Městská policie České Budějovice na prahu nové éry

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: pondělí 1. leden 2024 Autor Zdeněk Modálek Vytisknout E-mail

České Budějovice. Město pohody, klidu a sluncem zalitých vodních ploch. Město výborného piva a neméně dobrého hokeje. Historická perla uprostřed kraje plného dobrosrdečných lidí, kypící kulturním životem. Takhle si vybavuji České Budějovice ze svých studentských let. Jenže mládí je doba, kdy se i s krabicákem a kamarádem bubnujícím na odpadkový koš cítíte jako na koncertu The Rolling Stones. Možná jsem měl tou dobou nasazené růžové brýle, které by mi záviděl i Elton John a možná jsem, teď po více jak 15 letech, jen obětí vzpomínkového optimismu. Kdo ví, jak to tenkrát vlastně bylo a kdo ví, jaká je situace teď. Vlastně vím, kdo ví. Budějovická městská policie se pyšní dlouhou tradicí a kdo jiný má o situaci lepší přehled než nepřetržitěhlídkující strážníci. Dovoluji si tedy oslovit jejich tiskové oddělení, zda by nás s kamerou a perem nepřijali na krátkou exkurzi. Odpověď byla rychlá a kladná, a tak vyrážíme nakouknout do kuchyně kolegů za hranicemi naší metropole. Situace ve městě už sama vyplyne, neboť pro každé místo platí pořekadlo: Ukaž mi svou městskou policii a já ti řeknu, jaký jsi. 

Na trase dlouhé 146 kilometrů, která dělí moji kancelář od ústředí MP Budějovice, jen před několika málo dnydělníci ukončili silniční práce u středočeského Miličína a s tím i související kolony. Beru to jako dobré znamení. Kalhoty polité ranní kávou zase jako špatné. Takže plichta a můžeme vyrazit. Slabé dvě hodinky jízdy a už stojíme před služebnou v ulici Jaroslava Haška, kde nás vítá magistra Věra Školková. U budějovické městské policie slouží jako tisková mluvčí a bude nám dnes průvodkyní. V její kanceláři dostáváme presíčko a první várku informací. Kromě dnešního programu nám kolegyně představuje také historii svého zaměstnavatele. Městská policie má v Českých Budějovicích kořeny již ve středověku. Samostatný status získala v roce 1874 a byla organizována podle vzoru státní policie. Českobudějovický „městský policejní sbor“, který patřil k největším samosprávním sborům v českých zemích, se dělil na uniformovaný sbor a civilní neuniformovaný sbor stráže bezpečnosti. Po mnoha reorganizacích byla v 90. letech minulého století v Českých Budějovicích znovu obnovena Městská policie se sídlem v Radniční ulici, řízená Útvarem městské policie při Úřadu města České Budějovice a podřízená primátorovi města. Na přelomu 20. a 21. století zaměstnávala kolem 60 osob, sídlo se přesunulo do ulice Jaroslava Haška č. 2, kde se nachází až do současnosti. Ke konci roku 2016 čítaly řady městské policie 101 strážníků a 22 civilních zaměstnanců. Dnes zaměstnávají 125 strážníků a 24 civilních zaměstnanců.

Po několika dalších otázkách, většinou upřesňujících formát dnešní návštěvy, se otvírají dveře a vstupuje zástupce ředitele pro vnější službu pan Martin Bohoněk. Chvilku s námi posedí, svěří se, že je poměrně nadšeným čtenářem našeho časopisu a zase letí dál. Dnes nastupuje parta nových kolegů a on má plné ruce práce. V souvislosti s jeho odchodem vstříc nováčkům nemohlo přijít nic jiného než náš dotaz ohledně náboru. Jak se vám daří lákat nové strážníky? V letošním roce se nám podařilo přijmout do svých řad 17 nových strážníků. Bohužel nám strážníci i odcházejí, takže neustále doplňujeme stavy. Uchazečům o pozici strážníka nabízíme dobré platové ohodnocení a spoustu benefitů. Strážník má také možnost dále se vzdělávat a zvyšovat svou kvalifikaci. Výhodou je také kurz k získání osvědčení odborných předpokladů probíhající přímo v Českých Budějovicích, jen několik ulic od naší služebny. Jediná cesta mimo České Budějovice je pro čekatele za účelem zkoušky před komisí Ministerstva vnitra ČR na Policejní akademii v Praze. Bohužel se často setkáváme s lidmi, kteří by rádi nastoupili k městské policii a o zaměstnání mají skutečný zájem, ale nesplňují podmínku úplného středoškolského vzdělání ukončeného maturitní zkouškou. Je těžké jim vysvětlit, že tato podmínka je stanovena zákonem a nelze ji nijak obejít.  


