Novodobé erby

Je to pravda odvěká, šaty dělají člověka – podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří…

Člověk již na úsvitu dějin, kdy své nahé tělo pokryl kůží uloveného zvířete a odlišil se od ostatních příslušníků kmene, položil základ pro vznik oděvu jako rozlišovacího znaku. Podle ošacení bylo postupem doby snadné rozlišit zemědělce od lovce, řemeslníka od vojáka nebo poddaného od družiníka. Časem tak vznikaly uniformy neboli stejnokroje. Uniforma se stala jedinečným identifikačním prvkem.

Definice uniformy praví, že je to oděv jednotného charakteru pro lidi, kteří patří např. k organizované skupině. Díky stejnému vzhledu umožňuje jednoduché rozpoznávání příslušníků skupiny a často označuje nějakou autoritu či kompetenci svého nositele. Dnes existují uniformy armádní, policejní, hasičské, záchranářské, firemní, školní atd. Uniformy vojenské a policejní mají celou řadu shodných prvků a jsou nejspíš také nejsnáze identifikovatelné.

První náznaky vzniku nejen jednotného oblečení, ale i výzbroje, lze nalézt v období starověkého Říma. Římské vojenské jednotky začaly začátkem 1. století n. l. používat hojně nový typ ochranného oděvu – segmentovou zbroj. Jednalo se o vojenský oděv, který se skládal z ocelových nebo železných plátů, které byly vzájemně propojeny koženými řemínky nebo jednoduchými panty tak, aby byl umožněn pohyb bojovníka. Ochranu hlavy tvořila zdobená přilba s ochranou krku a s volně zavěšenými lícními chrániči.

Pohled na pochodující šiky legionářů v jednotném vojenském vybavení musel pro barbary a jiné tehdejší nepřátele říše římské znamenat šok a obrovský demotivující efekt.

V období vrcholného středověku vznikaly erby a znaky. Původ měly v barevných symbolech, malovaných či připevňovaných na štíty tehdejších rytířských bojovníků, které měly sloužit ke vzájemnému rozlišení na bojišti.

V šestnáctém století, kdy pohyb bojujících jednotek začal být na bojišti poněkud nepřehledný, se jako rozlišovací prvek používaly barevné šerpy. Na bojišti se tehdy pohybovala masa lidí, která byla oblečena do různých oděvů, a v zápalu boje nebylo možno odlišit, kdo je kdo. Takže třeba dánský král Frederik v roce 1563 nařídil svým vojákům, že každý z nich musí být označen červenou nebo žlutou šerpou přes prsa nebo stuhou na čepici či kyrysu. K tomuto označení se používala ještě mnohdy další – pomocná značení – kdy se užilo např. svazku slámy nebo větviček na čepicích pro označení spojeneckých jednotek.

Vznik opravdových vojenských uniforem lze datovat do období třicetileté války. Uniforma se stává po třicetileté válce jedním ze základních znaků vojska. Uniformní oděv ale ještě nemá takový charakter, tak jak ho známe dnes. Nejednalo se o oděvy, které by byly navlas stejné – majitel nechal oděv ušít z materiálu, který byl zrovna k mání a u krejčího, který byl nejlevnější. Oděvy se tedy od sebe značně lišily kvalitou a provedením. Ale už tehdy si jednotlivé státy „rozdělily“ barvy vrchního ošacení – Francouzi byli modří, Rusové zelení, Rakušáci bílí a šedí, Anglie červená.

Funkce uniformy jakožto rozpoznávacího znamení od nepřítele, tak jak je tomu u armády, není v policejním prostředí zdaleka tak významná. Policie se přirozeně nevyskytuje v bojových situacích, ale i v době relativního pokoje hraje uniforma svoji roli. Pro občana je signálem, že nablízku je ochránce zákona, na kterého je možno se v případě potřeby s důvěrou obrátit a který mu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pomůže.

