Kukačky na silnici

Rubrika: Prevence Zveřejněno: pondělí 1. únor 2021 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

Zimní období asi nepatří mezi ta oblíbená v kalendáři řidiče. Brzy se stmívá, slunce je přes den dosti nízko, na vozovce mohou vznikat nepříjemné situace a počasí hrozí svými rozmary. Nebezpečí ledovky nehrozí jen za mínusových teplot, ale vždy, kdy se kapalná voda dostane na promrzlý podklad. Právě během tohoto období by měl být každý řidič co nejvíce obezřetný a jak praví zákon: přizpůsobit jízdu stavebnímu a dopravně-technickému stavu, aktuálním povětrnostním a klimatickým podmínkám, aktuální situaci v provozu a rovněž svým schopnostem a dovednostem včetně svého aktuálního zdravotního stavu. A tady možná narážíme na kámen úrazu. Co jsou mé schopnosti a reálné možnosti? Dokážete si, vy sami, na tuto otázku zodpovědně odpovědět? Já ne. Asi proto, že jsem se do mnoha situací ještě nedostal a vůbec netuším, jak bych reagoval. A jak radí zkušení – nejlepší je se do nebezpečné situace vůbec nedostat.

Defenzivně

Samotná bezpečná jízda vlastně začíná ještě dříve, než usedneme za volant. Mít auto ve správném technickém stavu by mělo být naprostou samozřejmostí. Ovšem skutečnost může být někdy až děsivá. Mnoho řidičů bude používat dojezdové pneumatiky, servisní prohlídky zanedbá, bude šetřit na náhradních dílech a nejednou zajede na místní vrakoviště, aby svému kamarádovi přivezl kus podvozku na svaření. O střídání zimních a letních pneumatik snad nebude žádná diskuze (toto téma jsme ostatně v našem časopise již rozebírali a výsledky brzdných drah snad nikoho nenechávají na pochybách). Je zvláštní, kolik lidí dobrovolně a vlastně s plným vědomím zanedbává údržbu stroje, se kterým se například na dálnici řítí stotřicetikilometrovou rychlostí a kterému svěří nejen své vlastní zdraví.

Vše je v naší hlavě. Emoce v silničním provozu nemají co dělat. Pokud jste řidičem, kterého rozhodí sebemenší zaváhání druhého, tak s vámi není jistě něco v pořádku. Mohu přidat svou osobní zkušenost. Při průjezdu obcí, kde je dána maximální rychlost dopravní značkou na 40 km/h, kvůli několika smrtelným nehodám přebíhajících školáků vás překvapí tmavá limuzína zahraniční provenience couvající po přechodu pro chodce na autobusovou zastávku. Když vozidlo náhle změní směr a zadkem vyletí do hlavní silnice, máte co dělat, abyste zastavili téměř na jednom místě. Po zvukovém upozornění, že takto by to asi nešlo, se vozidlo i se slečnou v kožichu otočí již celé do hlavní komunikace a s hysterickým křikem, boucháním do bočního okénka a ukazováním gest, kterými proslul náš dřívější ministerský předseda Topolánek, jasně řidička dokazuje, že je budoucí pacientkou samotného Chocholouška.

...boucháním do bočního okénka a ukazováním gest, kterými proslul náš dřívější ministerský předseda, jasně řidička dokazuje, že je budoucí pacientkou samotného Chocholouška...

V tuto chvíli by mi mnoho nadšených řidičů začalo tvrdit, že přece emoce za volant patří. Ano… jistě máte pravdu, ale pokud sem řadíme i to, že nás řízení baví, tak takové emoce druhé opravdu neohrožují. Ti, co v sobě mají duši závodníka, mohou využít uzavřené okruhy a zajet se vydovádět na letiště k tomu určená, nadšeným off-roadům pomůže jízda po tankodromu… nám ostatním bude stačit klidnější jízda bez motání hlavy.

Můžeme si zde vypsat několik pravidel pro opravdu bezpečnou a defenzivní jízdu:

Zůstaňte ostražití. Sem můžeme zahrnout alkohol či jiné návykové látky, ale i náš zdravotní stav či dodržování pravidelných pauz nejen na dlouhé vzdálenosti. Ostatně mnoho dopravních nehod vzniká na trasách, které řidiči dobře znají – opadá pak jejich pozornost a řízení se stává tak trochu automatickou činností, při které vznikne chyba během okamžiku.



