Nejen sloni pláčou

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: čtvrtek 9. leden 2020 Autor Vojtěch Gabriel Vytisknout E-mail

„Velikost národa a jeho morální pokrok můžeme posuzovat podle způsobu jeho zacházení se zvířaty.“ (Mahátma Gándhí)

My lidé se k naší planetě chováme jaksi macešsky. Snažíme se ji využívat na sto a více procent, ale někdy si neuvědomujeme, že nejsme jediní, kteří zde žijí. Velmi často se chlubíme tím, že jsme páni tvorstva. To dozajisté jsme, neexistuje žádný jiný druh, který by dokázal Zemi takto přetvořit a ovládnout. Technologie nám dala do ruky obrovskou moc. Ovšem s mocí přichází i obrovská odpovědnost a starost, což si lidstvo často neuvědomuje.

Nelegální obchod s divokými zvířaty je po drogách, zbraních a obchodování s lidmi čtvrtým největším nezákonným trhem na světě. Podle odhadů tento trh svým obratem ročně přesáhne 10 miliard dolarů, tedy blíží se hranici 300 miliard českých korun ročně. Jen pro vaši představu je to téměř 20 % státního rozpočtu České republiky. Dle dostupných informací se tyto nelegální  praktiky vzájemně prolínají a zároveň jsou finančním zdrojem pro teroristické aktivity. Je ověřeno, že obchod se slonovinou je velkým zdrojem financí pro teroristické skupiny jako Boko Haram či Al Šabab.

Ne vždy se však musí jednat jen o nelegální aktivity. Uvědomme si, že i legální lov má neblahý  dopad na jednotlivé populace živočichů. Ostatně slovo legální si každý stát může vykládat po svém. Stačí se podívat na obrovská čísla mořského rybolovu a je jasné, že zde není něco v pořádku. Většina států odsuzuje lov velryb a žraloků, byť se tento lov schovává pod názvem „vědecké účely“ – ovšem i tak vyspělý stát jakým je Japonsko, může mít odlišný názor. Nemluvě o Číně či Asii obecně a jejich postoji k lékařství čí léčitelství. Čínská medicína patří mezi významné odběratele např. nosorožčích rohů, tygřích či medvědích orgánů.

Podle statistických údajů je využívání divoké přírody pro účely mezinárodního obchodu druhou nejvážnější příčinou ubývání druhů na naší planetě, a to hned za ničením přirozených stanovišť. Hlavními vývozními oblastmi živočichů a rostlin jsou většinou rozvojové země, pro něž vývoz živé přírody představuje často nezanedbatelný hospodářský zdroj. V globálním měřítku je největším dovozcem produktů divoké přírody Evropská unie, následovaná USA, Dálným východem (Čína, Japonsko, Korea), arabskými zeměmi a Austrálií.

Asi každý zná případy vybíjení slonů pro kly, střílení nosorožců pro jejich rohy, brutální zacházení s norky či polárními liškami, řezání ploutví živým žralokům a vypouštění harpun na keporkaky či jiné velryby. Smutným příběhem se špatným koncem může být i příklad druhu Raphus cucullatus, chcete-li česky Dronte mauricijský, neboli dodo, či jinak blboun nejapný. Jak již z názvu vyplývá žil na ostrově Mauricius (východně od Madagaskaru) v hojném počtu – dosahoval zhruba 1m výšky a váhy kolem 10 kg – taková husa s větším zobákem – bohužel se stal obětí hladových žaludků námořníků. Ti jej používali jako živé konzervy a neuplynulo ani sto let od jeho objevení a popsání a už mohl být zapsán na seznam vyhynulých druhů. A proč ten název blboun? Protože ptáci člověka vůbec neznali a chyběl jim přirozený strach, proto stačilo námořníkům chodit v jejich hejnech a masakrovat je ve velkém. Vyhubeni byli v tak krátké době, že se u nich nestačil ani vyvinout instinktivní strach z člověka!

CITES

Znáte zkratku CITES či WWF? Možná, že je vám povědomé logo s pandou velkou, která má pod sebou onu třípísmennou zkratku WWF – World Wildlife Fund – neboli Světový fond na ochranu přírody, dříve Světový fond divočiny, který má více než pět milionů podporovatelů. Smysl existence je asi každému jasný – zachování co největšího počtu zvířecích i rostlinných druhů v jejich přirozeném prostředí, podpora chovu v zajetí a možné následné znovunavrácení do přírody.

