí. Jakmile by se s balónem narazilo na vysoké napětí, pak už by pilot nikdy žádný rozhovor nedával. Proto věřím, že tohle není můj poslední rozhovor.

Také věřím. Klasická úvodní otázka, jak ses k balónům vůbec dostal?

Jako slepý k houslím. Když mi bylo pětadvacet, potkal jsem kamaráda, co měl rozjetý reklamní projekt s budějovickým Budvarem. Vznikl z toho balón ve tvaru pivního půllitru. Vypadal hodnověrně, měl ucho, pěnu, sklenice byla krásně orosená… A tak mi Budvar zaplatil i výcvik. Létali jsme jen reklamní lety, nejen u nás, ale i v Německu, Francii i jinde. Konaly se někde nějaké pivní slavnosti, měl nějaký dealer Budvaru prezentační akci? Už jsme tam vyráželi! Někdy jsme létali, jindy jsme balón jen nafoukli jako upevněný reklamní poutač.

S nadsázkou se tedy dá říci, že svoje začátky balónového pilota jsem strávil v jednom velkém oroseném půllitru. 

Zmínil jsi výcvik.

Základní výcvik pilota trvá minimálně šestnáct hodin. Protože dneska už jsem i instruktor, doporučuji zájemcům, aby si kurs prodloužili alespoň na dvacet pětadvacet hodin. Po úspěšné zkoušce adept dostane průkaz pilota volných balónů. Následuje každé dva roky přezkoušení. A nás instruktory, přezkušují inspektoři. Spadáme pod Úřad civilního letectví. Také se setkáváme, abychom se seznámili s příčinami nehod balónů kdekoliv ve světě. Ale musím tady zmínit, že ani v Česku, a předtím v Československu, nedošlo v souvislosti s balónovým létáním k žádné smrtelné nehodě.

Dobré vědět, že až se někdy rozhodnu strávit s tebou příjemné horkovzdušné odpoledne, nemusím uzavírat životní pojistku.

Odpoledne spolu asi nestrávíme. Létá se totiž hlavně hned po ránu nebo až navečer. Je to kvůli termice a vzdušným proudům. Přes den se prostě zemský povrch zahřívá různě. Pořád je klid a najednou se ze země utrhne bublina horkého vzduchu. Dostat se do toho je pro posádku balónu hodně nebezpečné. Táhne tě to nahoru, nic s tím neuděláš. Ale stejně jako stoupavé vzdušné proudy, tak jsou i klesavé. Takže jakmile se vzduch zahřeje, je létání v takových podmínkách nebezpečné.

Trochu jsme zamluvili, jak a kde létáš teď.

Ve volném čase létám pro jednu společnost, která se zaměřuje na vyhlídkové lety. Naše balóny můžeš vidět na nebi v různých zajímavých lokalitách. Jen namátkou uvedu například Kokořínsko, Posázaví, Karlštejn, České středohoří, nad Prahou… Standardně teď létáme dvanáct lokalit, největší úspěch má asi Český ráj. Pro mě je zrovna Český ráj dobrý v tom, že je všude spousta místa na přistávání. Ale samozřejmě létáme i tam, kam si nás klienti objednají a kam chtějí oni sami. Co si budeme povídat, lidi potěší vidět svoji chaloupku nebo vesnici z jiného pohledu.

Jak to vypadá v praxi, když s tebou budu chtít letět?

Musíš zavolat nejlépe od dubna do října, kdy je hlavní balónová sezóna. Sice se může letět i v jiných měsících, ale hrozí větší pravděpodobnost, že kvůli počasí se bude termín měnit. Večer před letem ti zavolám, že se opravdu druhý den potkáme. A ráno ti to ještě pro jistotu potvrdím. Nelétá se za deště, za bouřky nebo snížené viditelnosti. Počasí je v tomhle oboru holt tím zásadním faktorem.

Vyzvednu tě autem, zajedeme na dohodnuté místo vzletu, ideálně bych měl být dohodnutý s majitelem pozemku… Ale ne vždycky to v praxi vyjde. Otočí se vítr a všechno je jinak. Dalo by se říci, že let balónem je cesta z bodu A do bodu B, ale já si vybírám jen bod A, bod B mi vybere vítr.

Dneska jsou výhodou chytré telefony se všemi meteo aplikacemi. Stejně se mi mnohokrát stalo, že mě zastihla změna počasí, kolikrát jsem musel v rychlém větru přistávat, abych unikl nejhoršímu… Ale když si vzpomenu, jak jsem ve svých začátcích volal z telefonní budky meteorologům s otázkou, jaké bude počasí… 

Fajn, jsme na nějaké louce, počasí ideální, co dál?