Dodržujte dopravní předpisy. Tak to už ten pisálek opravdu přehání! Taková samozřejmost, to ví každé malé dítě! P.d, pánové a dámy (ty mi jistě to slovo na začátku věty odpustí). Například notorické omílání dodržování maximální povolené rychlosti – zkuste jet na lepší silnici například druhé třídy předepsanou devadesátkou. Co se stane? Kolona aut za vámi. Zkuste chvilku jet v levém pruhu na dálnici předepsanou maximálkou. Co se stane? Budete mít za chvíli nalepené další auto za zadní partií vašeho vozu… takže mi nikdo nevykládejte, že zásada o dodržování předpisů je věc naprosto jasná! Není. A propos – dalším notorickým nešvarem mnoha řidičů je nedodržování bezpečné vzdálenosti. Obecně lze za bezpečnou vzdálenost považovat takový rozestup mezi vozidly, kdy mezi přídí vašeho a zádí druhého je odstup minimálně dvou vteřin a za zhoršených podmínek k tomu ještě vteřinku k dobru přidejme. Při psaní tohoto pravidla se mi v myšlenkách honí vzpomínky na řidiče kamionů jedoucích po Jižní spojce jen asi pět metrů za vámi.

Důležitá zásada je rovněž jet jen tak rychle, abyste se nedostali na hranici svých a fyzikálních možností. Můžete být naprostým začátečníkem i výborným profesionálem, ale náhoda je… Na vozovce může být ujetá vrstva sněhu, rozsypaný písek, štěrk či jen malou chvíli před vámi projel z pole nepořádný zemědělec. Pak následuje smyk, i když dodržíte všechny níže uvedené zásady:

  • správně zhodnotit situaci,
  • brzdit už před zatáčkou (nikdy ne až v zatáčce),
  • projet zatáčkou co možná nejplynuleji.

Zkušený řidič ví, že mohou zjednodušeně nastat dvě situace, které se více méně odvíjí od pohonu vozu. Většina moderních aut má motor vpředu a náhon přední nápravy. Zde může dojít k  tzv. nedotáčivému smyku – tedy smyku přední nápravy. Pokud se do této situace již dostanete, pak platí tato základní poučka: ubrat plyn, nebrzdit, volantem pouze vyrovnávat a nesnažit se jej ještě více strhnout (pak už adheze pneumatik vezme za své úplně) a sešlápnout spojku do doby, než se podaří situaci vyrovnat. Pokud je rychlost až příliš vysoká a je naprosto jasné opuštění vozovky, tak sešlápněte co nejvíce brzdu – čím menší rychlostí vrazíte do překážky, tím lépe!

Druhou variantou je smyk zadní nápravy – tedy smyk přetáčivý (tzv. hodiny). V tomto případě dochází ke ztrátě přilnavosti pneumatik zadní nápravy a k ujíždění ven ze zatáčky právě zadní částí vozidla. Příčinou kromě řidičské chyby mohou být i sjeté pneumatiky bez dostatečného vzorku. Pokud se v takové situaci ocitnete, tak zachovejte klid, ale jednejte rychle. Sešlápněte spojkový pedál a natočte volant proti pohybu zádě. Otočení volantem je potřeba provést opravdu rychle, protože jakmile se s vozidlem vychýlíte o více než 30 stupňů, pak je na záchranu situace většinou pozdě! Některé automobilové nadšence jistě v tuto chvíli napadne, že je možné natočit kola proti pohybu a přidat plyn. Ano, tímto způsobem se provádí populární driftování – tedy velmi efektivní projetí zatáčkou, ale na jeho zvládnutí potřebujete dostatek zkušeností a praxe. Načasovat přesný okamžik sešlápnutí plynového pedálu a dodání odpovídajícího výkonu není věc pro začátečníky.

Ustání smyku je třeba úspěšně dokončit tím, že okamžitě odstraníte překážku, kterou jste na komunikaci vytvořili!...

Pokud se již do smyku dostanete, tak rovněž nezapomeňte, že nejste na silnici sami. Můžete například hodiny ustát a zůstat na vozovce, ale stejné štěstí nemusí mít řidič jedoucí za vámi, či ten v protisměru. Ustání smyku chce úspěšně dokončit tím, že okamžitě odstraníte překážku, kterou jste na silnici vytvořili!