 Druhý pojem je CITES – Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Účelem úmluvy je kontrola mezinárodního obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, aby se docílila ochrana ohrožených druhů fauny a flóry před úplným vyhubením vlivem nelegálních obchodních aktivit. Jednoduše řečeno – udělal se právní rámec toho, jak chytnout pašeráky slonoviny za pačesy.

Úmluva omezuje zejména obchod s jedinci ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje však i obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinnými druhy, které jsou v přírodě ohroženy. Většinou se úmluva netýká domestikovaných zvířat a kulturních rostlin.

Jen velmi stručně k jednotlivým kategoriím ochrany CITES.

CITES I: Zahrnuje na 630 druhů živočichů a 300 druhů rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán  a je povolován jen výjimečně (zoologické zahrady, vědecký výzkum...). Jedná se například o všechny lidoopy (gorila, orangutan, šimpanz), lemury, pandy a některé druhy medvědů, opic, oba druhy slonů, nosorožce. Z fauny ČR sem patří orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční.

CITES II: Zahrnuje přes 4 800 druhů živočichů a 29 500 druhů rostlin, které by mohly být ohroženy, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován.  Z fauny ČR jsou do této kategorie kromě všech dravých ptáků a sov zahrnuti vlk, medvěd, rys, kočka divoká      a čáp černý.

CITES III: Zahrnuje přes 130 druhů živočichů a 12 taxonů rostlin. Jedná se o druhy, které jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí.

Tolik strohá teorie, aby pozorný čtenář byl v obraze. Čísla jednotlivých druhů berte, prosím, trochu s rezervou. Dodnes není stanoven jejich přesný počet (u fauny i flory) a každým dnem se neustále mění, bohužel, většinou k horšímu.

Koupě téměř jakéhokoliv zvířete je reálná

Abychom se podívali do domácího prostředí, zeptali jsme se na podobné téma vedoucího veterinárního oddělení Útulku pro opuštěná zvířata MP Praha Zbyňka Raniaka.

 Setkáváte se vy, přímo tady v útulku MP Praha Troja, s jednotlivými druhy pod ochranou CITES?

Ano, přicházejí k nám. V podstatě se jedná o všechny druhy, ať už třetí kategorie, či té nejvíce chráněné první. Nejvíce se setkáváme se třemi druhy evropských želv v kategorii CITES I a to hlavně s želvou zelenavou, želvou řeckou neboli žlutohnědou a želvou vroubenou. Ty jsou nejvíce rozšířené mezi našimi chovateli, a proto je zcela logicky i nejvyšší jejich únik do volné přírody.

Jak vypadá proces nálezu takového zvířete s mimořádnou ochranou?

Když je nalezené zvíře  přijato do útulku, je zároveň ihned zveřejněno na našich internetových stránkách. Pokud se přihlásí majitel, tak  musí jednoznačně prokázat vlastnictví. Správně by měl mít zvíře očipované, přihlášené v Praze na magistrátu případně na příslušném krajském úřadu, nebo by měl mít u malých želv do 15 cm fotografie plastronu (spodní části krunýře). Musí mít registrační list, doklad        o koupi, jenž obdrží od chovatele, který opět musí mít chov povolený a registrovaný. V takovém případě není pro nás problém přečíst čip, prověřit si vlastnictví a majitel si své zvíře může spokojeně odnést domů.

Problém nastává tehdy, když zvíře není očipované, je bez registrace či bez fotografií. Pak majitel nemůže hodnověrně prokázat legální vlastnictví a nabytí. V takovém případě nejčastěji zavolá jen jednou a ke zvířeti se prostě dál nehlásí, protože ví, že by z takového chovu mohl mít problém.

Kromě již zmiňovaných želv byl nedávno vrácen do první kategorie i známý papoušek žako šedý. Ti jsou hojně rozšířeni kvůli své povaze, inteligenci a dlouhověkosti. Ptáci musí být kroužkovaní nebo čipovaní, a majitel musí mít registrační list. Toto platí i u jedinců, kterých se to před několika lety vůbec netýkalo.

Pakliže k nám dorazí např. nečipovaná želva, tak mi ji musíme vyfotit či načipovat a každý případ řešíme s příslušným odborem na magistrátu. Nový majitel pak musí zažádat o nový registrační list, který nalezne na příslušných webových stránkách.

Existuje tady u nás nějaký černý trh, na kterém lze druhy pod ochranou CITES sehnat?

