Věřím, že městských strážníků bude více

Koncem nebo začátkem roku patří k tradici našeho časopisu rozhovor s vedením naší organizace. Tentokrát si na nás udělal čas člověk v metropoli postavený nejvýše –  primátor Prahy pan Bohuslav Svoboda. Snad mi nebude mít za zlé, když neuvedu všechny tituly před jménem i za ním. Témata našeho rozhovoru nejsou jen o bezpečnosti a samotné Městské policii hl. m. Prahy, ale jsou z větší části zaměřena na fungování metropole a její směřování. Koho by nezajímala dostavba metra D, budoucí podoba Václavského náměstí, problematika cyklopruhů, či zpoplatnění vjezdu do historických částí Prahy? Nejen pro Pražana jsou tyto otázky na stole již delší dobu a mnohé zajímá jejich řešení. A také jsme se zeptali, jaké to je, vstoupit po druhé do „stejné řeky“.

Přerozdělování peněz krajům je podle Starostů a nezávislých (STAN) nespravedlivé, neboť diskriminuje sociálně slabší regiony, ale také ty, které zaznamenávají větší příliv obyvatel. Do první kategorie spadají například Ústecký a Karlovarský kraj, do druhé Středočeský nebo Jihomoravský. Proto STAN přichází s novelou zákona o rozpočtovém určení daní. Podle něj by měla Praha přijít více jak o jednu miliardu. Jak se k této novele stavíte?

Jsem přesvědčený o tom, že je změna potřeba. Ale neméně důležitá je dohoda všech zúčastněných. Chtěl bych zdůraznit, že Praha, v jejímž čele stojím, musí sama financovat velké finanční investice. Jedním z těch nejzářnějších příkladů je třeba výstavba metra D, ale i celá řada dalších, ekonomicky náročných projektů. Praha nemůže podávat žádosti o evropské dotace, a tím si zajistit ekonomickou podporu a pomoc, takže se musíme starat sami.

Doprava je asi věčné téma metropole. Podle pana Hřiba, náměstka pro dopravu, Pražský okruh nevyřeší dopravu v centru. Odvolává se na data TSK, podle kterých jen 12,6 % cestujících projíždí po Severojižní magistrále širším centrem města a zbytek je vnitroměstská doprava. Dá se podle těchto slov usuzovat na to, že dokončení obchvatu není prioritou? Po obchvatu a jeho dokončení se volá dlouhá léta.

Myslím, že tato interpretace není správná. Začněme tím, že prioritou, nebo lépe řečeno jednou z těch nejdůležitějších, je doprava. Její zklidnění a co možná největší komfort pro řidiče, cyklisty, chodce – zkrátka pro všechny její uživatele. Pražský okruh je nesmírně důležitou součástí hladké a bezpečné dopravy v metropoli a na jeho dokončení mi velice záleží.

Začněme tím, že prioritou, nebo lépe řečeno jednou z těch nejdůležitějších, je doprava. Její zklidnění.

„Pražský dopravní podnik nevybral v tendru na dostavbu metra D nejlevnější nabídku. Podle jeho vedení prý byla až podezřele levná. S rozhodnutím nesouhlasí pražští opoziční zastupitelé a chtějí téma výběru zhotovitele znovu otevřít.“ Toto je citace z článku z webu TN.cz. Stavba trasy D do Písnice tak bude posunuta a podle PDP se začne stavět až na jaře příštího roku. Jedná se z Vašeho pohledu jen o politikaření opozice, či má reálné základy a opodstatnění znovu odmítnutou nabídku otevřít a prověřit tak, aby bylo zabráněno dohadům a nejasnostem?

Rozhodně jsme kontrolovali, kontrolujeme a budeme kontrolovat vše, co se týká dostavby metra D. Je to nesmírně náročná stavba. Samozřejmě se skoro nabízí, aby se právě ona stala nástrojem různých politických půtek, nicméně si myslím, že všem jde o to, aby se trasa metra D dokončila, neprodražila, a především sloužila cestujícím. 

Praha je městem kultury. Mohl byste nám prozradit, na jaké kulturní akci jste byl naposledy a jaký na Vás udělala dojem? A na jaké akce se v nejbližší době chystáte?

Dá-li se za kulturní akci (a já myslím, že dá) označit ples hlavního města Prahy, pak ho nemohu nezmínit. Je to pro mě zaprvé srdeční záležitost a zadruhé vždy dechberoucí zážitek, být v Obecním domě. Tady se doslova rodily československé dějiny. Na každém kroku vás omráčí skvosty secese a art deco. Už jen to je zážitek, procházet se tímto místem.   

