Práce s dětmi nás nabíjí, je to dobrý pocit

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: středa 1. červen 2022 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Samostatné Oddělení prevence Městské policie hl. m. Prahy vzniklo v lednu 2000, na přelomu tisíciletí. Mezi několika nadšenci, kteří stáli u jeho vzniku, byla tehdy i Mgr. Kateřina Chalupová, dnes zástupce vedoucí. Na pracovišti v Dolních Měcholupech jsme spolu nejen zavzpomínaly.

 

Kateřino, vzpomenete si na svou úplně první přednášku a na počátky preventivní činnosti?

Ano, poprvé jsem přednášela na Základní škole v Perunově ulici. Psal se rok 1999 a jednalo se spíše
o „pilotní“ besedu, která měla přiblížit dětem práci městské policie. Pokud bych měla zavzpomínat na úplné prvopočátky preventivní činnosti, tak vše začalo myšlenkou prezentovat občanům metropole naši organizaci v pozitivním světle, nikoliv pouze jako represivní složku. Jedním z prvních kroků bylo společné dárcovství krve, zrodila se akce Sejdeme se na Žofíně, kde měla veřejnost poprvé možnost sledovat práci strážníků z jiného úhlu. Se vznikem samostatného oddělení se začaly systematicky budovat základy prevence kriminality a bezpečnosti v silničním provozu. Jako průkopníci z řad obecních policií v této oblasti jsme se zpočátku potýkali s jistou dávkou nedůvěry ze strany některých škol
a organizací. Dnes je situace zcela jiná, poskytujeme primární prevenci na profesionální úrovni, jsme členy odborných komisí, spolupracujeme s mnoha institucemi a organizacemi, jak z oblasti státní správy a samosprávy, tak s nestátními neziskovými organizacemi.

Můžete čtenářům v kostce přiblížit současný záběr našich preventistů?

Oddělení prevence dnes tvoří šest skupin, které jsou rozdělené podle tematického zaměření. V minulosti byly skupiny rozděleny podle konkrétních věkových kategorií posluchačů. Vzhledem k tomu, že preventivní témata na žádost škol postupně přibývala, tak se okruh působnosti rozšířil a dnes má každá skupina  mnohem širší záběr, než na začátku. Z původních 3 tematických bloků je aktuální počet nabízených přednášek 72. Zároveň došlo k navýšení návazných preventivních činností. Z tohoto důvodu se jednotlivé skupiny více specializují na určitou problematiku rizikového chování.

Takže vaše přednášky cílí na všechny věkové skupiny?

V podstatě ano. Přednášíme dětem od mateřských škol po středoškoláky, rodičům, pedagogům, odborné i laické veřejnosti, zdravotně a tělesně postiženým občanům, seniorům. Každodenní mravenčí práce ve školách a v jiných speciálních zařízeních není navenek příliš vidět, ale tvoří 90 % naší práce, na kterou jsme pyšní. Máme metodicky propracovaný systém tak, aby jednotlivá témata na sebe navazovala, aby jimi dítě prošlo ideálně od mateřské až po konec střední, případně vysoké školy. Přednášky jsou logicky uspořádané a přizpůsobené konkrétním cílovým skupinám. Důraz je kladen na bezpečné chování a to napříč všemi věkovými kategoriemi.  Se zvyšujícím se věkem jsou posluchači seznamováni nejen s právy a povinnostmi, ale i s možností porušení zákona.

Jaký je zájem školských zařízení?

Zájem o naše přednášky je obrovský. Bohužel není v našich silách pokrýt všechny požadavky. Za léta našeho preventivního působení jsme si vybudovali velmi dobrou pověst a školy si tak samy předávají informace o naší činnosti, zkušenostech a doporučují nás. Po otevření rezervačního systému na daný školní rok jsou termíny přednášek velice rychle zaplněny.

Můžete představit základní organizaci oddělení?

Vedoucí celého oddělení prevence je Mgr. Radka Vetešníková. Já a Mgr. Tomáš Řezník jsme její zástupci. Pode mě spadá skupina Ochrany osob a majetku a skupina Sociálně patologických jevů. Skupinu Základy bezpečného chování, Základy první pomoci a požární prevence, BESIP a Zabezpečení vede kolega Tomáš. Komunikaci s objednavateli preventivní činnosti jednotlivých skupin pak mají na starost příslušní koordinátoři.



Mezi náročné akce patří i tábory pro děti zaměstnanců. Místa vedoucích a instruktorů pokrýváte vlastními silami?

