Městská policie je má srdeční záležitost

Rubrika: Rozhovory Zveřejněno: neděle 1. květen 2022 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Městská policie v letošním roce oslaví 30 let od svého vzniku. Deset let svého působení dovrší v prosinci také její ředitel Eduard Šuster. A přestože jsme spolu už pár rozhovorů během jeho působení dělali, poprvé si nás trochu pustil k tělu a odpověděl i na ryze osobní otázky. Tedy do výjimečného čísla, výjimečný rozhovor. Doufám, že se Vám bude hezky číst, stejně jako mně se poslouchal.

reditelclanekCo pro Vás znamená pražská městská policie? Ať už z profesního či kariérního nebo osobního pohledu.

Asi to bude znít divně, ale kariéra pro mě nebyla nikdy prioritou. Celý můj profesní život vypadá dost podobně. Vždy jsem byl přidělen, myšleno v rámci Policie ČR, nebo doporučen někam, kde byly nějaké problémy z hlediska funkčnosti daného celku. Po deseti letech, co zde pracuji, pro mě dnes městská policie znamená srdeční záležitost s citovou vazbou na značku městská policie, jestli se to tak dá říci, a samozřejmě na její zaměstnance. Nejvíce mě v tom utvrdily poslední dva roky, kdy strážníci odvádí obdivuhodnou práci, ale z pohledu státu jsou opakovaně přehlíženi a opomíjeni, přestože je po nich vyžadována práce právě pro stát. Myslím si, že ve spoustě případů by tyto úkoly zajišťovat neměli, což také jednoznačně konstatovala horní komora Parlamentu České republiky, podle které  jednoznačně chybí ukotvení městských policií v rámci zajišťování vnitřní bezpečnosti České republiky. Věřím, že se díky naší účasti v pracovních skupinách, budeme moci k této problematice vyjádřit a podaří se nám alespoň v některých důležitých věcech sjednat nápravu. Jestli mě něco dokáže opravdu zvednout ze židle, tak jsou to případy, kdy se aktivně podílíme na bezpečnosti státu, plníme úkoly státu, ale pokud má přijít jakákoli pomoc, je odpovědnost přesunuta na obce. Takovýchto případů bylo za poslední dva roky několik.

V souvislosti s tím, co jste teď zmínil, mě hned napadá otázka, jestli pražská městská policie aktivně činí nějaké kroky k tomu, aby se tato situaci zlepšila? Mám na mysli i to, že nejsme z pohledu zákona ani ostatní složkou IZS a tu činnost reálně děláme. 

Od roku 2014 upozorňujeme Ministerstvo vnitra na to, že městské a obecní policie nejsou ani ostatní složkou Integrovaného záchranného systému, i když se mnoho subjektů snažilo nás mezi ostatní složky IZS zařadit alespoň výkladově. Toto prostě není normální a je to ostuda. Od roku 2014 také usilujeme o to, aby strážníci mohli předčasně odcházet do důchodu. Osobně jsem se účastnil několika jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí nejen v této věci, ale také ve věci možnosti zvýšení – srovnání – rizikových příplatků pro strážníky v přímém výkonu služby na úroveň policistů Policie ČR v rámci území jedné obce. Zatím bohužel neúspěšně, ale nevzdávám to a znovu tuto otázku otevřu. Pokud budu mluvit o Praze, tak zde strážníci vykonávají naprosto  srovnatelnou rizikovou práci, se stejnou neuropsychickou zátěží jako policisté, proto není možné, aby stát připustil a toleroval diskriminaci strážníků ve smyslu rozdílné výše rizikových příplatků. A toto je jen pár oblastí z mnoha, kdy je zřejmé, že stát neví, co s městskou policií, jak k ní přistoupit a jak jí do zajištění vnitřní bezpečnosti země začlenit. S ohledem na zkušenosti s poněkud nefunkčním krizovým zákonem jsem přesvědčen, že je čas na to, aby byly obecní a městské policie zahrnuty mezi složky IZS. Na základě zkušeností z posledních dvou let bude patrně nutné složky IZS rozdělit na základní, speciální či zvláštní a ostatní, a myslím, že naše místo bude společně s dalšími subjekty mezi těmi složkami speciálními či zvláštními. Samozřejmě ale bude nutné vzít v potaz rozdíly mezi velkou městskou policií a obecní policií o jednom či dvou strážnících.