Kromě základních částí uniformy přibývaly časem další: odznaky, označení hodnosti, vyznamenání a další různé insignie, především v textilním provedení. Nejčastějším doplňkem v současné době mezi vojáky, policisty a strážníky je rukávová nášivka.

Opusťme vojáky a policisty, zůstaňme u strážníků. Ano, kromě uniformy a viditelného služebního čísla nás můžou identifikovat i nášivky na rukávech. A nejenom ta nášivka s názvem obce, která se podle zákona o obecní policii nosí na záloktí levého rukávu. Označení na pravém rukávu může dát vědět, ke kterému obvodu patříme nebo u kterého útvaru pracujeme.

A že se za svoji práci a zařazení nemáme důvod stydět. Naopak, nášivka dává na vědomí, že jsem hrdý na svoji práci a dělám ji rád. Že jsem hrdý na svoje zařazení, na svůj útvar. Že jsem hrdý na to, že můžu lidem ve svém obvodu pomáhat.

Od začátku devadesátých let se značně změnily technologie a tak dnes není problém pořídit si během několika dnů jakoukoliv nášivku se všelijakými detaily v ceně už od jednoho sta korun. Pokud si nevíte rady s grafickým návrhem, výrobce vám milerád vyjde vstříc a předloží vám několik možností. Kromě klasických textilních nášivek se objevují i gumové, které odolávají nepřízni počasí. Nášivky se většinou připevňují na suchý zip. A důležitá věc: každý strážník si je hradí sám.

U příležitosti 30. výročí vzniku Městské policie  hl. m. Prahy jsme se rozhodli alespoň částečně zmapovat, jaké nášivky se v průběhu oněch třiceti let objevily na pravých rukávech našich strážníků. Velké poděkování při tomto bádání patří kolegovi z Hlídkového útvaru Josefu Martínkovi, jakožto znalci a sběrateli všelijakých strážnických insignií.

Zdaleka zde nemůžeme zmínit všechny nášivky. Museli jsme vybírat a přebírat… Kapacity časopisu nejsou neomezené, a tak z několika desítek vám jich představíme alespoň dvacet. Dvacet nášivek, které pražští strážníci nosili a nosí v průběhu oněch třiceti let.

K mnoha z nich nejsou známy přesnější informace. Proto vás požádáme, pokud byste znali přesnější okolnosti vzniku, napište nám na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Děkujeme.  

Co jsme nosili všichni…

Úplně původní nášivka, používaná od vzniku samotné Městské policie hl. m. Prahy, tedy od roku 1992. Výrobcem byla firma Xena, což byl náš tehdejší dodavatel uniforem a dalšího vybavení. Kromě označení organizace byl součástí už jen malý znak Prahy. Na obrázku je šedá varianta, ale existovala i varianta černá. Ačkoliv byla tkaná, budila dojem levného tisku. Tvar nášivky užívá většina městských a obecních policií v republice. 

Nášivka je oproti předcházející hrubší, okraj obšitý, barvy výraznější, pražský znak propracovanější. Přestože je nášivka opět jen tkaná, vypadá mnohem lépe. Začala se používat kolem roku 2000, výrobcem byla opět firma Xena. Na levých rukávech jsme je měli ještě nedávno, až do druhé poloviny roku 2016. 

Koncem roku 2016 začala firma Bartolini dodávat něco úplně jiného a nového. Nášivka byla rozdělena do čtyř polí, dominantním prvkem se stal velký znak města Prahy, mnohem reprezentativnější než dříve užívaný malý znak. Nové technologie umožnily, že jsou dobře patrné i malé detaily, například latinský nápis „Praga caput rei publicae“. Ve spodní části se objevilo motto naší městské policie „Pro metropoli bezpečnější“.  Na obrázku je černobílá verze, která se využívala na taktických kombinézách.

Za zmínku stojí, že podle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze můžou užívat znak a prapor hl. m. Prahy jen přesně určené subjekty, v tomto případě právnické osoby, založené nebo zřízené hlavním městem Prahou.