Dříve tomu tak bylo, ale v současné době organizujeme čtyři turnusy letních táborů a dva zimní lyžařské tábory. Na některých turnusech bývalo i ke stovce dětí, a proto již potřebujeme výpomoc. Pomáhají nám jak kolegové z jiných oddělení, tak praktikanti. Vedle dětských táborů pořádáme také 2 turnusy pobytů pro děti v náhradní péči „MOSTY“ a 4 turnusy Týdnů se seniory. Pokud bychom toto vše měli zajistit pouze vlastními silami, tak by byla většina z nás čtvrt roku mimo domov.

Z výše uvedeného je patrné, že lidé na oddělení musí být flexibilní a zapálení pro věc. Většina mých kolegů se věnuje preventivní činnosti již dlouho a vnímají ji jako poslání. Jinak to ale ani nejde, ta práce  vás musí bavit. Možnou nevýhodou je, že každý den začínáte v jiném kolektivu a máte málo času na adaptaci. Naopak výhoda naší práce je v tom, že je to pokaždé jiné, tak trochu nové, nevíte přesně, co vás čeká. To je naší motivací a výzvou. Slovy mého kolegy bych řekla, že práce s dětmi nás nabíjí. Dodala bych, že je to opravdu dobrý pocit, když víte, že jim můžete pomoct a přispět k jejich ochraně.

Bezpečné chování v silničním provozu, zdravověda, rizika internetu, kyberšikana, autorská práva, sebeobrana, drogová závislost, Senior akademie, projekt Uncle pro Prev-Centrum – to je jen část preventivní činnosti našich kolegů. Záběr mají skutečně široký a každé z témat by vydalo na samostatný článek. Některým jsme se už na stránkách našeho časopisu v minulosti věnovali i opakovaně (Senior akademie, dětské tábory, nebezpečí internetu), prezentace jiných je obtížná vzhledem k jejich citlivému charakteru (např. přednášky v léčebně Bohnice nebo v Jedličkově ústavu). O dopravní výchově dětí jsme už také psali, ale o zajímavé novince, která rozšířila „vozové parky“ dopravních hřišť spravovaných naší skupinou BESIP, určitě ne. Koordinátorem této skupiny je Mgr. Petr Černohous, se kterým jsme se sešli na dopravním hřišti v Praze 3, v parku Židovské pece.

Petře, můžete představit dopravní hřiště, kde skupina BESIP působí?

V současné době působí naši lektoři na dalších čtyřech dětských dopravních hřištích (DDH). Jedná se o DDH v Praze 4 při ZŠ Plamínkové, v Praze 5 při ZŠ Chaplinovo náměstí, v Praze 8 při ZŠ Glowackého  a v Praze 15 při ZŠ Veronské náměstí. Každé hřiště má na starosti jeden z pověřených lektorů- strážníků, který vytváří harmonogramy výuky pro spádové ZŠ, se kterými komunikuje prostřednictvím jejich školních metodiků dopravní výchovy.

Tahle činnost je asi závislá na počasí. Přes zimu jsou hřiště opuštěná?

Ne, jsme tady během celého školního roku. V učebnách s interaktivní tabulí, které na těchto hřištích bývají součástí zázemí, přednáší kolegové teoretickou výuku dopravní výchovy formou prezentací zpracovaných v programu Smart podle metodického plánu ministerstva dopravy.

❞ Pro děti z 1. až 3. tříd připravujeme během zimních měsíců přednášky na školách...

Předpokládám, že se jedná především o žáky 1. stupně základních škol.

Podle zmíněného metodického plánu je výuka na dopravních hřištích cílená hlavně na žáky ve 4. a 5. třídách. V každém z těchto ročníků děti dostávají 4 dvouhodinovky teorie a 4 dvouhodinovky praxe. Pro děti z 1. až 3. tříd připravujeme během zimních měsíců přednášky na školách, aby na hřiště pak na jaře už přišly s alespoň částečnými znalostmi. Docházíme přednášet ale i do nespádových škol. Tzn. do škol, které nemají možnost docházet na DDH. Zde pak přednášíme pro žáky celého 1. stupně. Doplňkovou činností jsou pro nás mateřské školy, ale tam je problém zralosti předškolních dětí pro dopravní výchovu. Hřiště berou spíš jako zábavu, a my jsme tady hlavně proto, abychom je něco naučili. Takže se zaměřujeme hlavně na základní teorii – nácvik správného přecházení, rozhlížení. Pro lepší pochopení pravé a levé strany dostanou na ruku reflexní pásku, kterou si pak odnáší domů.

Co starší děti?