 


U nás v Praze je také poměrně slušný zájem o zaměstnání strážníka, ale kámen úrazu nebývá ani tak absence maturity, jako spíše selekce na základě psychotestů. Opravdu ohromné číslo zájemců „vypadne“ v této části. Je to ale standard, ze kterého nechceme uhnout ani o píď. Kontruji na stejnou otázku ohledně úspěšnosti náboru v našem stověžatém městě. 

Exkurze do uniformovaného ekosystému

Jako první vedou naše kroky do místního operačního střediska, které je zároveň srdcem velkého budějovického bratra. Přes 200 kamer strategicky rozesetých po městě obsluhuje vždy jeden operátor pracující ve dvanáctihodinových cyklech. Není tedy možné sledovat neustále vše, co se děje v zorném poli každého z přístrojů. Na základě obsahu některých přijatých hovorů na linku 156 si to mnoho lidí však myslí. Situace je tedy všude stejná. Potvrdíme si navzájem s kolegou sedícím před stěnou z obrazovek. Dále zde „sedí“ vedoucí operačního řízení se svým týmem. Jmenuje se Jitka Servusová a s naší dnešní průvodkyní nastupovala do služby bok po boku. Je to už 19 let, ale rády na to vzpomínají. Jako dvě plavovlásky obsluhující první radar v gesci městské policie se staly rychle populární. Nebylo nic výjimečného, když vysílání některého z lokálních rádií protnulo hlášení o dvou Brutálních Nikitách lovících neukázněné řidiče. Nedivím se jejich nostalgickým úsměvům. Na protilehlé stěně od obrazovek svítí nebo poblikávají desítky malých světýlek. Místnost slouží také k výdeji vysílaček a osobních kamer, proto se návštěvě místního okénka žádný strážník nastupující do služby nevyhne. 

Další zastávkou na cestě spletitými uličkami budějické základny je výstrojní sklad. Zdejšího vedoucího pana Luboše Kuklu zastihneme v plném běhu. V rámci modernizace, kterou spustil nový pan ředitel, přezbrojuje většinu skladu a ukazuje nám kousky, které neviděli ještě ani samotní strážníci. Asi největší novinkou pro ně bude reflexní vesta se svíticími pásky. Ty je možné rozsvítit nebo rozblikat pomocí všitého tlačítka. Vesta byla vyvíjena ve spolupráci s městkou policií, tak aby chránila strážníky v největší možné míře. Bude zajímavé sledovat, jak se nápad uchytí, popřípadě rozšíří. Každopádně já i Besip budeme držet palce. 

Ze skladu přeběhneme jen pár kroků po vnitřním parkovišti a už stojíme v činkárně zbrocené potem domovských strážníků. Kromě udržování kondice tady probíhají také fyzické testy v rámci náboru. Pouze člunkový běh si adepti plní mimo areál. Prostory slouží také k následnému výcviku přijatých čekatelů, který probíhá pod vedením instruktorů z řad městské policie. Pro zpestření a rozšíření obzorů jsou na některé tréninky přizváni externí hosté. Nedávno si zdejší strážníky vzal do parády například mistr světa v kickboxu PhDr. Lukáš Šeršeň PhD., DBA. Čest každému, kdo si udělá čas a má chuť se podělit o svoje zkušenosti.

