Ten, kdo se tě ptá, proč zvoníš, sám nikdy nezvonil

Rubrika: Rozhovory Zveřejněno: neděle 1. březen 2020 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Rozhovor s Mgr. Tomášem Stařeckým, ředitelem SSHMP

Správa služeb hlavního města Prahy (SSHMP) byla zřízena 1. ledna 2000. V době svého vzniku byla servisní organizací městské policie. Dnes se jedná o organizaci zcela samostatnou, s Městskou policií Praha úzce spolupracující. Od září 2019 je jejím ředitelem Mgr. Tomáš Stařecký. Díky jeho ochotě a vstřícnosti jsem měla možnost položit mu několik otázek.

Pane řediteli, název Správa služeb HMP může běžnému čtenáři znít hodně „vágně“. Mohl byste shrnout hlavní činnosti, kterými se zabývá?

SSHMP vykonává svou činnost v souladu se zřizovací listinou vydanou Zastupitelstvem hlavního města Prahy, přičemž není jen běžnou servisní organizací HMP, ale vykonává také činnosti vysoce specializované a kvalifikované, ať již na úseku kolektivní ochrany obyvatelstva, humanitární pomoci nebo v oblasti protipovodňové ochrany. Na roli SSHMP je proto nutné nahlížet komplexně.

Žhavým tématem je určitě odtahová služba …

V zastoupení vlastníka komunikace, kterým je hlavní město Praha, zajišťuje SSHMP v souladu s platnou legislativou odstranění silničních vozidel z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání. Tato odtahová služba se v zásadě člení na čtyři typy podle důvodů k odtahu.

První skupinu tvoří odtahy vozidel v případech, kdy tato vozidla překáží výkonu záchranných a likvidačních prací v místech, kde došlo k mimořádným událostem, například k autohavárii v tunelu.

Další skupinou jsou odtahy vozidel nařízené po uplynutí 30 dní od upevnění tzv. „botičky“ na auto, které nesprávně parkuje.

Třetí skupinu tvoří tzv. nucené odtahy, které slouží naplnění dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel. V těchto případech je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Nejčastějším případem jsou v tomto smyslu nucené odtahy v rámci blokového čištění komunikací, ale také třeba v souvislosti se státními návštěvami, vánočními trhy a podobně.

Čtvrtou skupinu tvoří tzv. nucené odtahy vozidel tvořící překážku v provozu na pozemní komunikaci. Tato skupina tvoří největší podíl odtahů na území hlavního města, kdy tyto nařizuje strážník MP HMP a nebo příslušník PČR. Jedná se o stání v křižovatkách a na přechodech, neoprávněně v zónách placeného stání a podobně.



S odtahy a parkováním souvisí i vraky vozidel, které zabírají hodně místa v ulicích a hyzdí okolí. Dosud byl jejich odtah komplikovaný a podmínky nejasně definované. Sněmovnou prošla v lednu novela zákona o pozemních komunikacích, která by měla odtah zjednodušit. V čem spočívá? 

Novela, která by měla vstoupit letos v platnost, již hovoří o tom, že silniční vozidlo musí mít platnou STK. A to je zásadní rozdíl oproti minulosti – platnost STK je jasným parametrem. Předpokládaná časová osa pro odtah vraku bude následující – po přijetí oznámení o „vraku“ proběhne do 5 dnů místní šetření a následně lustrace v evidenčním systému STK. Po marné výzvě provozovateli vozidla k odstranění vraku bude po uplynutí 2 měsíců následovat nucený odtah vozidla. A to je vlastně termín, který Pražany bude nejvíce zajímat – zhruba do 3 měsíců by měl vrak zmizet z komunikace! Samozřejmě pak bude ještě v „péči“ SSHMP několik měsíců, než dojde k jeho likvidaci cestou ekologické fyzické likvidace anebo prodeje v dražbě. To už ale dávno nebude „strašit“ na ulici. A o to jde – o rychlost odstranění vraků z komunikace a čistotu Prahy.

Po marné výzvě provozovateli vozidla k odstranění vraku bude po uplynutí 2 měsíců následovat nucený odtah vozidla...

Krizová připravenost na živelní katastrofy, mimořádné události nebo terorismus je dnes nezbytnou součástí našeho života. V gesci SSHMP je správa a servis protipovodňových prostředků, krytů civilní obrany i zajištění radiového signálu Tetra.

Téma ochrany obyvatelstva bylo předmětem četných oficiálních evropských průzkumů, z nichž vyplynula určitá obava veřejnosti z nedostatečného vybavení členských států EU potřebnými prostředky civilní ochrany (CO). I proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost nejen propagaci činností a připravenosti IZS (SSHMP nevyjímaje), ale zároveň i osvětové činnosti týkající se CO jako celku. Mimo jiné i proto, že se nenacházíme v oblasti pravidelných a extrémních živelních pohrom. Nepochybně ale platí, že úspěšná ochrana obyvatel v krizových situacích úzce souvisí s jejich vlastní informovaností a připraveností.

