Když nepálí slunce, ale mráz

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: středa 1. leden 2020 Autor Zdeněk Modálek Vytisknout E-mail

Jak se tak pozvolna střídají roční období, nastavuje Praha nejen obyvatelům, ale i turistům hned několik tváří. Každý, kdo přijede v létě, nalezne pulzující město. Ulice jsou od rána do rána plné lidí ze všech koutů světa. Z plných zahrádek je slyšet cinkání půllitrů, prodejci chlazených dobrot nestačí prodávat a některá turisticky oblíbená místa připomínají mraveniště. O vlastním životem žijící náplavce se nemá ani cenu rozepisovat. Ta Vás prostě vtáhne a nepustí. Uplyne několik měsíců a Prahu sevře do své mrazivé náruče zima. Lidí je na ulici méně, také řidiči všelijakých vehiklů raději volí městskou hromadnou dopravu.  Většina zahrádek bez ohřívačů vzduchu zeje prázdnotou a ledovou tříšť střídá trdelník. A přestože místa s vánoční tématikou jsou mnohdy plnější než v létě,  s přibývajícími hodinami klesající teplota vyprázdní ulice s chirurgickou přesností. To, jak Praha mění kabáty, ovlivní prakticky každého. A co naše strážníky a jejich práci?

Je to více jak  čtyři měsíce, co jsem dělal závaží autohlídce v centru Prahy. Jednalo se o noční směnu, ale kdyby nezapadlo slunce, asi by to nikdo ani nepoznal. Teplota si držela svoje tropické standardy, ulice byly plné lidí a vysílačka neznala chvilku klidu. Jezdili jsme sem a tam, vyháněli žebrající osoby z míst, kde to zakazuje vyhláška, přerušovali buskery v jejich noční produkci a často se potýkali s alkoholem. Alkohol samotný měl tu noc mnoho podob. Od klidných turistů popíjejících na zakázaném místě, kteří po krátké domluvě svého počínání zanechali, přes hlasité „pařmeny“ rušící noční klid, až po namol opilé bezdomovce ležící uprostřed rušné ulice. Samozřejmě nechybělo špatné parkování nebo taxikáři stojící na zakázaném místě. To vše prakticky až do rána. Jestli je New York město, které nikdy nespí, tak Praha je město, co si dá k ránu hlavu jen na  pět minut na bar, aby pak pařilo dalších dvacet tři hodin a padesát pět minut.

Zima. Spojenec nebo nepřítel?

Abych mohl co nejlépe porovnat letní zkušenost s tou zimní, nacpal jsem do auta stejné hlídce ve stejný pracovní den. Už při setkání s kolegy bylo vidět, že opravdu není léto. Krátké rukávy a lahve se sodovkou vystřídalo teplé oblečení a termosky s čajem. Jak moc vlastně přizpůsobujete na zimní měsíce vybavení? „Co se týče materiálu, tak je to prakticky stejné. Vybavení v autě je stejné, jen toho víc hodíme na sebe. Nějaká termotrika, svetry a nejlepší je, když máš jednodílnou kombinézu. To je největší bonus, co můžeš mít, protože když máš kalhoty a bundu, tak ti pořád někudy táhne na záda.“ Vyrážíme, ale zatímco posledně nám do očí pálilo slunce  a klimatizace jela na plné obrátky, tentokrát vyrážíme do tmy a klimatizaci nahradilo topení. Větráček sice krásně teple fouká, ale my se v autě stejně moc neohřejeme. Jen o pár minut později zastavujeme vůz v zákazu vjezdu a vystupujeme. Paní dostává přiměřenou pokutu a my jedeme dál. Teplota v autě ještě nestačila dosáhnout příjemných hodnot a „větráme“ podruhé. A opět řidič v zákazu vjezdu. Když o čtvrt hodinku později zastavujeme třetí vůz se stejným prohřeškem, neubráním se otázce. Není to vyústěním té zimy? Lidé, kteří by normálně do centra autem nejeli, sedají za volant a pak tu z neznalosti bloudí v zákazech. „Je pravda, že jakmile se zhorší počasí a to v jakémkoliv směru, ať už je to déšť nebo zima, tak si lidé víc sedaj do auta, protože je to pro ně pohodlnější. Já to z jisté stránky respektuji, protože když si v zimě vlezeš do MHD tak z 90 % vylezeš nemocnej, protože v autobusu je 100 stupňů a venku mínus 10. Ten teplotní šok je velkej. Nemluvě o pokašlávajících spolucestujících. Další věc je, že lidi po značkách moc nekoukaj. Často jedou podle navigace, minou odbočku, kterou chtěli a tak to vezmou tou další. Ale už se nekouknou, jestli je tam zákaz. No a nebo na to kašlou, protože si řeknou, že jim to projde.“

S každým dalším kolečkem a odbitou čtvrthodinkou je na ulici méně a méně lidí. Zvětšují se jen skupinky kuřáků u vchodů do restaurací a barů. V létě na lavičkách posedávající bezdomovci tráví noc v charitativních domech, nebo se zahřívají, kde se dá. V případě, že zvolí nevhodné místo, vyrážíme je vyprovodit, stejně jako pána, který zalehl před vchodem do samoobsluhy. Kolegové ho zvedají a nabízejí doprovod do noclehárny. Muž odmítá a odchází. Několik podobných případů nás zanedlouho čeká ve Vrchlického sadech. Zde kontrolujeme zdravotních stav venku nocujících lidí a každého informujeme o možnostech teplých nocleháren, které jsou nově vybaveny i  pro čtyřnohé parťáky. Nikoho však k přesunu nepřemluvíme. Každý, kdo by chtěl noclehárnu využít, už tam v tuto hodinu je. Zbytek noci řešíme už prakticky jen dopravu. A protože je mi jasné, že z jedné noci si celkový obrázek mohu udělat jen velmi těžko, ptám se kolegů, jaký vidí rozdíl mezi zimní a letní službou oni. „Samozřejmě primární rozdíl je v počtu lidí na ulici. Zimu většina nesnáší dobře. Je to vidět na věcech, které řešíme. Prakticky neřešíme močení. Každý to raději vydrží nebo si dojde v klubu :). Z 95 % řešíme dopravu. Tím jak lidi ubývají v noci, tak ani není tolik rušení nočního klidu. No a pak jsou tady vánoční eventy. Například rozsvícení vánočního stromečku přiláká do Prahy ohromné množství lidí. To stejné bude letos na Silvestra. Místo novoročního ohňostroje bude letos na Václaváku videomapping. To znamená, že se lidé z celé Prahy opět shluknou do jednoho místa. Zvýší se tak bezpečnostní riziko a pro nás je to práce navíc. Město je také plnější v době pravoslavných Vánoc. Přijíždí spoustu cizinců, ale většinou nedělají problémy,“ vysvětluje kolega.

Když jsem dnešní mrazivou hlídku začínal, myslel jsem, že moto článku bude: Praha - město, které se v létě baví a v zimě odpočívá. Po tom, co jsem viděl a slyšel od kolegů, přehodnocuji na heslo: Praha - město, které se v létě baví a v zimě taky. Jen trochu jinak. Stejně tak i trochu jinak vypadá práce strážníků. Trochu víc zalézá za nehty, trochu víc štípe ve tvářích, ale pořád je jí všude plno.

foto: DS MP Praha (foto z videa)

Zobrazení: 1106