Úvodník březen 2021

Rubrika: Úvodníky Zveřejněno: pondělí 1. březen 2021 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

vítejte v měsíci, na jehož konci tady bude konečně jaro! Letos si příroda prý nastavila budíka na sobotu dvacátého března, krátce po půl jedenácté dopoledne. Z hlediska počasí je ten kratičký okamžik přechodu ze zimy do jara dost nezřetelný, ale není od věci vědět, že od určitého bodu si už můžeme optimisticky pomyslet: „Je tady jaro!“ 

V tomhle čase mnohé zase a znovu začíná. Už jsem psala dříve, že do nového roku si žádná předsevzetí nedávám. Ale v tomto ročním období mám naopak silný pocit, že jaro je ta nejvhodnější doba se do něčeho nového pustit. Do něčeho, co jsem ještě nikdy v životě nezkusila, ale co mě vždycky lákalo. Možná to znáte... Ten pocit, že něco chcete, po něčem toužíte, a pořád to odkládáte. Přitom víte, že byste to zvládli, ale vymlouváte se na všechno možné. Nejčastěji na čas. 

Kdy jindy se do něčeho nového a neznámého pustit než právě teď? Nemůžeme chodit do kina a divadel, nemůžeme cestovat, neměli bychom se navštěvovat, nemůžeme si sednout na sklenici vína a nemůžeme dělat spoustu jindy běžných a obyčejných činností. Kdy jindy bychom měli chytit šanci za pačesy? Teď ten čas máme.

Osobně mě v této souvislosti oslovil příběh herce, který už jako kluk chtěl být autobusákem. Teď, když nemůže hrát a zavřeli mu divadlo, si svůj sen na prahu šedesátky splnil. Udělal si řidičák na autobus a jezdí na pražské lince 131. Když může on, tak proč ne já, proč ne vy? Nebo se také může stát, že jednou budeme mít neodbytný pocit, že nám ten čas protekl jen tak mezi prsty jako voda... Že jsme nic nezachytili... Přítomnost je čas, který opravdu máme k dispozici, pojďme si ji tedy prožít naplno...

A trochu jasnější a zřetelnější je snad konečně i světlo na konci covidového tunelu. Vakcíny jsou v Česku. Nikdy bych nevěřila, že se ocitnu uprostřed jakéhosi sci-fi příběhu, jehož závěr bude – na rozdíl od filmu – neznámý. Z filmů jsme si zvykli na šťastné konce podobných příběhů. Až moc jsme si na ně zvykli... Milujeme happy endy, nechceme se smířit se špatným koncem... Snad všechny vakcíny světa k tomu happy endu přispějí.

Jeden z psychoterapeutických směrů hlásá, že člověk vydrží všechno. Že vydrží všechno, když v nastalé situaci vidí nějaký smysl. Když ví, že jednou ona situace bude mít konec. Když člověk sám je přesvědčen, že ji ustojí a také, když té situaci rozumí.

Přeji vám, abyste vydrželi všechno. 

Zobrazení: 1120