Letos slaví městská policie 30 let od svého vzniku. Většinou se hodnotí, co se povedlo, co naopak ne. Pojďme to otočit a podívat se do budoucnosti. Jak by měla městská policie vypadat řekněme za 10 let. Máte nějakou vizi …

Co bude za deset let? To já už tady zcela jistě nebudu. 🙂 Jinak bych se asi opakoval, podle mě bezpečnost státu, potažmo města, není schopná zajistit jen státní policie a bez městské policie to prostě nepůjde. Stát by na toto měl pamatovat a urychleně to řešit. Opravdu se stačí podívat jen na poslední dva roky.

❞ Po deseti letech, co zde pracuji, pro mě dnes městská policie znamená srdeční záležitost s citovou vazbou na značku městská policie...

Spolupracujete s politiky a parlamentními výbory na posílení dalších pravomocí strážníků? Jak vnímáte vy osobně pravomoci? Jsou dostatečné?

Spolupracujeme se všemi, kdo o to projeví zájem. Snažíme se předávat naše myšlenky a potřeby, které vychází z reálných požadavků strážníků. To, co teď řeknu, není kritika, ale o těchto věcech mnohdy rozhodují lidé, kteří o dané problematice mají jen základní nebo dokonce nemají žádné informace. Proto považuji za důležité o nich informovat. Co se týká pravomocí, tak bych jich pár doplnil. Některá nám chybí. Obecně bych to formuloval tak, že jsou to ta oprávnění, která nám chybí k úplné samostatnosti při potírání protiprávního jednání. Přestože se v této oblasti spousta věcí posunula, pořád zůstávají oblasti, kde bez součinnosti dalších složek nemůžeme věci dokončit a sjednat nápravu. Ideální stav by byl ten, kdyby strážník mohl sjednat nápravu protiprávního stavu na místě události od a do zet, a to bez nutnosti součinností dalších subjektů, například Policie ČR.

K městské policii jste nastoupil v prosinci roku 2012. Co se od Vašeho nástupu změnilo?

Letos to bude 10 let, co jsem tady a upřímně v době nástupu by mě nikdy nenapadlo, že zde budu tak dlouho. Jestli je to dobře, nebo ne, ukáže čas a hodnotit by měli jiní. Obecně si ale myslím, že není dobře, aby se vedení bezpečnostních složek, například na území jednoho krajského policejního ředitelství, měnilo co dva roky, ale aby byl ředitel ve funkci více jak 20 let, už asi taky není ku prospěchu organizace. Co se změnilo? No, například kompletní materiální vybavení, zaměstnancům se téměř zdvojnásobil plat, nastavili jsme také jasná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a mnoho dalších systémových věcí. Nechci a nikdy jsem nedělal to, že bych kritizoval předchozí stav oddělení, útvaru, nebo organizace, kam jsem nastoupil, ale vždy jsem chtěl, abychom hleděli do budoucnosti a dělali věci tak, jak se dělat mají a bylo to ku prospěchu toho daného celku a jeho zaměstnanců. Jsem přesvědčen, že se nám podařilo uskutečnit 90 procent toho, co jsme si při mém nástupu stanovili za priority. Jediná oblast, kde se nám to zatím nepovedlo, je nábor nových zaměstnanců. Bohužel tuto oblast nejsme schopni z větší části ovlivnit. Myslím tím zákonem  stanovené požadavky, situaci na trhu práce, objem finančních prostředků směřovaný k zaměstnancům a podobně. Musíme pracovat s tím, co máme. Pro nábor jsme se snažili udělat maximum, viz ta poslední opatření v podobě zvýšeného příplatku na dopravu a bydlení a náborového příspěvku, přesto to automaticky neznamená, že se nám stavy podaří naplnit tak, jak potřebujeme. Pro mě je důležité, že se podařilo všem zaměstnancům od 1. dubna zvýšit plat o cca 4.600 Kč měsíčně. Možná může nové uchazeče odrazovat i fakt, že jsou strážníci z pohledu státu opomíjeni ve smyslu našeho povídání na začátku. Dalším velkým demotivátorem je jistě i výrazná nevymahatelnost práva. Není přece normální, že například cca 40 procent pachatelů protiprávních jednání v oblasti dopravy není nijak za své jednání potrestáno. Nicméně oblast nevymahatelnosti práva by bylo téma na samostatný rozhovor.