Abych řekl pravdu, tak o něm nevím. A i kdybych o něm věděl, tak na něj samozřejmě nejdu a hned bych jej nahlásil. Ono je to na této rovině úplně zbytečný hazard, protože v současnosti, pokud mám zájem o nějaké zvíře, nejčastěji plazy, želvy, obecně terarijní zvíře, tak existuje celá řada oficiálních burz a prodejů od ověřených a registrovaných chovatelů, kteří vám zcela legálně prodají zdravého a prověřeného jedince. Každý měsíc, vyjma prázdnin, probíhá v Praze největší republiková burza, na které seženete takřka vše. Hlavně to dostáváte od nadšenců, kteří chov mají z lásky a z nadšení a vše je, jak si lidově říká, čisté. K tomu navíc náleží čeští chovatelé k těm nejlepším na světě a mají řadu vzácných odchovů patřících k raritám.

Zvláštní skupinu pak tvoří zvířata z kategorie „vyžadující zvláštní péči“, dříve druhy tzv. nebezpečné – například jedovatí hadi či krokodýli. Po koupi tohoto zvířete musíte jeho chov nahlásit, vyžádat si povolení u Městské veterinární správy, která má i povinnost jednou do roka provést kontrolu takového chovu. Týká se to i takových zvířat, jako jsou vlci, fenci či servalové.

Takže pokud to velmi zjednodušíme, koupě téměř jakéhokoliv zvířete je reálná.

Ano, pokud nechcete orangutana, gorilu nebo jiné velmi ohrožené zvíře… (smích). Ona ta koupě je v podstatě asi to nejméně nákladné na samotném chovu. Pokud máte vstupní finance, tak by neměl být až tak velký problém. Druhá otázka je následný chov. Proto se dnes dost řeší i otázka chovu např. velkých šelem, jejich prostoru a výběhu, včetně zabezpečení před útěkem apod. Pokud zavřete tygra do kotce pro německého ovčáka, tak se mu to asi moc líbit nebude.

❞ Pokud máte vstupní finance, tak by neměl být až tak velký problém. Druhá otázka je následný chov. Proto se dnes dost řeší i otázka chovu např. velkých šelem...

Zeptám se na osobní názor. Nezdá se vám, že jsou to právě chovatelé, kteří vytvářejí onu poptávku po vzácných druzích a tak se podílejí na jejich úbytku ve volné přírodě?

Pokud budu hovořit o českých chovatelích, tak rozhodně ne. Osobně si pamatuji doby, kdy když takto nadšený člověk jel např. na Balkán či do Chorvatska, snažil se tam najít vzácnou želvu a přivést si ji domů. To dnes je úplně zbytečné, když tady na domácím trhu máte takovou nabídku. Pominu fakt, že zvíře z volné přírody může mít celou řadu parazitů a neduhů, se kterými se může na svobodě poprat, ale v podmínkách terárií jej mohou i zahubit.

Jednoduše řečeno – chovatelé svými chovy uspokojí domácí poptávku a ten tlak na dovoz volně žijících jedinců tak eliminují. V podstatě jsou takovou legální konkurencí černému trhu. Kdo chce zajímavé zvíře a trochu při tom myslí nejen na sebe, ale i na přírodu, tak si určitě své najde.

Kontrola aneb Na důvěru si nehrajeme

Pokud existují nějaká pravidla, mezinárodní úmluvy a právo, tak zde také musí být někdo, kdo je bude vymáhat a kontrolovat. V případě ochrany druhů CITES jde v podmínkách ČR o Státní veterinární správu, Celní správu a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ta má právě na starosti četné kontroly chovatelů, udělování pokut, konzultace s Celní správou ČR či Policií ČR.

 Podíváme-li se opět na čísla, tak za rok 2018 vedla ČIŽP přes 200 pokutových řízení v oblasti CITES, pokuty dosáhly téměř 650 tis. Kč a některé kauzy byly rovnou předány orgánům činným v trestním řízení. Cca ve 150 případech bylo přistoupeno k zabavení a to celkově 2 208 exemplářů CITES – živých bylo 163 a 2045 neživých či uhynulých.

Zadržená živá zvířata i živé rostliny Česká inspekce životního prostředí umísťuje do tzv. záchranných center zřizovaných Ministerstvem životního prostředí, které jim rovněž platí náklady na zadržené exempláře. Záchranná centra fungují většinou při  zoologických nebo botanických zahradách, tak, aby byly jednotlivé druhy svěřené do odborné kvalifikované péče.

Pokuta, kterou může nelegální obchodník dle příslušného zákona obdržet, se pohybuje až do výše 1,5 mil. Kč, bude-li se jednat o přestupek či správní delikt. V horším případě nastupuje trestní zákoník a trest odnětí svobody až na osm let, samozřejmě dle závažnosti trestného činu!

