Aby duše nebolela

Rubrika: Zdraví Zveřejněno: čtvrtek 1. říjen 2020 Autor Radka Rüsterová Vytisknout E-mail

Každý z nás chce být v dobré formě. Ne všichni si ale uvědomujeme, že nejde jen o fyzičku. Naším zájmem je duševní pohoda. Abychom uvedli na pravou míru, proč právě v tomto čísle zmiňujeme duši. Vězte tedy, že v roce 1992 byl 10. říjen vyhlášen Světovým dnem duševního zdraví. Zasloužila se o to Světová federace pro duševní zdraví (sdružuje členy z více než 150 zemí světa).

„Duševně zdravý je takový člověk, který má schopnost pracovat, milovat a hrát si.“ Sigmund Freud

Na webu Ústřední vojenské nemocnice v Praze se dočteme, že: „Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti. Duševně zdravý člověk je schopen přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy, logicky myslet, vytvářet nové věci, aktivně se zúčastňovat dění kolem sebe a adaptovat se na nové situace. Umí dobře komunikovat, je citově vyrovnaný, zvládá vlastní emoce, ale zároveň se dovede uvolnit.“

Opakované úzkosti, stres, smrt blízkého člověka, společenská izolace, ztráta zaměstnání, špatný spánek, únava, vyčerpání, to vše může být příčinou duševní nepohody každého z nás. Statistiky uvádějí, že v celém světě každým rokem ukončí vlastní rukou svůj život okolo 800 tisíců lidí (každých 40 vteřin spáchá sebevraždu jeden člověk). V Čechách je to asi 1300 žen a mužů různého věku. V průběhu epidemie koronaviru vzrostlo v ČR riziko sebevražd až trojnásobně.

Určitě se všichni shodneme na tom, že o duši je nutné se starat.

Jak na to?

V náročnějších případech je nutná pomoc odborníků – terapeutů, psychologů či psychiatrů, případně návštěva některého z komunitních center, ale tomu zkusme předejít. Chceme být pozitivní a zabývat se tím, co dělat, aby naše psychika nestonala. Pokusíme se vám dát alespoň několik tipů, které fungují a přispívají k duševní pohodě každého z nás. Existuje samozřejmě mnoho dalších. Možná vás napadne – tohle všechno znám, ale i tak máme pocit, že je nutné si vše znovu připomenout.

 „Po dobrém obědě lze odpustit každému, i vlastním příbuzným.” Oscar Wilde

Začněme u jídla

Zdravá strava nás chrání před nemocemi. Žaludkem prochází i láska, a může to být láska k sobě samému. Jezme tak, abychom si neubližovali. Odborníci doporučují například tzv. Středomořskou dietu – konzumaci ryb, zeleniny, ořechů, semínek, cereálií, ovoce a luštěnin. Doporučují omezit maso, máslo a sladkosti. A co ČOKOLÁDA? Nebojme se, čokoláda s alespoň 70 % kakaa je vskutku lék. Působí jako přírodní antidepresivum a vyniká svými antistresovými účinky. Pozor ale na kvalitu a kvantitu. Mnohokrát lepší je dát si jeden nebo dva čtverečky kvalitní dražší čokolády, než spořádat nekvalitní náhražkovou a cukru plnou „čokoládu“ za pár korun. Rozhodně se najde i několik „super potravin“, které obsahují minerály a vitamíny, a tím pomáhají k udržení zdravého ducha. Jednou z nich je prachobyčejné a všude dostupné kysané zelí, dále borůvky, chia semínka, ostružiny či granátové jablko. Alkohol v malé míře dokáže pomoci. Umí zvednout náladu, příjemně uvolní, ale také dezinfikuje a prokrví. Ovšem vysoká konzumace alkoholu zvyšuje riziko úzkostí, způsobuje paranoiu a deprese.  

Hýbejme se, cvičme

Není nutné začít na sobě tvrdě makat, nepotřebujeme přece mít skvěle vyrýsované svaly. Nám stačí třeba pravidelná chůze. Procházky nic nestojí, nepotřebujeme k nim žádné extra vybavení, ať už se procházíme městem nebo po lesní stezce. Výbornou formou pohybu je tanec. Neříkejte, že se na oblíbenou písničku nezačnete pohybovat do rytmu a na tváři se vám neobjeví úsměv. Nebo si zkusme – jako malé děti – se vší vervou na tutéž skladbu zaskákat a hned nám bude veseleji. Také jste, jako malí, rádi skákali přes švihadlo nebo „skákali gumu“? A také se vám potom po těle rozlil takový zvláštní blažený pocit?

Sofistikovanějším může být cvičení jógy. Tato má úžasnou schopnost měnit chemii mozku. Pravidelné cvičení jógy pomáhá od úzkosti, deprese či nespavosti, zlepšuje koncentraci a soustředění. Správné dýchání při cvičení posiluje zdraví jak fyzické, tak duševní. Jak říká cvičitelka jógy Veronika Krohová: „Pokud potřebujete být sami sebou, nebát se uchopit to, co přijde po svém a s nejlepším svědomím a láskou k sobě i ostatním, pak běžte na jógu.“ Pro uklidnění a relaxaci doporučuje jógu flow, jin jógu či terapeutickou jógu.

„Duševní bolest je horší nemoc než tělesná.“ Publilius Syrus, latinský spisovatel, 1. století př. n. l.

Poslouchejme hudbu, zpívejme si

Každý posloucháme hudbu jinou. Někdo je na klasiku, někdo na rap, pop, ska, funk… O styl tady nejde, hlavně, když nám to dělá radost, uvolní nás, nebo naopak nakopne. Hudba může být i relaxační, meditační. Každému je dáno na výběr. A když si k tomu budeme zpívat, to nám bude krásně na světě!