Třicet let není málo. Ve svých řadách máme mnoho strážníků, kteří v době založení naší organizace ještě nebyli ani na světě. Jakými nejvýraznějšími milníky si podle Vás městská policie za tu dobu prošla?

Tak určitě samotný vznik městské policie. Založit městskou policii byl jednoznačně správný krok. Strážníci mají dnes naprosto nezastupitelné místo v rámci bezpečnostních složek, což se potvrzuje každý den. Bez strážníků to nejde a nepůjde, a kdo říká opak, tak tomu nerozumí nebo to nechce vidět.

Nejen historici dělí období na před a po pandemii. Snad se konečně dostáváme do postcovidové doby. Co pro Vás osobně i z pohledu organizace to dvouleté období znamenalo? Co přineslo, co se změnilo?

Tak prošli jsme obdobím, které lidstvo pamatuje naposledy v době španělské chřipky. Čili v podstatě si nikdo již nic takového nedokázal ani představit. Takže na začátku bylo naprosto pochopitelné, že se dělaly chyby. Bohužel ale nerozumím tomu, proč  se ty chyby opakovaly. A ne jednou. Nedokážu to pochopit. Přestože bylo jasně definováno, co a jak se udělalo špatně, tak se to udělalo znovu a zase špatně a celá situace se opakovala. Co jsem zjistil? Stát nebyl a bohužel si myslím, že stále není připraven čelit takovýmto krizím. Je naprosto zřejmé, že zákon o krizovém řízení má velké mezery. Nefunkčnost státu byla pro mě, jakožto krizového velitele, velkým rozčarováním a zklamáním. Těch 40 tisíc mrtvých lidí je strašné číslo. Naopak pozitivním smyslu mě úplně dostala ta sounáležitost lidí. To, jak se lidé dokázali semknout, aniž by jim někdo cokoli nařizoval.  Praha jako první město zavedla roušky v městské hromadné dopravě, a přestože toto opatření bylo zavedeno během 24 hodin, druhý den ráno nebyl v MHD nikdo, kdy by neměl nasazenou ochranu dýchacích cest. To bylo něco úžasného. Díky strážníkům mi tato doba přinesla pocit hrdosti. A nejen oni, ale i ostatní zaměstnanci, bez kterých by to nešlo, dokázali neuvěřitelné věci.



Jste tedy na své podřízené hrdý?

Jednoznačně ano.

Nastala u Vás někdy situace, kdy jste si, lidově řečeno, řekl, že se na všechno vykašlete?

V tomto smyslu asi ne. Těsně před nástupem covidu jsem ale zvažoval, zda se profesně neposunu někam dál v rámci nabídek, které přicházely. Všechny tyto teoretické úvahy skončily v lednu 2020, kdy už bylo zřejmé, že něco přijde. A přišel covid. Správný velitel svůj tým v krizi neopouští, naopak se vždy snaží svůj tým provést nebezpečím a krizí co možná nejlépe. Jedna vlna střídala druhou, covid skončil a je zde další krize, kterou způsobili ruští zločinci útokem na svobodnou Ukrajinu. Čili v tuto chvíli není ve smyslu původní otázky o čem uvažovat.

Co je podle Vás nejpalčivějším problémem městských policií?