Nahlédneme-li do čísel Celní správy ČR za rok 2018, tak ta provedla více než tisíc kontrol, při kterých bylo zabaveno mimo jiné cca pět tisíc kusů různé tzv. asijské tradiční medicíny, přes šest set mořských korálů, 137 kusů částí savců (lebky, kůže, zuby…), 18 kusů ptactva a více než 200 kusů rostlin. Mezi živými exempláři bylo např. 21 papoušků.

Můžeme ocitovat pro příklad dvě tiskové zprávy Celní správy ČR.

V červenci roku 2011 zrealizovala Celní správa ČR ve spolupráci  s Českou inspekcí životního prostředí a Policií ČR akce s krycím názvem „Festival“ a „Palmák“, které byly zaměřeny na nelegální obchod s ohroženými druhy živočichů. V rámci dvanácti domovních prohlídek, které proběhly na celém území České republiky, celníci zajistili 56 želv zelenavých a 34 papoušků (ara hyacintový, kakadu palmový, amazoňan rudoocasý, amazoňan nádherný a další). Uvedené exempláře patří mezi druhy přímo ohrožené vyhubením a i z chovatelského hlediska jsou velmi cenné. Cena zajištěných živočichů je přibližně čtrnáct milionů korun.  Dvěma osobám bylo tenkrát sděleno obvinění z trestného činu neoprávněného nakládání  s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami    a pět osob bylo podezřelých ze spáchání trestného činu.

Česká republika byla tranzitní zemí s nelegálním obchodem s nosorožčími rohy (spolu s Jihoafrickou republikou, Mosambikem a Vietnamem). Tento obchod byl postupně rozkrýván v letech 2011–2014 v rámci operací Rhino a Osseus, na nichž se podílela CS, ČIŽP a Policie ČR.

Z výše uvedeného vyplývá, že nelegální obchod s vysoce ceněnými komoditami typu slonovina, nosorožčí rohy a tygří kosti je v ČR vysoce rozvinutý a organizovaný. Cílovou destinací pro toto zboží je Asie, přeprava je realizována letecky.

❞ Česká republika byla tranzitní zemí s nelegálním obchodem s nosorožčími rohy (spolu s Jihoafrickou republikou, Mosambikem a Vietnamem)...

Z dovolené raději jen fotografie

Asi každý zná někoho, kdo si z dovolené přivezl hrst mušlí, nějaký ten korál, lasturu či si vyrýpnul rostlinku na skalku. Osobně bych vám to nedoporučoval. Je mnoho států, které chápou důležitost ochrany přírody a svého přírodního bohatství. Mohlo by se vám stát, že kromě opálení si z dovolené odvezete v lepším případě tučnou pokutu a doživotní zákaz pobytu. V horším případě (např. Afrika či východní Asie) se můžete podívat i do míst, do kterých turisté na exkurze opravdu nechodí. A nemusí se to stát úmyslně, stačí si koupit na trhu zajímavou kabelku či těžítko a marně pak budete celníkovi vyprávět, že jste nevěděli o jejím původu a druhu materiálu. Lepší je se dívat a poznávat, než za každou cenu si něco přivézt domů.

Sami nezůstaneme

Současné tempo růstu civilizace vůbec nerespektuje ostatní živočišné druhy. Rapidní úbytek životního prostředí, přirozených ekosystémů, změny teploty, znečištění ovzduší a vod vede k dramatickému nárůstu počtu vyhubených a zmizelých živočichů a rostlin. Nelegální obchod je jen dalším pomyslným hřebíčkem do rakve fauny a flóry. Dle odhadů může být na Zemi více než osm milionu živočišných a rostlinných druhů, z toho více než jeden milion je v ohrožení a další rapidním způsobem přibývají. Každým dnem mizí po kácení deštných pralesů druhy hmyzu, které nemá lidstvo ani možnost poznat, natož popsat a zařadit. Každým dnem nám tak může zmizet druh, který by mohl pomoci lidem např. v boji proti civilizačním chorobám a to jen proto, že někdo chce nábytek z krásného tvrdého exotického dřeva.

Nerad bych se dočkal situace, kdy budou následující generace poznávat přírodu jen pomocí zoologických či botanických zahrad a pomocí virtuální reality. Ale bát se nemusíme. Jako lidstvo rozhodně sami nezůstaneme – budou tu s námi ti nejjednodušší a nejpřizpůsobivější organizmy. Otázkou je, zda na nás časem nezačnou pohlížet jako my na ty ostatní současné.

 foto: DS MP Praha, Celní správa ČR, Policie ČR

zdroje informací: Ministerstvo životního prostředí ČR, Celní správa ČR (poděkování Ing. Martině Kaňkové)

Zobrazení: 1291