Bohužel v rámci celého BESIPU chybí hlavně personální a časová kapacita pro žáky 2. stupně základních a žáky středních škol. U nás končí s dopravní výchovou v 5. třídě a pak se s ní mnohdy setkají až v autoškole při získávání řidičského oprávnění. Některé větší děti sednou na kolo velmi zřídka, takže jim praxe chybí, a když vidím nejen mladé chodce, kteří koukají do mobilu a nezvednou hlavu ani při přecházení přes přechod…

Souhlasím, to je velký problém. Ale pokud budou mít štěstí a natrefí na vaše cyklohlídky, mohou se poučit alespoň v tomto směru …

To ano. Od konce dubna do září, včetně prázdnin, děláme prevenci na cyklostezkách (úterky, čtvrtky, občas sobota) pro širokou veřejnost. Tyto akce zajišťují strážníci oddělení prevence, kteří na frekventované cyklostezky umístí pevné stanoviště (infostánek), obsazené dvěma strážníky a 1-2 strážníci na kole v rámci cyklohlídky upozorňují na nedostatky ve vybavení cyklistů a jejich kol. Tito cyklisté se následně dostaví k našemu stanovišti, kde jsou poučeni a případně obdrží chybějící bezpečnostní prvek. Pro mnohé rodiče bývá velkým překvapením správně nasazená dětská helma.  Přitom pokud je nasazena špatně, může při pádu spíš uškodit.



Co nejčastěji chybí ve výbavě cyklistů?

Nejčastějším nedostatkem ve výbavě kol jsou chybějící odrazky. Ty lze částečně nahradit reflexními prvky na oblečení, ale neplatí to stoprocentně – třeba při vjezdu cyklisty do křižovatky z hlavní ulice ho za šera řidič na vedlejší téměř nemá šanci vidět. Proto jsou odrazky ve výpletu kol velmi důležité!  Přitom odrazový materiál je vidět na dálku 200 metrů. Povinná výbava je jednoznačně daná a měla by být součástí kol už při koupi, což bohužel není běžné. Všechno lze dohledat na velmi dobře zpracovaných stránkách www.ibesip.cz .  

Petře, skupina BESIP převzala nedávno velmi zajímavou pomůcku do výbavy dopravních hřišť, a sice dětské speciální kolo na ruční pohon, tzv. handbike. Jak ten nápad vznikl?

Pořízení handbiků souvisí s naší činností pro hendikepované děti, které se věnujeme. Spolupracujeme např. se ZŠ Jaroslava Ježka pro nevidomé děti, které jednou ročně svezeme sem na dopravní hřiště, zajistíme tandemová kola a pořádáme před prázdninami tematický den o pohybu v silničním provozu i s praktickým nácvikem. Dále pro děti s vadami sluchu ze ZŠ Holečkova přednášíme za podpory jejich tlumočníků ve znakové řeči. Více než deset let pomáháme vozíčkářům s organizací florbalových turnajů vlastních i mezistátních. Rozsah pomoci pro hendikepované máme široký, ale pro děti s pohybovými problémy jsme dosud žádnou nabídku neměli.

Kolik času uběhlo od nápadu k realizaci?

Na podzim 2019 proběhlo setkání provozovatelů dopravních hřišť, kde nám byl představen pan Tomáš Pouch, předseda spolku Černí koně, který se zabývá výrobou a distribucí těchto speciálních kol. Ukázka se mi moc líbila, protože pomůcka, která by pomohla zapojit na dětských hřištích do běžné aktivity i děti s tělesným a kombinovaným postižením, dosud chyběla. Kusová výroba je nákladná, (cena za kus vč. DPH byla 64 tisíc Kč), distribuce bývá často realizována ze sponzorských darů. Nabídl jsem Panu Pouchovi, aby celý projekt představil pracovní skupině Besipu na magistrátu, jíž jsem členem. Ta projekt přijala velmi pozitivně a vyjádřila mu podporu. Následně nejprve Komise Rady pro pěší a bezbariérovost a poté i zastupitelstvo na svém zasedání dne 31. května 2021 schválily potřebné finanční prostředky formou účelově vázané dotace. Tyto prostředky byly převedeny do rozpočtu MP, která kola zakoupila a v říjnu 2021 převzala. S rychlostí pořízení zamával covid, ale teď už máme handbiky na hřištích a na začátku nového školního roku chceme společně se spolkem Černí koně zahájit jejich provoz a oslovit s nabídkou této služby i ostatní provozovatele dopravních hřišť.

Tahle pomůcka je určitě cesta správným směrem. Děkuji za ni jménem všech znevýhodněných dětí a vám oběma za rozhovor i záslužnou práci.

Zobrazení: 278