Preppers aneb Soudný den za dveřmi

Rubrika: Reportáž Zveřejněno: pondělí 1. červen 2020 Autor Zdeněk Modálek Vytisknout E-mail

Vzpomínám si na to velmi dobře. Každý čtvrtek jsme s kamarády ze třídy usedali po desáté hodině k televizi a hltali dva po sobě jdoucí pořady. Prvním z nich byl pořad Beara Gryllse s názvem „Man vs. Wild“. Bears jako hlavní a jediný protagonista pořadu se zpravidla nechával „vyhodit“ s padákem na nějaké neobydlené území a poté názorně předváděl, jak v nastalé situaci přežít. Zalézal na noc do mrtvol zvířat, aby neumrzl, jedl brouky, žáby a všechny možné bobule. Pil vlastní moč nebo si do ní, alespoň namáčel hadr, kterým si omotával na poušti hlavu. Nutno podotknout, že vedle šíleností rozdával i praktické rady o rozdělávání ohně nebo vázání uzlů, ale ty nás v té době moc nezajímaly. J Druhý pořad se jmenoval „Příprava na soudný den“. Pojednával o lidech připravujících se na kolaps společnosti v důsledku války, sucha, sluneční erupce, epidemie a dalších pro ně relevantních příčin. Pořad byl točen v USA a jak je u Američanů zvykem, nešlo o žádné troškaře, kteří si syslí ve sklepě pár konzerv. Mohli jste vidět jednotlivce nebo i celé komunity vlastnící doslova pevnosti, autobusy přestavěné na válečné mašiny ve stylu Šíleného Maxe, obří sklady munice a jídla, důmyslné obranné mechanismy a soběstačné farmy. Bylo to neuvěřitelné. Pamatuji si, jak jsme to hltali, při každé větší šílenosti si volali a pořád se smáli. Od té doby uběhlo patnáct let. Je začátek března roku 2020 a už se nikdo nesměje.

Desatero Preppera

(1. Pokud máš volné peníze, kup věci, které využiješ v budoucnosti.)

Stačilo na to jen pár týdnů, aby se ze zpráv o dalekém uzavřeném a virem napadeném Wu-chanu, stala všudypřítomná nepříjemná realita. Neustálý růst nakažených, stále sílící restrikce, karanténa a omezování veřejného života vzbudily strach. Strach o uspokojování základních lidských potřeb. Byl to opravdu mžik, za který se „kam půjdeme na jídlo“ změnilo na „bude co jíst“? Lidé proto zareagovali vcelku pochopitelně. Vtrhli do obchodů, začali skupovat ve velkém trvanlivé potraviny, toaletní potřeby a desinfekci. Dovážkové portály zahltily na týdny dopředu, kdy některé nákupy, jako 700 kilogramů těstovin, byly opravdu bezprecedentní. Byl to doslova blázinec a já si vzpomněl, že smích možná nepřešel všechny, že jsou tu lidé, kteří se na podobný scénář roky připravují a říkají si Preppers.

(2. Kupuj do zásoby jen jídlo, které běžně jíš a pomalu zkus přejít na zdravou stravu.)

Prepperské hnutí vzniklo v  USA   v době studené války. Lidé se připravovali na jaderný konflikt se Sovětským svazem. Na zahradách a ve sklepech rostly bunkry, nechyběly plynové masky a zásoby potravin. K termonukleárnímu armagedonu díky bohu nedošlo, ale díky dalším událostem, jako byl útok na Světové obchodní centrum nebo hurikán Katrina, si lidé potvrdili, že mít nějaká „zadní vrátka“ není vůbec špatné a tak v přípravách pokračovali. Dnes Spojené státy evidují kolem devíti milionů lidí věnujících se nějaké formě prepperství a stejně tak se „připravují“ lidé po celém světě. A samozřejmě každý trochu jinak.

(3. Kup si do zásoby alespoň na 3 měsíce běžné potraviny a na 2 roky obiloviny.)