SSHMP má ve správě 180 krytů CO, a především je zodpovědná za správu a servis protipovodňových prostředků. A to nejdůležitější – v případě ohrožení Prahy velkou vodou SSHMP zodpovídá za výstavbu celé, více než 20 km dlouhé protipovodňové „zdi“. Teď jsem to vzhledem k důležitosti úkolu popsal velmi zkratkovitě. Jde totiž o poměrně složitou záležitost, kterou SSHMP zajištuje na nejvyšší možné profesionální úrovni. My prostě Prahu už vodě nikdy nedáme, proto je tolik investic do protipovodňové ochrany Prahy, proto máme tolik velkých cvičení, proto nám tolik velkoměst v tomto smyslu závidí a jsme jim vzorem.

Mezi další činnosti patří správa svěřených objektů v majetku Prahy. O kolik objektů se řádově jedná a jaký je jejich charakter?

Správa majetku ve vlastnictví HMP a dohled nad ním, zejména pokud jde o některé důležité objekty (Magistrátu HMP, objekty, ve kterých jsou dislokovány útvary Městské policie HMP anebo poplachový monitorovací systém HMP), patří do oblasti ochrany součástí klíčové infrastruktury, která je vzhledem k svému charakteru, různorodosti a přístupnosti pro veřejnost jednou z nejobtížněji řiditelných oblastí z hlediska bezpečnosti. Zároveň je ale jedním z klíčových prvků bezpečnostní politiky státu.

Zabezpečení provozu městského radiového systému standardu TETRA představuje asi 5000 terminálů. Záměrem pro další období je další zkvalitnění a rozvoj (realizace investice obsahující pořízení centra na autentizaci koncových stanic, nové základnové stanice aj.). Zajištění provozu poplachového monitorovacího systému HMP (dále jen „PMS HMP“) a napojování dalších objektů do systému – v současné době je necelých 900 objektů zapojených na PMS HMP.

Ve své funkci jste teprve 5 měsíců. Možná je ještě brzy, ale přesto se zkusím zeptat na výsledek konfrontace vašich představ o této funkci s realitou?

Pohled z kapitánského můstku organizace s tak širokým záběrem, jaký má SSHMP, je pochopitelně barvitější, než se dá vyčíst ze zpráv o činnosti. I za tak krátkou dobu mám však několik zcela zásadních zjištění a postřehů. Za prvé, že organizace SSHMP je velmi dobře fungující organismus disponující vysokou mírou profesionální připravenosti, zejména v případě jakékoli nebezpečné povodňové situace v Praze. Za druhé jsem neobyčejně mile překvapen a potěšen, jak kvalitní lidé jsou ve vedení všech složek pražského integrovaného systému a jak navzájem dobře spolupracují, klobouk dolů... Za třetí musím nahlas říci, že práce mne čím dál tím víc baví.

Jsem neobyčejně mile překvapen a potěšen, jak kvalitní lidé jsou ve vedení všech složek pražského integrovaného systému...

Co pracovní plány do budoucna? Chystáte nějaké změny nebo novinky?

Jedním dvěma slovy – plány velké, vidím mnoho větších i menších cílů, snad se na všechny co nejdříve dostane. V rámci organizace se již dějí změny na úrovni řízení – zavádíme nový systém správy dokumentů, zanedlouho spustíme elektronickou spisovou službu, zavedli jsme podrobné ekonomické sledování všech svěřených krytů CO. V dohledné době zahájíme výstavbu administrativní budovy protipovodňové ochrany a odtahů v areálu Dubeč, v areálu Kundratka jsme se zase přiblížili výstavbě nového „skladu humanity“ jehož součástí bude i výcviková střelnice zejména pro Městskou policii Praha. Stavba multifunkční sportovní haly v našem výcvikovém a školicím středisku Žihle je již na dosah. Čeká nás tuze zajímavá práce, na jejímž konci by měla být výstavba tzv. Městečka IZS. Toliko jen ochutnávka z blízké budoucnosti…

Vás provázelo a provází životem mnoho zájmů – trumpeta, historie, astronomie, dálkové běhy, cestování, jednou týdně provádíte návštěvníky po nebi ve Štefánikově hvězdárně na Petříně. Ale přiznávám, že nejvíc mě zaujala informace, že jste 40. rokem hlavním zvoníkem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zajímavá činnost a úctyhodná doba. Co Vás před 40 lety ke zvonům přivedlo?

Po studiích jsem se profesionálně zabýval tělesy létajícími v blízkém okolí Země – umělými družicemi. Pak jsem leta pracoval s tělesy ještě většími, která kolem Země létají nejblíže – totiž s letadly. Výšky mne vždy přitahovaly – toť jest jeden z důvodů, který mě poprvé zavedl na svatovítskou věž. Tehdy, před více než čtyřiceti lety, jsem chtěl jen fotograficky zachytit jedinečné pohledy na starou Prahu. A v tu chvíli mne poprvé oslovily zvony a „velcí kamarádi“ jsme zůstali až do dnešních dnů.