Trochu jsme nakousli výcvik a tak se obracím na naší průvodkyni s dotazem, jak se místní četníci rozvíjejí. Absolvují nějaké speciální kurzy? Strážníci Městské policie v Českých Budějovicích podstupují pravidelně výcviky sebeobrany zaměřené na nejrůznější situace včetně zákroků proti pachateli v osobním automobilu či autobusu. Střelecký výcvik mají strážníci v přímém výkonu služby možnost zopakovat až 3x za rok. V průběhu celého roku se kromě toho naši vedoucí zaměstnanci seznamují se změnami zákonů, které se přímo dotýkají činnosti městské policie. A pořádáme také další školení a kurzy ve spolupráci s útvary Magistrátu města (sociální odbor, odbor dopravy apod.), Odborem cizinecké policie PČR, Hasičským záchranným sborem apod. Výjimkou nejsou ani externí kurzy, které pomáhají strážníkům prohlubovat jejich vzdělání ve všech oblastech, se kterými se setkávají v rámci své činnosti. V nedávné době například proběhl pro vybrané strážníky kurz krizové komunikace na Jihočeské univerzitě. Několikrát za rok zajištujeme pro vybrané strážníky kurzy pro odchyt zvířat. Ještě do konce tohoto roku naši odborníci proškolí všechny strážníky městské policie v rozsáhlé novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. 

Budějovická městská policie je pátým sborem, který jsem v rámci našeho cyklu návštěv za hranici metropole navštívil a musím říci, že zatím to nikde nešlapalo jako tady. Podrobně rozepsaný časový harmonogram klapal jako „švýcary“. Operační středisko, sklad, tělocvična. Všude byl někdo připraven představit svoji práci. Po tělocvičně mělo přijít setkání s pohotovostní hlídkou, která nás proveze po městě. Jen jsme vykročili ze dveří, už na parkovišti brzdila nablýskaná škodovka s modrobílou šachovnicí. Strážníci nám ochotně ukázali svoje vybavení, které se samozřejmě od pěších hlídek liší. Ve výbavě pohotovostní hlídky je kromě jiného balistická ochrana, ochranné rukavice, služební kamera, pouta a samozřejmě služební zbraň. Jednomu ze strážníků se u pasu houpala CZ 75, druhému GLOCK, který bude na rozkaz nového ředitele brzy standardem pro všechny. V kufru mě nejvíce zaujal házecí pytlík pro záchranu z vodní hladiny. Ani ne tak tím, že by mělo jít o nějakou nestandardní věc, ale Budějovice jsou městem vodních ploch a během přípravy na návštěvu mě překvapila absence poříčního útvaru. „Do nedávné doby se o zřízení poříčního útvaru v Českých Budějovicích neuvažovalo. Tuto novou myšlenku přinesl doc. Ing. Martin Hrinko, Ph. D., MBA., LL. M., který je od května tohoto roku novým ředitelem českobudějovické městské policie. Na rok 2024 byl již předběžně schválen rozpočet, který zahrnuje právě i možnost nákupu člunu pro potřeby městské policie. Obsluhovat jej budou vybraní strážníci, kteří v příštím roce podstoupí kurz k získání průkazu vůdce malého plavidla a další odborná školení. Jejich činnost bude zaměřena především na zajištění veřejného pořádku v souvislosti s vodními toky, záchranné akce na vodě a prevenci při mnoha kulturních akcí pořádaných na vodě nebo v její těsné blízkosti, např. Múzy na vodě a jiné,“ vysvětluje kolegyně Školková.

Dvě vyjížďky po městě, dva průvodci, dvě perspektivy

Strážníci z pohotovostního týmu, kteří nám před chvilkou ochotně ukázali svoje vybavení, nás „nakládají“ do auta a jedeme hlídkovat. A i když by si to Davidova hladová kamera přála, do žádné přestřelky s teroristy, snažící se obsadit město, se nedostáváme. Všude je klid, ale i tak se dozvídáme soustu zajímavých informací. Kolegové nám ukazují problémové lokality, vyprávějí zajímavé zásahy nebo události posledních let. Řeč přijde také na záchytku, která má pro město vedlejší efekt kumulace opilců. Mnoho problémových osob je z okolí svezeno právě na zmíněnou záchytnou stanici, a když se rozkoukají, už ve městě zůstanou. Problém s nedostatečnou kapacitou lůžek, je pak totožný s problémem, který denně řeší pražská ASTRA 150. O rušných víkendových nocích, narkomanech nebo řidičích pod vlivem se není třeba dlouze rozepisovat. Stále stejná písnička jen v jiných kulisách.