Neustále sledujte své okolí. Tato povinnost je ustanovena i v zákoně, takže jej dodržujme. Tady bych vypíchnul pro mne asi nejdůležitější poučku: Snažme se co nejvíce předvídat chování ostatních účastníků provozu. Jistě, druhému do hlavy nevidíme, ale časem si každý pozorný řidič vytvoří jakýsi „radar“, který jej na možnost nebezpečné situace upozorní. Stačí trochu sledovat chování ostatních a vypozorujete určité vzorce, které vás varují. Spěchající chodec, telefonující řidič, typ vozu, rychlost příjezdu na křižovatku…

Předvídání aplikujme i na situace v křižovatkách. Je dobré zapřemýšlet nad tím, zda zelená na semaforu nesvítí již dlouhou dobu a nehrozí změna barvy. Mnoho z nás má tendenci před semaforem výrazně zrychlit, aby náhodou nemuseli chvíli čekat a nebyli to právě oni, kdo bude muset intenzivně brzdit na červenou (v tomto případě se dobře podívejte do zpětného zrcátka, stejného názoru na brzdový pedál nemusí mít ten za vámi). Naopak na zelenou se nesnažte nechat půlku vzorku na silnici, abyste zapůsobili na své okolí – zaprvé silnice není závodní okruh a zadruhé se najde mnoho řidičů, kteří se, jak bylo výše uvedeno, snaží projet na poslední možný okamžik – to by se vaše závodní ambice mohly potkat s ambicemi druhého!

I zde platí, že moudřejší ustoupí, i když může mít stokrát přednost...

Nikam se netlačte.  I zde platí, že moudřejší ustoupí, i když může mít stokrát přednost. Za ty komplikace a přinejmenším pomačkané plechy to rozhodně nestojí. Kdo si jednou prošel obvoláváním pojišťovny, tak mi dá jistě za pravdu.

9 metrů

Někteří řidiči „znalí věci“ a fungování měření rychlosti vám budou tvrdit, že v obci můžete klidně jet i skoro šedesátikilometrovou rychlostí a pokutu nedostanete. Rozebírat toleranci měření zde rozhodně nebudu. Spíše jako protiargument uvedu toto: Vozidlo jedoucí 50 km/h je za vhodných podmínek schopno zastavit cca na 28 metrech. Vozidlo jedoucí 60 km/h zastaví zhruba o devět metrů později. Takže pokud byste v prvním případě zastavili těsně před dítětem, které vběhne do vozovky, tak v tom druhém případě přeletí vaše vozidlo a skončí tak čtyři metry za ním – v lepším případě mu zlomíte nohy, rozdrtíte pánev či způsobíte frakturu lebky. Ostatně to samé se může stát vám, když někdo pojede o těch „tolerovaných“ pár kilometrů více!   

Honitba za volantem

Viníkem kolize s divokou zvěří je vždy řidič. Takže na výplatu škody z povinného ručení rovnou zapomeňme. Také můžeme nechat stranou hospodské řeči o guláši a dobré pečínce ze stáda divočáků. Jednalo by se o porušení zákona o myslivosti a přímo o pytláctví, i když ne úmyslné. Ostatně, kdo by chtěl z jídla tahat zbytky předních světlometů. V současné době již několik let za sebou dochází vlivem mírných zim k výraznému přemnožení lesní zvěře a tomu začínají odpovídat i statistiky Policie ČR. V roce 2014 bylo srážek se zvěří cca 7500, v současnosti se dostáváme až k číslu více než dvojnásobnému. A jak správně reagovat např. na kance?

Nejlepší je srážce zabránit. Tudíž jsme opět u rady hlavní – předvídat vývoj možné situace. Snížit rychlost při průjezdu rizikovou oblastí, připravit se na možné brzdění a upravit vzdálenost mezi vozidly. Někdo používá malé nalepené píšťalky na přední masce vozidla, která mají zvěř plašit a varovat. Pozorovat odrazy světel od očí zvířat se mi zdá trochu přitažené za vlasy. Je však dobré si držet v paměti, že jedna srnka je většinou jen začátek stáda, které bude následovat.



Když už je zvíře na silnici, máte několik možností, jak zareagovat. Nejdůležitější zásadou je neuhýbat! Možná to zní divně, ale úhybným manévrem můžete udělat více škody než užitku. Pokud vezmeme prostředí lesa a blízkost stromů, tak je rozhodně příjemnější srazit srnku, než vjet do staletého velikána. Udržet vozidlo na čelní srážku je podle odborníků dosti náročné na psychiku řidiče, který instinktivně strhává volant na druhou stranu. Ovšem nezapomínejme, že vozidla jsou na takový typ srážky zkonstruovaná a připravená (pokud zrovna nevlastníte desetiletí starou herku z věčného materiálu z NDR). Deformační zóny pohltí energii nárazu a neměl by být větší problém se zastavením. Samozřejmě trochu jiná situace nastane, když se stádo pěkně vypasených pašíků rozhodne navštívit D1. Každou takovou nehodu určitě rovnou hlaste Policii ČR – už jen kvůli pojišťovně – pokud tedy patříte mezi menší procento řidičů, kteří mají připojištění pro případ srážky se zvěří.