Asi nejkřiklavějším symbolem a prvním, co napadne většinu z nás, když se řekne prepperství, jsou bunkry. Nedobytné místo s dostatkem potravin kam „zalezete“ v případě nebezpečí a ven vykouknete, až bude, jak se říká po všem. Můžete si předělat sklep, zahradní domek nebo sednout k počítači a objednat si bunkr na klíč. Několik kliknutí a sami nebudete věřit, jak velký výběr na vás vykoukne. První možností jsou standardizované sériové bunkry. Ty jsou většinou vyráběny z lodních kontejnerů nebo vodních nádrží. Mají základní výbavu jako palandu, wc, úložné prostory, filtr vzduchu a vodovodní nádrž. V případě zájmu  můžete přikoupit lepší výbavu, ale velké změny možné nejsou. Jiná situace nastává v případě, že máte dostatek financí a apokalypsu hodláte přežít komfortně a podle svých představ. Pro tuto situaci jsou tu firmy, které vám s radostí postaví bunkr přímo na míru. Bydlíte blízko oceánu a bojíte se smrtonosné tsunami? Inženýři  navrhnou kryt ve tvaru koule tak, aby odolal sebevětší vlně, a přidají i speciální filtry, protože 50 km od vás se nachází jaderná elektrárna a kontaminace by byla více než pravděpodobná. Nebo máte jen specifické požadavky na počet ložnic, obložení stěn, způsob osvětlení či kvalitu spotřebičů? Stejně jako v každém jiném byznysu platí náš zákazník – náš pán. Poslední, a tak trochu kapitola sama pro sebe, jsou luxusní bunkry světových milionářů a miliardářů. Jak asi tušíte, žádný bohatý člověk nechce  být možná i dlouhé roky zavřený na pár metrech čtverečních, pít recyklovanou moč a bavit se škrábáním nápisů do stěn. Proto i zde platí, že kde je poptávka, je i nabídka. Pro škudlily z řad smetánky přestavuje podnikatel Larry Hall opuštěná raketová sila ve Spojených státech na luxusní bytové komplexy. Rozloha jednoho patra činí 600 metrů čtverečních a stojí „pouhých“ 1,5 až 3 miliony dolarů. Kino, bazény a zdi z 3 metry silného betonu jsou samozřejmostí.

❞ Rozloha jednoho patra činí 600 metrů čtverečních a stojí „pouhých“ 1,5 až 3 miliony dolarů. Kino, bazény a zdi z 3 metry silného betonu jsou samozřejmostí...

 (4. Pokud máš něčeho málo a nemůžeš si dovolit to koupit, tak se to nauč vyrobit.)

Další komplexy luxusních bunkrů vyrůstají po celém světě, ale kdo se nebojí opravdu pustit chlup a nerad by během čekání na konec nukleární zimy řešil spory se sousedem, jehož pes mu očůrává rohožku, postaví si vlastní bunkr a o to luxusnější. Jeden z těch největších a nejluxusnějších se dokonce nachází v České republice. Nedaleko Českého Brodu vyrostl komplex zvaný Opiddium. Ten se skládá z nadzemního komplexu vybaveného například golfovým hřištěm nebo helipadem. Dojde-li na nejhorší a horda mozku-chtivých zombíků se dostane příliš blízko, je čas přesunout se do jeho podzemní části o rozloze téměř 3600 metrů čtverečních. Zde najdete wellness, bazény, posilovnu, bary a dokonce i stáje. Stačí vytáhnout šekovou knížku, zaplatit 7 miliard korun, a zatímco vaši kamarádi budou po pádu systému přemýšlet, koho z okolí sní prvního, vy budete popíjet koktejl ve vířivce.

(5. Poznej dokonale své okolí a zapamatuj si, co z každého místa můžeš využít.)

Trochu jinou cestou než jsou podzemní bunkry, se vydává jiná část prepperů. A to cestou budování samostatných osad, kempů nebo statků. Základní myšlenkou je v zásadě vytvoření takového místa, které bude mít vlastní zdroj vody, potravy, energie a které pojme větší či menší počet lidí. V případě pohromy zde skupinka osadníků vydrží dlouhé roky bez potřeby kontaktu s blízkým okolím. I zde platí, že fantazii se meze nekladou. Po celém světě můžete najít vše od drobných kempů, kde si preppeři vystačí se solárními panely, malou zahrádkou a brokovnicí na obranu, až po hradbami obehnané vesničky s dokonale promyšlenou obranou,  hierarchií i ekosystémem. Zde můžete narazit i na systém, kdy jsou noví osadníci přijímáni na základě povolání. Jsi influencer? Sorry, ale v postapo světě asi žádné sociální sítě nebudou. Jsi lékař nebo zámečník? Vítej na palubě. Jestli se vám tenhle model líbí, ale nechcete se stěhovat na podobné místo, nezoufejte, jsou tu lidé jako Steve Rene se svými projekty členství v survival kempu. Princip je prostý. Steve vlastní rozlehlý kemp v Apalačském pohoří, nechybí zbraně, bunkry, zásoby jídla na 25 let, kuřecí farma nebo jáma na případné spalování mrtvol. Vám stačí zaplatit členský poplatek ve výši 1000 dolarů ročně a Steve vám zde bude držet místo. Možná by nebylo špatné přihodit ke členství ve fitku a knižním klubu i jedno „pojištění pro budoucnost“.  Co říkáte?

❞ Základní myšlenkou je v zásadě vytvoření takového místa, které bude mít vlastní zdroj vody, potravy, energie a které pojme větší či menší počet lidí...

 (6. Poznej dobře sousedy a měj s nimi dobré vztahy.)

