Ujala se mě Lokomotiva Nymburk

Rubrika: Naši lidé Zveřejněno: čtvrtek 1. říjen 2020 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Kolegyně Jaroslava Pošvicová je výjimečně aktivní žena. Od roku 2006 slouží na OŘ Praha 14. Jako máma tří dětí (13, 6 a 4 roky) se po 25 letech vrátila vloni k rychlostnímu kajaku a hned si z Mistrovství České republiky 2019 odvezla medaili. S myšlenkou na vysněný cíl tráví v kajaku každou volnou chvilku a svůj život si bez vody nedovede představit.

Jaroslavo, kdy a kde jste se s kajakem potkala vůbec poprvé?

Začala jsem se s ním seznamovat v roce 1988, když jsem poprvé přišla na loděnici Lokomotivy Nymburk. Asi po dvou letech mě máma přihlásila do Sokola Drahlice, který dnes už neexistuje, a tam jsem začala víc pádlovat. Jako juniorka jsem byla přeborníkem Středočeského kraje a získala jsem medaile na mistrovstvích republiky ve všech třech kategoriích. Ze zdravotních důvodů jsem ale musela na přelomu 1994/95 skončit.

To asi nebylo lehké období…

Nebylo, ale nedalo se nic dělat. Pak přišly děti, úžasná podpora manžela, zdravotní problémy odezněly, a když manžel viděl, jak mám vodu ráda, tak mi navrhl, ať to zkusím znovu. Takže jsem se vloni, po 25 letech, ke kajaku vrátila. A hned se mi povedlo na Mistrovství republiky na přelomu července a srpna na trati 500 m v masters získat třetí místo a na dvoustovce jsem byla čtvrtá.

Jak často se při třech dětech a práci dostanete na trénink?

Sloužím v režimu dvě denní, dvě noční a čtyři dny volna. Ve volnu jezdím denně, a když je teď dlouho světlo, tak si chodím zapádlovat většinou i po druhé denní. O děti se skvěle postará manžel. Na loděnici to mám na kole 6,5 km, zajezdím si na vodě, končím většinou posilovnou a zase cesta domů. Vracím se tak zhruba za čtyři hodinky. A pak nastane kolotoč mámy – vaření, uklízení, děti, během pandemie navíc ještě dohled na školní povinnosti.

A kde trénujete?

Sokol Drahlice už neexistuje a já jsem vděčná oddílu Lokomotiva Nymburk, že mi umožnili znovu pádlovat a vzali mě mezi sebe. Je to úžasná loděnice a jsem moc vděčná rodině Fuchsových a speciálně trenérce Janě Fuchsové za to, že se mě ujala a že tam můžu být. Bydlím kousek od Nymburka směrem na Mladou Boleslav, v malé vesničce Bobnice.

Můžete Váš sport v kostce představit čtenářům, kteří třeba nejsou úplně v obraze?

Rychlostní kanoistika je vodní sport, který se standardně provozuje na klidných stojatých nebo mírně tekoucích vodních plochách s cílem projet na kánoi nebo kajaku stanovenou vzdálenost v co nejkratším čase. Zatímco závodník na kánoi klečí na jednom koleni, závodník v kajaku sedí. Rychlostní kajak je navíc oproti ostatním druhům a kánoi vybaven kormidlem, které je přes ocelová lanka ovládáno nohama. Na kánoi i kajaku se jezdí single (K1), duble (K2) a čtyřky (K4), kdy číslo v označení vyjadřuje počet členů posádky. V kajaku se zabírá na obě strany, je spojené pádlo. Závody se dělí podle kategorií a délky tratě – krátké (200 m, 500 m, 1 km), dlouhé (5 km) a maraton (aktuálně podle kategorií až 28,8 km pro kanoisty a 36 km pro kajakáře).

 Jaká trať je ta Vaše?

Já jezdím 200 i 500 metrů. Ženy v kategorii masters už 1000 m nejezdí. A na podzim bych ráda jela mistrovství na trati dlouhé 5 km.

Co vlastně znamená v kanoistice kategorie masters?

Je to kategorie pro veterány a veteránky, která se ještě dále dělí do skupin podle věku. Začíná to skupinou A pro sportovce ve věku 35– 39 let a končí skupinou G pro 70leté a starší.

Jaké jsou na pádlo a kajak stanoveny parametry?

Na pádlo žádné předpisy nejsou, ale singl kajak na krátké tratě musí vážit minimálně 12 kg. Po závodě se náhodně zváží několik lodí, a když váží méně, může být závodník diskvalifikován. Já mám novou loď od manžela z loňska a dovažuju 1,5 kg.

Co dresy?

Závodníci nesmí jezdit do půl těla. Jinak záleží na každém, někteří dodržují tradici a jezdí ve svém tričku a trenkách, jiní mají na sobě logo oddílu. Ale platí, že závodníci z jednoho oddílu mají vršky stejné. Já jezdím v dresu Lokomotivy Nymburk.

Letošní sezona byla asi díky pandemii koronaviru hodně zvláštní…

Ano, trénovat se tři měsíce nedalo. V té době jsem měla jen jeden kajak a ten byl s pádlem zamčený na loděnici, kam se nesmělo. Celá sezona je divná. Mistrovství republiky v Račicích probíhalo na konci července v rouškách. Kromě samotného závodu a rozjížděk jsme je museli mít celý den na obličeji. Na sluníčku bylo 36 stupňů a u kanálu není kde se schovat. Pro všechny to bylo psychicky hodně náročné.

A Vám se na pádlo pověsila velká smůla…

Bohužel, na trati 500 m se mi 200 m před cílem povedlo nevytáhnout pádlo z vody a spadnout za ním. Vůbec nevím, jak se to stalo, co se dělo …

To zamrzí …

Jednu chvíli jsem uvažovala o tom, že skončím. Příprava byla hodně náročná, stála mě spoustu energie, ale nakonec jsem si řekla, že není všem dnům konec a že to nevzdám. Počítám s tím, že ještě nějakou chvilku budu jezdit a co se nepovedlo letos, povede se třeba příště. Do padesáti bych ráda jela mistrovství světa v masters, takže mi na to zbývá šest let (smích). Pádlo je odřené, tak buď ve vodě něco bylo, nebo jsem udělala chybu, které si nejsem vědoma.

Péče o tři děti ve věku 13, 6 a 4 roky je hodně náročná. Pomáhají babičky?

Babičky nejsou, střídáme se s manželem, je mojí velkou oporou.

Co Vaše děti a kajak?

Šestiletá dcera se začíná pomaličku seznamovat s vodou, zatím jen formou zábavy a nácviku stability a uvidíme, jestli jí nadšení vydrží. Ze sportů turistika, desetikilometrové procházky nejsou žádný problém, kolo, běháme, ale na loď je čas.

Fyzičku by Vám mohlo dost lidí závidět. Došlo ve službě k nějakému zákroku, kdy se Vám hodila?

Moje postava vzbuzuje respekt a nedovolí si na mě, ale zatím jsem nemusela řešit žádný pokus o napadení. Vždycky lidem vysvětlím, co by následovalo a zatím si to všichni rozmysleli.

Jaké jsou Vaše sportovní plány v nejbližší době?

V Praze-Podolí na konci září závody na 5km trati, snad se mi to povede líp. Pak ještě Labský pohár pro Loděnici Nymburk a 6. září Černožický kilometr.

Jaroslavo, děkuji za rozhovor a hodně štěstí ve Vašem počínání. Budu Vám držet palce, tak dejte vědět výsledek.

Zobrazení: 1125