Stávající podoba našich nášivek na většině oblečení. Oproti nášivce Bartolini se změnila jen v několika detailech, které necvičené oko nerozpozná. Tyto verze nám dodává firma Brudra.

Nášivky specializovaných útvarů

Strážníci z Útvaru psovodů byli pravděpodobně první, kteří si pořídili speciální nášivku přímo pro svůj útvar. Možná právě tuhle variantu si psovodi přišívali na pravý rukáv už v polovině 90. let. Provedení odpovídá době vzniku, technologie nebyly na nějaké vysoké úrovni a provedení je z dnešního pohledu skoro až amatérské. Kulatá obdoba nášivky se nosila na černých kšiltovkách.

Ať už byl autorem návrhu kdokoliv, zaslouží pochvalu: držel základní tvar, který vytvořil odpovídající protiváhu domovence na levém rukávu a byl s ní v souladu.

Logo Útvaru psovodů posloužilo v tomto případě jako podklad k historicky asi nejpoužívanější nášivce. A také jedné z nejmodifikovanějších. Psovodi mají asi vůbec nejvyšší počet používaných nášivek. Oproti jiným hlídkovým strážníkům mají totiž i různé pracovní varianty uniforem, soutěžní či khaki uniformy a těm přizpůsobují i nášivky. K vidění jsou tak všemožné variace v různých šedých barvách, černobílém provedení nebo v khaki. Při mezinárodních kynologických soutěžích navíc i uniformy s anglickým textem „Municipal police - Prague – Czech republic“. Dalším faktorem je druh používaného služebního psa, kdy někteří psovodi vlastní rotvajlera a tak se na nášivce objevuje místo ovčáka hlava rotvajlera.

Na těchto novějších variantách už nechybí mezinárodní označení pro psovody: K9.

Nášivka ve tvaru koňské obrácené podkovy, ale zároveň akceptující tvar pražské domovenky na druhém rukávu. Vhodně se uplatnila tmavě modrá barva, která k městské policii prostě patří.

Nášivky se objevují také v upravené podobě, kdy horní nápis je ve znění „OŘ MP Praha 7“, „OŘ MP Praha 11“, popřípadě jiný obvod, kde byli koně nasazeni a využíváni.

Jedná se o první nášivku tohoto útvaru. Vznikla krátce po založení útvaru v roce 2002. Existuje i v gumové variantě s příjemnými výraznými barvami. Nášivka v dnešní podobě už je laděna převážně do modra.

Speciální nášivka pro ty příslušníky Poříčního útvaru, kteří měli složené potápěčské zkoušky. S touto nášivkou se pojí určitá zajímavost: byla vyrobena ve Španělsku. Návrh, zpracování, výroba i doprava vyšly laciněji než v Česku.

I na nášivkách je občas vidět cesta, kterou se ubírala naše městská policie. Původní „Operační a analytický útvar“ se změnil na „Skupinu TAXI“, následně pak jako součást Hlídkového útvaru přijal název „Taxi team“. Uvedená nášivka vznikla kolem roku 2013. I ona měla svoji černobílou variantu na taktickou uniformu. V dnešní podobě už byla slova Skupina TAXI nahrazena slovy TAXI TEAM. Anglická varianta názvu je z důvodu snadnějšího porozumění ze strany zahraničních turistů. (Tady se sluší zmínit, že autorem je již zmíněný kolega Martínek.)

Nášivka vznikla v druhé polovině 90. let a používali ji strážníci z tehdejšího útvaru Metro (dnešní Hlídkový útvar), jejichž jediná služebna byla tehdy na Kačerově. Kupodivu ji na rozdíl od ostatních útvarů nenosili na pravém rukávu, ale na levém, a to pod obvyklou domovenkou MPP.

Nášivka přibližně z roku 2009. Tady se jedná trochu o raritu, protože se vyrobilo jen několik kusů na zkoušku a do praxe se nedostala. Zajímavý a neobvyklý je její tvar.