Když jsme u kultury, tak před pár měsíci proběhla mediální kauza ohledně zrušení koncertu operní pěvkyně Anny Netrebko v Obecním domě. Ruská sopranistka nakonec pod tlakem koncert sama zrušila. Bude tento postup vůči ruským umělcům uplatňován i nadále a v dalších případech? Praha tím vyjadřuje svůj postoj k okupaci Ukrajiny…

Ano, Praha dává jasně najevo svůj postoj k ukrajinsko-ruskému konfliktu od chvíle, kdy začal. Nikdy nebudeme zavírat oči před agresí a vždy budeme podporovat mírové řešení. Rozhodně to ale neznamená, že tvrdíme: „Co je ruské, to je špatné“. Stejně jako agresi odmítáme diskriminaci. A jak se postavíme k budoucím situacím, které by mohly vyvolat napětí, se budeme rozhodovat tehdy, až nastanou.

Je to velice citlivé téma, které je nutné diskutovat i se starosty různých městských částí, a to nejen centrálních.

Dovedete si představit zpoplatnění vjezdu do historického centra po vzoru Londýna a rovněž omezení vjezdu vozidel, která neplní dané emisní normy?

Ano, něco takového si představit dovedu, ale opět až po ustanovení pravidel, která budou připravovat odborníci a po důkladné analýze. Je to velice citlivé téma, které je nutné diskutovat i se starosty různých městských částí, a to nejen centrálních. Něco takového by ovlivnilo provoz v celém městě, a proto se snažíme mít co nejdůkladnější rozbor situace. O to se stará primárně můj náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Předpokládám, že rozbor bude podrobný a pomůže ke zlepšení dopravy v metropoli.  

Praha je v otázce bezpečnosti na velmi dobré pozici. Vždy se však dá něco zlepšit – co plánujete pro podporu udržení současného bezpečnostního stavu či dokonce jeho zlepšení?

Mám velmi dobrý pocit ze spolupráce IZS. A samozřejmě dělám všechno pro to, aby byla co nejlepší. V čele všech složek IZS stojí kompetentní lidé, kteří svoji práci umí, jsou to profesionálové na svém místě. Z posledních dnů zmíním aktuálně dvě věci: cvičení IZS, kde skvělou práci odvedla i Městská policie. V tunelu Blanka byla simulována dopravní nehoda několika aut a autobusu. Simulace byla nesmírně věrohodná, nasazení všech bezpečnostních složek bylo absolutní a obdivuhodné. Znovu jsem se ujistil o tom, že v Praze je zajištění bezpečnosti a pomoci v těch nejlepších rukou. 

V minulých letech se hovořilo o proměně Václavského náměstí. Znovu by mohly jezdit tramvajové linky přímo z Vinohradské ulice. Je taková proměna centra v současné době na stole?

Já jsem v první řadě moc rád, že Václavské náměstí už není místem, kterým se lidé báli projít. Podařilo se „vyhnat“ dealery drog, státní i městská policie jsou na tomto místě neustále, a to je nesmírně důležité jak z hlediska preventivního, tak i samozřejmě pro případ, že by bylo nutné zasahovat při nějakém konfliktu. A pokud jde o návrat tramvají na Václavské náměstí, v nejbližších měsících se to asi nestane, ale několik projektů jsem viděl a budeme o nich diskutovat jak s kolegy z Rady HMP, tak s vedením městské části Praha 1.

Jste ostřílený politický matador, jak na úrovní státní, tak komunální politiky. Je každoroční proces schvalování rozpočtu hlavního města Prahy bojem na ostří nože a dohadování financí v jednotlivých kapitolách?

Schvalování rozpočtu je vždy o vyjednávání, přesvědčování, která kapitola potřebuje nejvíce peněz, vyhodnocování priorit. Všichni představitelé jednotlivých resortů pochopitelně chtějí pro svou oblast získat co nejlepší podmínky. To je vlastně moc dobře, vidět, že se všichni berou za to, za co mají odpovědnost. 

• Category Title

©2024 OrdaSoft.com All rights reserved.

Doprava ještě jednou. Jaký je Váš osobní postoj k aktivitám typu 30 km/h v Praze a blokování důležitých dopravních tepen? Vyřešila by plošná třicítka ucpanou metropoli?

Třicítka by situaci spíše zkomplikovala, a to hned v několika ohledech. Tam, kde je to třeba, jako například u škol, nebo v rezidenčních zónách, už rychlost v drtivé většině případů omezená je.  Je to hodně na rozhodnutí jednotlivých městských částí. Ty nejlépe vědí, kde je nutné, aby auta jezdila pomaleji. Ale univerzální řešení zavedení třicítky určitě není. Doprava by se významně zpomalila, a to by mělo vliv nejen na průjezdnost Prahy, ale i na životní prostředí. Nemyslím si, že by třicítka pomohla.