Po příjezdu zpět na základnu máme chvilku času, než dorazí odchytové vozidlo. Odchyt a útulek je poslední bod na dnešním programu. Jak tak přemýšlím, něco chybí. Sklad, výcvik, hlídka, snědené chlebíčky. Všechno splněno. Aháá, prevence. Obracím se tedy opět na naši stále energickou průvodkyni. Úsek tiskový a prevence se zaměřuje na širokou škálu aktivit. Počínaje přednáškami ve školách či školkách zaměřenými na aktuální témata v oblasti prevence kriminality až po velké akce, kde českobudějovická městská policie představuje svou činnost a aktivně nabízí informace zájemcům o zaměstnání u městské policie. V Českých Budějovicích také máme 10 asistentů prevence kriminality z řad romské a ukrajinské národnosti. Od roku 2013 se každoročně zapojujeme s projektem Asistent prevence kriminality do dotačního programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Mluvčí městské policie je také „mentorem“ 10 dobrovolníků, kteří dohlížejí na bezpečnost dětí na přechodech pro chodce u vybraných základních škol… Odpověď vyčerpávající, odchytové auto přijíždějící.

Zatímco na nás z jednoho boxu kouká vystrašený jezevčík, dozvídáme se, že vůz je multifunkční. Kromě zatoulaných zvířat sváží také osoby pod vlivem. Takže vzadu zvířátka a ve střední části vlastně často to samé. Dále nám kolegové z odchytové služby ukazují vybavení jako je narkotizační foukací trubice, odchytová tyč, podběráky nebo rukavice. Omyvatelná sedadla v části pro opilce jsou samozřejmostí.

Avizovaná druhá vyjížďka se odehrává v již zmíněném odchytovém voze. Odvezeme zadrženého jezevčíka a spojíme to s malou exkurzí. Zatímco po boku pohotovostní jednotky jsem se dozvěděl něco o bezpečnostní situaci, nyní jsou informace čistě v rovině odchytové. Největší část práce samozřejmě zabezpečují ztracení pejsci. Budějovice však nejsou velké město a kolega Schwarz je u sboru od roku 1994, takže zná doslova každou ulici. Díky tomu stačí jen krátký popis potulujícího se chlupáče a on už často ví, kdo je jeho majitel. Zbytek práce tvoří klasika v podobě kočiček, andulek, hadů a díky venkovskému rázu města, také krav, ovcí a jiných druhů hospodářských zvířat. Poměrně zajímavé je pak rozdělení samotných útulků. Ten pro pejsky spadá pod Jihočeskou Univerzitu a jezevčík, kterého jsme přivezli, byl oficiálním třetím ubytovaným. Kočičí útulek je pak přímo pod městem a v momentě naší návštěvy se tam nacházelo 38 kočiček. Ostatní zvířata jsou transportována do Jihočeské zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou. Žádný mimořádně kuriózní odchyt si kolega nepamatuje, ale snaha veřejnosti zachránit zvířátka, která to nepotřebují, je podle jeho historek stejná jak v Praze, tak v Budějovicích.

Den už notně postoupil, na paní Školkové není vidět ani špetka únavy, ale myslím, že bude ráda, až bude moci, jak se říká vypnout. Pokládám tedy poslední otázku ohledně plánů místního sboru do budoucna. Plány jsou rozmanité a po nástupu nového ředitele máme nastavený směr výkonu služby, to je poskytnout občanům rychlou a účinnou pomoc, když občan volá na naší tísňovou linku a očekává rychlý dojezd na místo události. Proto máme po nově stanovené organizační struktuře MP takzvané pohotovostní jednotky, které po oznámení potřeby pomoci jsou na místě události do 3 minut. Strážníci těchto jednotek provádějí výkon služby zásadně v motohlídkách, jsou speciálně vybaveni a vystrojeni k zásahu i proti ozbrojené osobě. Do budoucna budeme i přezbrojovat na zbraně tzv. bezkohoutového systému, který se osvědčil u mnoha speciálních a zásahových jednotek ve světě i v tuzemsku. Chceme poskytnout strážníkům i pohodlné oblečení, vybavení a zázemí. To se ve spolupráci s vedením magistrátu města i kraje daří, a opravdu to funguje. Pak je radost pracovat pro město a jeho bezpečnost.

A byla radost i navštívit českobudějovickou městkou policii. Perfektně připravený program, všude vstřícní lidé a hlavně všeobecné nadšení ze změn přicházejících s novým ředitelem. Držím palce, ať se vše podaří dotáhnout a slunce jen dál zalévá vaše město, tak jak si to nostalgicky vybavuji.

Zobrazení: 542