Už bych se opakoval a to nechci. Největší problém je neukotvení městských policií v systému vnitřní bezpečnosti a plnění úkolů, které má plnit stát, a jejich financování. Naprosto nerozumím tomu, jak je možné, že stát platí příspěvky v rámci přenesené působnosti obcím na oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a školství,  ale v oblasti bezpečnosti obcím nepomáhá vůbec. Přestože ví, že se to bez strážníků zvládnout nedá. A také nevymahatelnost práva.

Nedostatek zaměstnanců netrápí jen nás, ale i spoustu firem a nám podobných organizací. Čím byste přesvědčil  váhavého uchazeče, aby se stal pražským strážníkem?

Tak je to práce, která má smysl. Časem se stane to, že strážníci budou jediní, kteří na té ulici budou. Nejen kvůli přestupkům a dalším protiprávním jednáním, ale ve smyslu pomoci občanům. A to má smysl, a práce má mít smysl. Dneska jsme navíc schopni ji relativně dobře ohodnotit. A má obrovský potenciál do budoucnosti, protože ta běžná veřejnopořádková činnost bude jednou stát právě pouze na strážnících.

Nechybí Vám práce v terénu?

Chybí mi ten adrenalin, krizové rozhodování, práce pod tlakem, nutnost využívat kombinačních schopností, tedy všechno to, co jsem zažíval při řízení těch nejrizikovějších a největších bezpečnostních opatření na území Prahy v souvislosti se sportovními utkáními, demonstracemi a podobně. V tu chvíli jsem řídil živý organismu o 300 až 1500 lidech z různých složek, kdy bylo potřeba rozhodovat se pod tlakem, za svým rozhodnutím si stát a nést za něho zodpovědnost.

❞ Chybí mi ten adrenalin, krizové rozhodování, práce pod tlakem, nutnost využívat kombinačních schopností...

Kdybyste šel dělat strážníka do výkonu, jaký útvar u městské policie by Vás lákal?

Chtěl bych dělat v centru. Tam, kde to žije. Školák vás sice perfektně připraví na všechny teoretické situace, ale praxe je praxe. Teprve ta z vás udělá strážníka v tom pravém slova smyslu. Na tu reálnou práci v ulicích vás škola prostě nepřipraví. Nemůže. To přijde až s tou praxí. Stejné to je také u Policie ČR.

Jaká vlastnost je Vám u lidí sympatická?

Pokud bych to vztáhl na naši profesi, tak to mohu shrnout do dvou slov. Odvaha a čest. To znamená, nebudou se bát jít do zákroku, budou si jistí v „kramflecích“, co se týká svých pravomocí a nebudou lhát, krást a brát úplatky. To bych ale mohl vztáhnout na všechny.

Máte nějaký neuskutečněný sen, který byste si rád splnil, ale ještě na to nebyl čas nebo příležitost?

No těch je. A většinu už si jistě nesplním. J

Jak relaxuje ředitel městské policie, když není zrovna s rodinou?

Tak já jsem buď v práci, nebo s rodinou. Takže tam trávím svůj čas. Ale relax pro mě znamená fyzickou práci, včetně té těžké. Cokoli, co se týká staveb, v podstatě dokážu postavit nebo rekonstruovat dům od základů a žádná, ani ta ryze odborná práce, pro mě není tabu. U toho si duševně odpočinu. A když vidím ten výsledek, je to něco neskutečného. Trochu mi to ztěžuje fakt, že jsem  perfekcionista, a dokud to není dokonalé, nejsem spokojen.

Máte čtyři děti. Chtěl byste, aby pokračovaly ve Vašich šlépějích u bezpečnostních sborů? Nebo byste je od toho spíš odrazoval. Potenciál tady rozhodně je …

Určitě nepatřím k rodičům, kteří si přes své děti naplňují své  nesplněné sny. Strašně rád jim pomůžu a podpořím je v tom, co budou chtít. Pomůžu jim rozvinout ty oblasti, kde jsou dobří. A kde to skončí, jestli u nějakého bezpečnostního sboru nebo budou pracovat manuálně, je na nich. Chci, aby měli kvalitní vzdělání, a pak ať se živí tím, co je bude bavit a dělat je šťastnými. Starší děti směřují zatím spíš do soukromého sektoru, ale člověk nemá nikdy říkat nikdy. Takže, kdo ví. Mladší si zatím užíváme.