Tehdy, před více než čtyřiceti lety, jsem chtěl jen fotograficky zachytit jedinečné pohledy na starou Prahu...

Dočetla jsem se, že svatovítskou skupinu tvoří 23 zvoníků a zvonířek, deset z nich zvoní přes 25 let a každý z vás absolvuje zvonění minimálně stokrát za rok. Kromě těch mimořádných se jedná o pravidelnou nedělní službu, kdy se zvoní dvakrát – od 9.45 a od 11.59. To je docela řehole. Končit víkend sobotním večerem, to už musí být opravdu silné pouto.

Jak silné je pouto zvonění rád demonstruji i na jiných číslech – 5 služebně nejstarších zvoníků má dohromady za sebou přes 183 let činné služby, všichni pak 358 let. Čtyři zvoníci zvoní na katedrále přes 36 let, další 31, dva 22 let, atd. Průměrná doba zvonické služby je 15,6 let. Z výše zmíněné skupiny zvoníků je 8 žen – takzvaných zvonířek. Pravidelně se zvoní vždy v neděli před mší svatou a v poledne – vždy 15 minut. Při mimořádných příležitostech a svátcích se přidává i zvon Zikmund (v posledním roce zvonil pouze třikrát). Počet všech zvonění za kalendářní rok se pohybuje kolem 130 (v roce 2019 jich ale bylo 160!). Každé zvonění je specifické – jinak se zvoní na ranní nedělní mši, jinak na sváteční poledne, při pontifikální mši, při rekviem, při Te Deum, při procesí atp.

Co pro Vás zvonění znamená?

Odpovím svým oblíbeným, lehce upraveným, citátem Joe Hendersona: „Ten, kdo se tě ptá, proč běháš, sám nikdy neběhal. Ten, kdo se tě ptá, proč miluješ, sám nikdy nemiloval. Ten, kdo se tě ptá, proč zvoníš, sám nikdy nezvonil. Jen běžci, milenci a zvoníci vědí proč, ale nedokážou své vnitřní pocity popsat těm, kdo stojí mimo.“

Pražští zvoníci jsou velkou raritou. Ručně se zvoní jen ve čtyřech katedrálách světa, u nás se navíc výjimečně jedná o sídlo arcibiskupa a kardinála.

Zvonění je pro mnohé z nich doslova posláním, neboť jsou si vědomi, že svou činností mimo jiné přispívají k zachování tradice ručního zvonění, která pomalu vymírá. A tak jest skutečností, že „naše“ katedrála sv. Víta je jedna z katedrál, která má „živé“ zvoníky. Jsem také osobně rád, že jsem se na zachování kontinuity tradice ručního zvonění přímo v katedrále podílel. Ono to totiž vůbec nebylo v časech předlistopadových jednoduché. Zvonění se kdysi ustavičně krčilo před hrozbou tzv. „Mařeny“, tzn. maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi, což byl podle § 178 komunistického trestního zákona trestný čin s trestní sazbou až dva roky odnětí svobody.

Vím, že rád cestujete a víc než turistické atrakce vás zajímá historie a duch nebo atmosféra navštívených míst. Měl jste možnost zvonit i v zahraničí?

I na toto téma bychom si mohli povídat hodně dlouho. Ano, kamkoli se podívám, tak si rád i zazvoním. A tak jsem například zvonil na Špicberkách i v Ohňové zemi, na parníku Vyšehrad i na zvon ve strašnické hasičské zbrojnici, na začátek školního roku i na zvon Svobody, na hlavní časoměrný zvon v Tokiu i na dřevěný zvon na Fiji, zvoněním jsem křtil knihu i moderní říční loď. A samozřejmě se rád nechám „najímat“ Ježíškem… S radostí jsem zvonil nejednomu papeži, ale i ve smutku našim padlým vojákům v zahraničních misích, na poslední cestu prezidentu Havlovi i Karlu Gottovi. Zvonění je služba, radost, potěšení, pokora…

S radostí jsem zvonil nejednomu papeži, ale i ve smutku našim padlým vojákům v zahraničních misích, na poslední cestu prezidentu Havlovi i Karlu Gottovi...

Zvoníka si představuji jako člověka s hlubokým zájmem a výdrží. Pokorného a spolehlivého, se smyslem pro týmovou práci a s dobrou fyzickou kondicí. Vaší sportovní disciplínou jsou dálkové běhy. Který byl nejdelší a který bude ten příští?

Mám uběhnuto přes dvacet maratonů. Jednou mi ale přátelé říkali, že lehčí je běžet závod na 100 km, tak jsem to zkusil… měli pravdu. V loňském roce jsem si „konečně“ zkusil tuze náročný vysokohorský běh z kategorie SkyRace – 33 km po hřebenech Tyrolských Alp. Paráda… V letošním roce začnu březnovým Pražským půlmaratonem a pak uvidíme.

Pane řediteli, děkuji za Váš čas a zajímavé povídání.


 

foto: DS MP Praha, archiv Mgr. Tomáše Stařeckého

Zobrazení: 85