Nejdřív se smontuje koš. Kapacita podle potřeby, ale nanejvýš pro pět lidí. Základem je trubkový rám z lehkých, nerezových trubek a kolem ratanové proutí. Ratan tady nemá chybu. Je lehký, je to klasika a je hodně pevný. Ono se to nezdá, ale ratanové proutí vydrží opravdu hodně. Podlaha ze silných jasanových trámků. Neboj, nepropadneš. I když občas klientům ukazuji na jednu páku s tím, že je to právě ovládání propadliště. V koši se nedá ani ležet, ani sedět.

Pak se vytáhne balón a začne se do něj ventilátorem vhánět studený vzduch. Všelijak to karabinami pospojujeme, dáme do koše palivové láhve… 

Na jaké médium se vůbec létá?

My používáme propan. Občas celý systém ohřívání přirovnávám k velké lampě. Pod samotným balónem je hořák s věčným plamínkem. Jakmile otevřu ventil, tak se zapálí zkapalněný propan a vzniká asi třímetrový plamen, který ohřívá vzduch v balónu a už se může letět.

Ale kdysi se mnou letěli členové skupiny Maxim Turbulenc. Stojíme v koši, já topím, topím, přidávám plamen, přidávám grády… A jsme pořád na zemi. Balón o průměru dvacet metrů, a my pořád stáli na místě. No, měl jsem co dělat, abych se s těmi chlapy od země nějak odlepil, byla to fuška.

Klientům před letem tohle všechno vysvětlíme. Mimochodem, po letu od nás dostávají certifikát o vstupu mezi vzduchoplavce a skleničku šampaňského na přípitek.

Předpokládám, že ze země tě někdo jistí…

Vždycky s sebou máme doprovodné vozidlo. Kolega ve vozidle ti zajišťuje servis a podporu, kdyby se cokoliv semlelo. Ve spojení jsme přes vysílačky. A kolega taky odveze tebe i klienty z místa přistání zpět domů.

Létáš dneska ještě nějaké reklamní lety?

Určitě. Ty jsou pochopitelně nejčastější nad městy. A nad městy platí specifická pravidla, zvlášť když je nedaleko letiště. Musíme třeba komunikovat s řízením leteckého provozu, dáváme letový plán, musíme být identifikovatelní pro radary.

Na reklamní využití jsou balóny připravené už z výroby, mají na sobě suché zipy a pak se podle toho vyrábějí reklamní bannery.

Jednou jsem startoval z Výstaviště v Holešovicích a nevšiml jsem si, že se odchlípl růžek reklamy. Jenže stačil tenhle malý růžek a slabý vítr. Balon se točil kolem své osy asi hodinu, mně se hlava točila ještě několik dnů.

Dříve se létalo i pro Českou televizi, spolupracoval jsem s panem Preissem na seriálu Praha, město věží, létali jsme pro německou ZDF… Naši roli pro natáčení už dnes převzaly drony.

 A máš ještě čas a náladu si let užít jen tak sám pro radost?

Ano. Jednou za čas si s manželkou uděláme takovou společnou radost. Bez zákazníků, sami dva.

Ale k tomuhle létání pro radost slouží také takzvané fiesty. To jsou setkání balónářů, někdy se nás sejde pár, jindy třicet. Jedna balónová fiesta se třeba koná během září v Bělé pod Bezdězem. Ale největší zážitek mám z fiesty v Alpách. Let nad Alpami, to byl pro mě neskutečný zážitek, úplný top.

Je každý let tak idylický, jak se to zdá na první pohled?

Většinou ano, kvalitní příprava a sledování počasí se projeví. Jen asi dvakrát během těch let byla situace tak vážná, že jsem použil slova „Tak, a teď si držme palce!“

Nejzajímavější situace? Tady v Praze jsem jednou nouzově přistával na rušné křižovatce, nedaleko Korunní. MHD stála, auta stála a já s balónem uprostřed křižovatky. Kromě jednoho taxikáře byli všichni v klidu, tleskali mi, mávali na mě, smáli se… A já si tak uprostřed křižovatky skládal balón…

Důležité je nepanikařit a zachovat chladnou hlavu.

Luďku, děkuji a přeji hodně šťastných letů.

Luděk Křížek, Bohemia balon, 603 194 280

Zobrazení: 897