Zabrousíme-li do českých luhů a hájů, tak zjistíme, že čeští preppeři jdou jakýmsi historicky daným kurzem. Neozbrojují se granáty ani nehromadí zásoby na desítky let. Vrací se k tomu, co je nám vlastní. Jako národ chatařů a chalupářů se vrací k přírodě, pěstování plodin, sbírání bylinek a snaze se co nejvíce osamostatnit. Učí se opravovat rozbité, ošetřovat zraněné a využít, co se jen dá. Samozřejmě už i do jejich příprav pronikly moderní prvky a vybavení, ale snaha šetrně přežívat v přírodě spolehlivě převládá nad sháněním co největší palebné síly viz USA. 

(7. Připrav se tak, abys do svých zásob musel zasahovat co nejméně.)

Stejně jako prakticky ve všech činnostech, do kterých se člověk pustí i zde platí, že se najdou opravdu extrémy. V případě preppers bych mezi ně zařadil lidi, připravující se s vážnou tváří na zombie apokalypsu. V USA se čas od času objeví zpráva o jedincích, kteří napadli náhodně procházející lidi na ulici, pokousali je v obličeji a nepřestali, dokud je někdo nezastřelil. Na základě těchto informací stovky lidí uvěřilo konspiračním webům hlásajícím příchod nové drogy nebo viru, který udělá ze světa seriál Walking Dead. Jejich přípravy jsou pak z části podobné jako u všech ostatních. Také hromadí zásoby, učí se nějaký druh survivalismu, ale rozdíly tu jsou. „Zombie přece špatně chodí po schodech, proto jsem neopevnila sklep, ale pokoj v horním patře,“ hlásí Pety z Wisconsinu. „Já doufám, že kdyby mě kousli, tak se dokážu sám zastřelit, než ohrozím lidi, co mám rád,“ zamýšlí se Mike. Při sledování dokumentu „Zombie Apokalypsa“ opravdu z celého srdce doufám, že se nebude opakovat scénář jako při hltání Beara Gryllse. Vážně bych nerad za 15 let seděl doma na home office, protože se po Praze potulují zombie, a psal článek o tom, jak mi to kdysi připadalo úsměvné. Tak snad. 

(8. Staň se součástí nějaké skupiny. Pokud není, tak ji založ.)

Vraťme se zpět k březnovým událostem. Česká republika prochází bezprecedentní situací. Lidé vykupují obchody, z pultů i e-shopů mizí věci jako vojenské konzervy, evakuační zavazadla nebo plynové masky. Nedostatek ochranných pomůcek řeší vláda i jednotlivci, jak se jen dá. Naši strážníci jsou připraveni rozvážet jídlo seniorům přímo do bytů, na ulici se střetávají s agresivními lidmi nezvládajícími mix restriktivních opatření, přemíru alkoholu nebo psychické poruchy. Narůstá domácí násilí, některé životně důležité instituce omezují provoz. Dochází k izolování celých vesnic a ti, o kterých se ví, že jsou pozitivně testováni, čelí urážkám a hrozbám likvidací. Každého, kdo někdy slyšel o preppers, musí v této chvíli napadnout, jaké by to bylo, kdyby v každém z nás byl kousek preppera. Kdyby měl každý doma zásobu jídla alespoň na tři měsíce, jak radí první princip připravenosti. Kdyby se každý alespoň trochu psychicky připravil, že taková situace podle devátého bodu prepperského desatera může nastat. Asi tušíte, že napětí by bylo jistě o něco menší.

❞ Když z prepperství odstraníme extrémy a negativní jedince, kteří se těší, až zkolabuje systém a oni budou moci střílet z okna zombie jako na playstationu, zůstane něco, co by možná nebylo špatné podporovat třeba i samotnou vládou...

 (9. Psychicky se připrav.)

Když z prepperství odstraníme extrémy a negativní jedince, kteří se těší, až zkolabuje systém a oni budou moci střílet z okna zombie jako na playstationu, zůstane něco, co by možná nebylo špatné podporovat třeba i samotnou vládou. Představte si, že přijde obrovský blackout a většina národa místo paniky vytáhne záložní zdroj a počká více či méně komfortně na obnovení dodávek. Nebo jak by se ulevilo  zdravotnickému systému, kdyby se lidé pravidelně vzdělávali v první pomoci i ošetřování lehčích bolístek. Z dlouhodobého preventivního hlediska by nebyla k zahození ani konzumace podomácku vypěstovaných plodin, místo chemií se lesknoucího zboží z hypermarketu. Jestli Vám tohle všechno dává smysl a rádi byste s prepperstvím začali, mám pro Vás, jako pro strážníky, dobrou zprávu. Už jen tím, že jste strážníci, máte před každým začínajícím prepperem velký náskok. Umíte zacházet se zbraní, máte výcvik v sebeobraně a kurz první pomoci. Ostatně jedna z prepperských rad, se kterou se na fórech můžete setkat, zní: přidejte se k nějaké ozbrojené státní složce. To máte splněno. Ale co dál? Připravujete se? No jo vlastně, pravý prepper o tom nemluví. Omlouvám se a držím palce. Setkáme se v horších časech.

(10. Nauč se dovednosti, které budeš potřebovat.)

Zobrazení: 1875