Řízení pod vlivem telefonu

Co v současné době považuji za velký nešvar, je používání mobilního telefonu. Volat samozřejmě můžeme, to nám zákon nezakazuje, ale… To si nedokážeme odpustit klábosení, psaní zpráv na sociální sítě ani po dobu řízení? 

Je naprosto bez debat, že používání telefonu snižuje naši pozornost směrem k dopravní situaci před námi. Pozornosti máme jen 100 % a ta musíme nějakým rozumným způsobem rozložit. Výzkumy z poslední doby ukázaly, že pokud řidič telefonuje za jízdy, tak se dá jeho jízda srovnat s jízdou pod vlivem alkoholu. A není moc velký rozdíl mezi tím, zda používáme handsfree či máme telefon v ruce. Legislativa ovšem držení telefonního přístroje či jiného záznamového zařízení v ruce během jízdy samozřejmě zakazuje, telefonování samo o sobě však ne. Riziko vzniku zaviněné dopravní nehody u volajícího řidiče je až pětinásobné oproti řidiči soustředěnému. A navíc je jízda podobná té, kdy má osoba za volantem 0,8 promile alkoholu.

Osobně k telefonování používám výhradně handsfree, kdy se mi telefon automaticky spáruje s autem, a nic neřeším. Nerad telefonuji v hustém provozu, protože se nedokážu pořádně soustředit jak na hovor, tak na jízdu. Varovné světýlko v hlavě mě nabádá, abych ten telefon raději položil. Ostatně hovor, kdy se jeden toho druhého neustále dotazuje, na co se ptal a že ho teď chvíli neposlouchal, nemá valného významu.

Spěchá jen vykastrovaný samec od krávy

Když se objevily první navigace do aut, bylo pro mnoho řidičů překvapením, že pokud jedou například po dálnici rychlostí 110 km/h a poté přidají na povolených 130 km/h, tak žádný velký rozdíl v dojezdové době se nekoná. Můj tchán dokonce říká, že jej navigace naučila jezdit pomaleji, protože jednoduše viděl, že to nemá žádnou cenu a smysl. Zvyšování rychlosti ve vyšších hladinách moc smyslu nedává, zato přidání v nižších je mnohem účinnější.

Zvyšování rychlosti ve vyšších hladinách moc smyslu nedává, zato přidání v nižších je mnohem účinnější...

Vezmeme-li modelový příklad konstantní rychlosti na vzdálenost 100 km, tak nám vychází toto: Pokud bychom jeli 40 km/h a zvýšíme rychlost jen o 10 km/h, tak ušetříme 30 minut z celkového času. Pokud však pojedeme 80 km/h a zvýšíme o 10 km/h, tak ušetříme již jen 8 minut. A pokud pojedeme 130 km/h a zvýšíme na 160 km/h, tak opět ušetříme na modelových sto kilometrech pouhých 8 minut!

To, že pojedete velkou rychlostí, ještě neznamená, že tam budete dříve. Stačí si udělat menší přestávku a řidič jedoucí plynule menší rychlostí a tudíž i bezpečněji, vás v klidu předjede. A který ze dvou uvedených řidičů bude mít nižší spotřebu? A jen pro představu – vozidlo jedoucí na mokré dálnici zastaví z rychlosti 160 km/h na vzdálenost cca čtvrt kilometru! A na sněhu se toto číslo posouvá do téměř závratných 720 metrů.

Spěchající řidiči jsou rovněž více agresivní vůči svému okolí. Nerespektují dopravní předpisy a ohrožují ostatní účastníky provozu. Dostat pokutu či pár bodů je pro ně asi to nejmírnější potrestání. Bohužel se však stává, že jejich spěchání odnese někdo úplně jiný!

Na závěr mi dovolte malou statistiku srážky vozidla s chodcem.

Rychlost vozidla: 30 km/h                

přežije 97 % chodců

Rychlost vozidla: 50 km/h

přežije 80 % chodců

Rychlost vozidla: 55 km/h

přežije 50 % chodců

Rychlost vozidla: 60 km/h

přežije 10 % chodců

Asistent za volantem

V moderních vozidlech máme celou armádu jízdních asistentů, které se nám snaží pomáhat a tak trochu dělat práci za nás. Celá řada má svůj smysl a celá řada jich je spíše na obtíž. Některé lze úspěšně vypnout a některé můžeme ignorovat. O autonomním řízení si autor článku myslí své. Je však jeden asistent, kterého nikdy nevypínejte, není sice stoprocentně spolehlivý, má své nálady a nešvary, ale nahradit jej prostě nelze, je to řidič. Prozatím nejspolehlivější způsob řízení motorových vozidel!


zdroje: www.ibesip.cz / www.autosalon.tv / www.smucler.cz / www.policie.cz

Zobrazení: 288