Rada města odsouhlasila v druhé polovině září výrazné navýšení investičních prostředků pro MP Praha. Rovněž bylo odsouhlaseno přidělení devíti bytů pro strážníky. Vidíte v bytové problematice metropole také jeden z možných důvodů nižšího počtu strážníků? Velká část zaměstnanců v přímém výkonu je mimopražská a možnost kvalitního a stabilního bydlení by mohla pomoci s náborem.

Přidělení bytů není jen motivačním krokem, ale opravdovou snahou pomoct těm, kteří pomáhají Prahu chránit a zajišťovat bezpečí pro její obyvatele i návštěvníky. Bytová politika je jednou z priorit hlavního města a společně s kolegy děláme vše proto, aby bydlení v metropoli bylo dostupné pro všechny.

Myslím, že jsme s vedením městské policie našli několik způsobů, jak strážníky a celou MP obecně finančně podpořit.

Navýšení investičních nákladů na příští rok bylo schváleno. To se však netýká platů samotných strážníků. Bude se v tomto duchu postupovat stejným směrem? Přece jen inflace za poslední dva roky, výrazné navýšení cen energií, potravin a v podstatě všeho platy poslaly dolů.

Myslím, že jsme s vedením městské policie našli několik způsobů, jak strážníky a celou MP obecně finančně podpořit. Naše záměry ještě musí schválit Rada a Zastupitelstvo hlavního města, ale myslím, že děláme všechno pro to, aby městská policie měla co nejlepší podmínky ekonomické i personální.

V rozhovoru pro Český rozhlas z března tohoto roku jste uvedl: Nemůžeme mít cyklopruh, který jen tak navazuje na koleje, to prostě nejde. A všechny tyhle věci musíme změnit a udělat to tak, abychom cyklistům zajišťovali nejenom to, že mohou jet, ale že mohou bezpečně jet. To samé musíme zajistit řidičům automobilů. Jak se daří řešit otázku takových cyklopruhů, a co do budoucna bude znamenat Praha pro cyklisty?

To je v Praze velice důležité téma. V bezpečí a komfortně se musí cítit jak chodci, tak cyklisté a řidiči. Proto je nutné cyklotrasy plánovat pečlivě. Občas se stane, že dochází k menším kolizím, ale pracujeme na tom, aby jich bylo co nejméně. Hlavně apeluji jak na cyklisty, tak na řidiče, aby se chovali ohleduplně a drželi nervy na uzdě. O řešení této problematiky se primárně stará můj náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Jsem ale stále stejného názoru. Nelze ohrožovat nikoho, kdo se účastní dopravního provozu, a na tom se shodneme všichni. 

Máte na starosti i otázku kyberbezpečnosti. To je v současné době dosti aktuální téma, pokud budeme brát v úvahu řadu útoků ruských hackerů například na bankovní systémy některých peněžních institucí. Jak je na tom městská samospráva v tomto ohledu a jaké máte plány rozvoje?

Z toho, jak funguje zabezpečení v oblasti kybernetické kriminality v Praze a v organizacích, které Praha spravuje, mám radost. Máme výborné odborníky, spolupracujeme se všemi bezpečnostními složkami a jsme si opravdu vědomi toho, jak nebezpečné mohou hackerské útoky být. Naše obranné systémy jsou velmi silné, i když bych si nikdy netroufl říct, že jsou neprůstřelné. Důležité ale je, abychom byli připravení a abychom znali hrozby, které okolo nás jsou. A to si troufnu říct, že zvládáme velmi dobře.

Oblast energetiky je jistě také ožehavé téma. Praha má majoritní podíl v Pražské energetice a dále v Pražské plynárenské, které město půjčilo v roce 2022 dvě miliardy korun. Ty byly v polovině tohoto roku splaceny. Jsou tedy tyto společnosti v dobré kondici? Podařilo se přestát energetickou krizi bez úhony?

Nejen to. Obě městské firmy totiž momentálně nabízejí lidem nejlepší ceny plynu a energie. Daří se jim tím i navyšovat počty svých odběratelů, takže o jejich služby vzrůstá zájem. Počítají i s financováním svého rozvoje, takže jsou pro Prahu a její obyvatele velmi přínosné.

Byl bych opravdu rád, kdyby byly úspěšně dokončeny velké projekty, které hlavní město má. Mluvím například o trase metra D, dokončení pražského okruhu ...

Jako politik musíte mít vize do budoucna. Jak by podle Vás měla vypadat Praha v roce 2030? A co Vy osobně byste považoval za největší úspěch?

