Úvodník květen 2023

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

co pro vás znamená svoboda? Je to možnost neomezeně cestovat? Možnost vybrat si partnera srdcem a nedostat ho přiděleného v rámci výměny za stádo ovcí? Pro někoho bude svoboda jistě možnost volit v demokratických volbách, nebo možnost prezentovat svůj názor bez strachu z perzekuce. Za svobodu ale neseme i přiměřenou odpovědnost, na to bychom neměli zapomínat. „Naše svoboda“ také neznamená jakýmkoli způsobem ohrožovat druhé. Zkrátka každý z nás si pod pojmem svoboda představí něco jiného a pro každého má jinou hodnotu. Do květnového čísla připravil redaktor Vojta Gabriel článek o člověku, pro kterého byla svoboda naprosto vším a neváhal pro ni obětovat nejdříve rodinný a posléze také vlastní život. Tím člověkem je podplukovník Josef Vladimír Mašín, jehož život by dokázal plnit náš časopis po dlouhé roky. Čest jeho památce.

Být volný jako pták je jedna z vět, která mi při rozjímání o svobodě vždy naskočí mezi prvními, byť jako ornitofobik mám z ptáků vážně strach. Kdo by ale nesnil vzlétnout do oblak a zpřetrhat pouta se zemí, co nám nohy váže. Příroda však měla s naší fyziologií jiné úmysly. Co si alespoň oklikou nesplnit sny pomocí bezpilotního letounu jménem dron. A jak už jsem zmiňovala, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, bylo zapotřebí i v provozu těchto strojů nastavit určitá pravidla. Jaká, dozvíte se na šesti stranách článku s názvem „Dr.ON“.

Ještě mě napadá, že ve spojitosti se svobodou nepadla jedna důležitá věc, a to možnost vybrat si zaměstnání. Náborovou kampaň pro naši organizaci připravujeme už fakt dlouho. Kromě toho zásadního sdělení, že jsme zaměstnavatel, který hledá posily, by měla kampaň hlavně zaujmout. Léta nám v hlavě běží jedna scénka, která nás baví. Milujeme pohádku S čerty nejsou žerty, ve které je skvělá inspirace pro náborovou kampaň. Jenže, co projde městským policiím v Brně, Pardubicích nebo třeba Přerově, je s otazníkem, zda by prošlo v Praze. Nestěžujeme si, nelitujeme se, ale někdy vážně škoda. Nikoho z nás, pražských strážníků, tedy žádný důstojník neopil s tím, že jsou u nás samé přehlídky a parády a hlavně peníze, zatímco náš palec otisknul na pracovní smlouvu. J V reportáži ze čtvrtého pražského obvodu jsme se vypravili za dvojicí křehkých, přesto silných žen. Každou čtyřku usedají do služebního auta, aby řešily oznámení na tísňovou linku 156. V některých částech světa ženy vůbec pracovat nemohou a „naše řemeslo“, které bylo dlouhou dobu výsadou hlavně mužů, vykonávají dnes už i energické ženy, jako jsou Tereza a Klára. Jak samy říkají, i když jsou ve hlídce dvě ženy, obavy nejsou na místě. Dokáží se o sebe vždy postarat. Tak doufám, že další ženy budou mezi námi přibývat. J

Co říci závěrem? I přes všechny okolní problémy máme štěstí, že dnes žijeme v době, kdy jsou nám základní svobody garantovány. Že žijeme ve svobodné zemi. Můžeme svobodně vyjadřovat svoje názory a rozhodovat o svém životě. Že máme svobodu volby, jak se svým životem naložit. K tomu bychom měli přistupovat s pokorou a vděkem. Nezapomínejme ale, že i ve svobodě, je nutné dodržovat pravidla, řád, respektovat autority a mít úctu jeden k druhému.

Tak na čtenou zase za měsíc

Irena Seifertová

• Předchozí
• Následující