Co Vás naposledy rozčílilo?

Nevím, jestli je to publikovatelné a vhodné, ale byl jsem poněkud nepříčetný, když jsem slyšel tiskovou konferenci koncem roku 2021, kdy vláda slavnostně oznamovala, že bude o 700 korun zvyšovat platy těm profesím, které v době covidu pracovaly v první linii. Tak nějak jsem nejen já očekával, že tam budou strážníci. Pak mě úplně dostalo, že tam nejsme nejen my, ale ani pracovníci hygienických stanic.

❞ Pověrčivý nejsem, ale dám na pomyslný šestý smysl, který u mě vždy zafungoval a měl souvislost s tím, jak jsem se vyspal...

Jste pověrčivý?

Pověrčivý nejsem, ale dám na pomyslný šestý smysl, který u mě vždy zafungoval a měl souvislost s tím, jak jsem se vyspal. Když jsem velel velkým bezpečnostním opatřením, kde byly podložené obavy z konfliktních situací, a ostatní předvídali špatný konec, v okamžiku, kdy jsem noc předtím dobře vyspal, vždycky to dobře dopadlo. Naopak, když se problémy oprávněně nepředpokládaly a já měl špatnou noc,  tak přišly.   A také funguje, aspoň tedy u mě, být ve správnou chvíli na správném místě, a k tomu se umět dobře rozhodnout.  Jinak věřím v něco víc, ale to si nechám pro sebe.

Co Vás spolehlivě rozesměje?

Moje děti a film Pelíšky.

Kdybyste si mohl vybrat jednu celebritu a jít s ní na oběd, kdo by to byl? S kým byste naopak na pustém ostrově skončit nechtěl? Můžeme jít i do historie …

Nad tímhle jsem popravdě nikdy nepřemýšlel. Asi neumím odpovědět tak ani tak, navíc se to vyvíjí v čase. Aktuálně bych byl neskutečně poctěn, kdybych se mohl mimo jakýkoliv zájem médií setkat s prezidentem Ukrajiny a mohl mu říct, že je vážně dobrej, že neutekl a zůstal se svým lidem, že na sebe prostě může být právem pyšný.

Měl jste před nástupem k městské policii představu, co všechno Vás čeká a s čím se může strážník setkat?

Neměl. Tu nemá nikdo,  pokud u té organizace nepracuje a v reálu to nezažil. Proto jsem zastáncem toho, že pokud organizace funguje jak má, má nastaveny všechny procesy správně, měl by být ředitelem člověk zevnitř a nikoli zvenku. Dobře fungující organizace si má umět vychovat svoje vedení. I tohle může být totiž motivací. Doufám tedy, že příští ředitel MP Praha bude někdo z řad pražských strážníků.

❞ Dobře fungující organizace si má umět vychovat svoje vedení. I tohle může být totiž motivací...

Kdybyste se mohl vrátit v čase a znovu se rozhodnout, šel byste do toho a nastoupil do čela městské policie?

Rozhodně ano. Podařila se nám udělat celá řada velmi důležitých a systémových věcí ku prospěchu jak zaměstnanců, tak organizace jako celku, ale také ku prospěchu hlavního města Prahy a jeho občanů. Podařilo se nám sestavit tým, který má mou hlubokou úctu a který i v dobách krize prokázal své schopnosti.  Člověk zkrátka dokáže daleko víc, pokud má kolem sebe schopné lidi a vstřícné partnery.

Děkuji za rozhovor.


 Rychlý kvíz:

Kino nebo divadlo?                                            Kino

Detektivka nebo dobrodružný román?               Román

Colombo nebo James Bond?                            James Bond

Moře nebo les?                                                  Les

 

 

Zobrazení: 866