Byl bych opravdu rád, kdyby byly úspěšně dokončeny velké projekty, které hlavní město má. Mluvím například o trase metra D, dokončení pražského okruhu, novém centru pražské záchranné služby a mnoha dalších. Jsou to priority hlavního města Prahy, ale zároveň také běh na dlouhou trať.

Tématem současné, ale i minulých vlád, je digitalizace veřejné správy. Umožnit občanovi, v našem případě Pražanům, kontakt s úředníkem co nejjednodušší a nejrychlejší, pokud možno bez čekání. Postupuje se i v této oblasti kupředu, a jak by podle Vás měl vypadat ideální „portál“ komunikace občan – samospráva?

Měl by být uživatelsky vstřícný, přehledný, snadno dostupný a ovladatelný i pro méně počítačově nadané uživatele a co možná nejuniverzálnější. Asi málokdo si užívá komunikaci s úřady, ta je ale nezbytná, některé věci zkrátka a dobře vyřídit musíte. Pokud to půjde z domova, bude to mnohem komfortnější, nebudete muset nikam chodit, nikde čekat a podobně.

Vaše dva primátorské mandáty dělí téměř 10 let. Vnímáte nějakou změnu ve fungování a postavení současné Městské policie Praha?

Vnímám. A jen pozitivně. Vidím, jak se pražští strážníci chovají na ulicích, moc si vážím toho, že znají reálie oblastí, ve kterých působí. Myslím, že je to nesmírně důležité pro to, aby svou práci odváděli dobře a efektivně. Trochu mi to připomíná staré časy, kdy každý četník věděl dokonale přesně, kde se co šustne. A věřím, že městských strážníků bude víc a všichni budou motivovaní tak, jak jsou ti stávající. Vážím si toho. 

Dostal se Vám někdy do ruky náš časopis Pražský strážník? Jestli ano, zaujal vás nějaký článek?

Samozřejmě. Výtisky dostáváme pravidelně, a pokud mám čas ve svém programu, tak si je rád prolistuji a přečtu. Pro mne jsou jistě zajímavé články z linky 156 a také si rád projdu letní číslo o cestování. Někdy se nechám i inspirovat.

Útulkům MP Praha by velmi pomohl jednotný registr čipů. Již několikrát bylo téma na „politickém stole“, ale stále se nic neděje. Nevíte, kde je zakopaný pes?

Přiznám se, že nevím. Sám toto téma považuji za důležité, jsme národ pejskařů a měli bychom to zohledňovat – jinými slovy, co je dobré pro psy, je dobré pro jejich páníčky. A opět se bavíme v podstatě o tomtéž – o bezpečnosti. Pevně věřím, že se toto téma brzy vyřeší.  

Říká se: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Vy jste se o to pokusil. Stojí to za to? Jaký je zásadní rozdíl mezi primátorováním tehdy a teď?

Ono je to trochu jinak. Vstoupit do jedné řeky dvakrát vlastně nejde. Ona ani ta řeka není nikdy stejná. Pro mě je Praha naprosto srdeční záležitostí. A vždycky mi bude stát za to pro ni pracovat. Je to čest a je to svým způsobem poslání. Naše metropole je unikátní. Je to krásné, magické, charismatické a bezpečné místo, kde je radost žít. A bezpečné je i díky MP. Patří jí za to dík a chci zdůraznit, že si toho, co pro Prahu dělá, velmi vážím.

Prozradíte nám jaké vánoční zvyky a tradice udržuje rodina Svobodových?

U nás na Štědrý den důsledně dodržujeme půst až do večeře. Jedinou výjimkou je hlava rodiny, tedy já, která smí pozřít trochu rybí polévky.

Rok 2023 končí. Co čekáte od roku 2024?

Moc bych si přál především to, aby se k sobě lidé začali chovat slušněji. Jsem si vědom toho, že máme za sebou těžké roky. Covid-19 , opatření, která s ním souvisela, ekonomika, která jím byla ovlivněna, mnohým z nás poznamenal život dost nepříjemným způsobem. Když se situace trochu uklidnila, vzápětí přišla válka na Ukrajině. Asi není nikdo, kdo by necítil obavy a koho by se to nedotklo. Válka v podstatě za humny, zhoršení ekonomické situace a tak dále a tak dále… Chápu rostoucí frustraci a naprosto tomu rozumím. Jen se bojím toho, aby nepřerostla v agresi a nenávist. Pořád ještě žijeme v bezpečném světě a záleží především na nás, jaký bude dál. Pojďme si ho udělat co nejlepší. Pomáhejme si navzájem, naslouchejme si a buďme tolerantní.

Děkujeme za rozhovor a do nového roku 2024 přejeme jen to nejlepší.   

• Předchozí
• Následující