Současná barevná varianta Hlídkového útvaru, která má samozřejmě také svoji černobílou verzi. Lev jako symbol síly, podobně jako meč a jednoznačný symbol metra, zajímavé spojení. Po nějakou dobu se občas používalo ve vnitřním poli i písmeno „C“, které označovalo linku metra.

Označení Útvaru výchovy a vzdělávání zajímavě kombinuje barvy Prahy, zlatou a červenou, společně s barvou tmavomodrou, typickou pro městské policie. Objevuje se nejen meč jako symbol policie, jako symbol určité síly, ale i kniha jako symbol vzdělávání a vědění. Občas k vidění i v černobílé verzi.

Další specifické nášivky

První myšlenka na vznik specifického označení pro strážníky z OŘ Praha 8 vzešla z řad bývalých členů Skupiny operativní pomoci MPP, kteří po zrušení jednotky přešli na OŘ Praha 8. Užívala se asi od roku 2011.

Zjevná inspirace tvaru (osmicípá hvězda) pochází jak od odznaků prvorepublikové policie, tak služebních odznaků dnešní PČR. Svým tvarem nášivka strážníků z Prahy 10 poněkud vybočuje, ale podařilo se na ní zajímavě skloubit několik prvků: zlatou a červenou barvu Prahy, naši šachovnici a římskou desítku X. Jak je už pravidlem, na taktických kombinézách můžete vidět černobílou variantu.

Černobílá nášivka obsahuje mnoho informací: Městská policie Jižní Město, OŘ MP Praha 11, Linka 156, KALA. Je otázkou, zda nezaujatý pozorovatel v rychlosti dešifruje, co se mu vlastně všechno sděluje… A kdoví, zda je nutné uvádět všeobecně známou informaci o tísňové lince 156 nebo o volacím znaku Kala na omezeném prostoru nášivky. Nášivku ozvláštňuje znak Prahy 11, klíč v napůl rozděleném erbu.

Jedna z prvních nášivek na slavnostní uniformy, ne-li dokonce jako první. Byla určena jen pro ředitele, ředitele obvodních ředitelství, náměstky ředitele. Nášivka byla doplněna odznáčky ve zlaté barvě a stejném tvaru na klopách saka a kravatovou sponou ve dvojím provedení – pravou pro muže a levou pro ženy.

Modernější verze nášivky na slavnostní uniformu pro širší použití. Na první pohled je zřejmé lepší zpracování a absence korunky. Znak se vyšíval i na trička, například pro strážníky z Oddělení prevence MPP.

Úplně nejnovější nášivka Čestné jednotky Městské policie Praha. Objevila se až začátkem roku 2022, kdy se čestná jednotka oblékla do nových uniforem. Zlaté lemování a zlaté písmo se na tmavě modré uniformě zajímavě vyjímá. Čestná jednotka má ještě jedno privilegium: na levém rukávu má klasickou nášivku Městské policie hl. m. Prahy, ale se zlatým lemováním. Pro laika nepostřehnutelný detail, ale odborník a znalec si všimne hned.

Jak už jsem se zmínil na začátku, zdaleka nebylo možné tady představit všechny nášivky, které si naši strážníci během těch třiceti let navrhli, vytvořili a nechali vyrobit. A sami si je zaplatili. Nemohli jsme představit nápadité a zajímavé nášivky z Obvodního ředitelství MP Praha 1 nebo nášivky moto a autohlídek. Jen letmo jsme představili nášivky, které odvál čas. Stalo se nám něco podobného jako muzejníkům: většina exponátů obrazně řečeno zůstala v depozitáři.

Ale třeba jsme vás alespoň trochu inspirovali a při čtyřicátém výročí založení Městské policie hl. m. Prahy tady bude i nášivka z vašeho obvodu...

Poděkování: Josef Martínek

• Předchozí
• Následující