❞ Spousta z nás má problémy s usínáním, někteří ani nepřemýšlíme nad tím, kde a jak se k spánku ukládáme...

Dostatečně spěme

Spousta z nás má problémy s usínáním, někteří ani nepřemýšlíme nad tím, kde a jak se k spánku ukládáme. Ale vzpomeňme si opět na své dětství. Tehdy jsme měli před usnutím určitý rituál. Říkávalo se: „Pomodlit, vyčůrat a spát“. Obvykle jsme si vyčistili zoubky, došli si na toaletu a potom jsme čekali na pohádku, pohlazení a přání dobré noci. Jak se nám hezky „hajalo“. Něco na tom bude, nemyslíte? Minimum elektroniky v ložnici, příjemná teplota, klid, tma a čerstvý vzduch by měly přispět k tomu, že se dobře vyspíte. Přidejme k tomu kvalitní matraci a voňavé ložní prádlo a je to!

Zbavme se stresu

Je to těžké, o tom není pochyb, ale i tady může pomoci pohyb a rozhodně smích. Nebo jen se na chvilku zastavit a soustředit se: „Nádech, výdech. Nádech, výdech. Nádech, výdech.“ A co teprve práce na zahrádce. No dobře, ne každý má to štěstí, že zahrádku má, ale, ruku na srdce, jeden truhlík na balkoně nebo na společné chodbě v domě, kde žijeme, to se dá zvládnout. Je to úplný zázrak. Nasypat hlínu, upravit ji, do ní dát pár semínek, zalévat je a pozorovat, jak z nich něco roste. Někdy ani nemusíme vědět, co jsme zaseli. Vždycky něco vzejde. Zkusme třeba do hlíny posadit bramboru a sledujme, co se bude dít. I tady může posloužit vzpomínka z dětství. Kdo nikdy nezkoušel klíčit hrách nebo fazole v rámci školního projektu? Vzrušující? Určitě. Stresující? Rozhodně ne!

„Obklopte se lidmi, kteří jsou dobří pro vaše duševní zdraví.“ Ralph Smart, psycholog a spisovatel

Relaxujme

Umění relaxace také není úplně jednoduché, ale lze se mu naučit. Nespočívá v tom, že se natáhneme před televizor a strávíme několik hodin nicneděláním při sledováním zářící obrazovky. Existuje celá řada relaxačních technik, které by vydaly na samostatný článek. Pokud člověk zájem má, určitě si tu svou najde. Nicméně základem relaxace je „vypnout hlavu“.

Smějme se, chechtejme se

Smích je lék. Jak otřepaně to zní a jaká je v tom rčení pravda. Není to nádherné – smát se, až se za břicho popadáme, až nám tečou slzy, až nemůžeme skoro popadnout dech. Smích uvolní naše tělo, posílí imunitní systém, spustí uvolňování endorfinů – hormonů štěstí, chrání srdce, spaluje kalorie – není to dokonalé? Smích je přirozené antidepresivum. Úsměvem zvedneme náladu sobě i ostatním. Usmíváme-li se, vypadáme mladší a přitažlivější. Smích je nakažlivý, zkusme tedy rozesmát i svoje okolí. Věřme tomu, že smích je vidět i pod rouškou!

Objímejme se

Objetí jsou dobrá pro vaše srdce. Objetí vás dělá méně úzkostlivými. Objetí pomáhají žít déle. Objetí budují důvěru a pocit bezpečí. Objetí zvyšují imunitní funkce. Dotek nám milého člověka, držení za ruce, masáže či mazlení zcela určitě zlepší naši náladu. Objetí, už to slovo samotné působí hřejivě. Právě objímání je nejjednodušší způsob, jak zlepšit náladu a ozdravit naše tělo. 10 sekund objetí každý den může zvýšit hladinu oxytocinu (hormon lásky) a tím působit proti účinkům stresových hormonů.   

Pozitivní dopad má i čas strávený s domácím mazlíčkem. V mnoha ohledech nám domácí mazlíčci mohou pomoci žít duševně zdravější životy.  Jak víme, animoterapie (terapie za pomoci zvířat) je využívána k léčbě různých duševních onemocnění. Pomáhají psi, koně, prasátka, kozy, papoušci, šneci, husy, hadi, dokonce i hmyz. Jen na ty delfíny u nás asi můžeme zapomenout.

Povídejme si, svěřme se

Sdílená bolest, poloviční bolest. Svatá pravda. Neuzavírejme se se svým trápením před ostatními. Každý máme někoho, kdo nás vyslechne, poradí a dá nám pocit, že tu na všechno nejsme sami. Na druhou stranu i my se můžeme svých přátel zeptat, zda jsou v pořádku a nepotřebují pomoc. Vypovídat se je důležité.

„Jak se nezbláznit? Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“ Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., psychiatr a zástupce přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN

❞ Jak se nezbláznit? Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací...

Zdraví ze zahrádky i z apotéky

Existuje celá řada bylinek, které napomáhají duševní pohodě. Co tedy radí babky kořenářky?

Nejlepší je prý Třezalka tečkovaná, které se také přezdívá Květy Panny Marie – má až zázračné účinky na úzkost, deprese, výkyvy nálad či nespavost. Běžně je součástí bylinných čajů, které se na tyto potíže užívají, a dá se tedy využít coby přírodní antidepresivum.

Pepřovník opojný neboli Kava Kava je perfektním pomocníkem při vnitřním napětí. Ale pozor, není dobré ho užívat příliš dlouho.

Meduňka, Heřmánek a Kozlík lékařský – trio bylin, které si můžeme dopřát kdykoli, protože nás nikterak neutlumí či neuspí. Kozlík má mimořádně silný účinek na nervovou soustavu  – při silném předráždění tlumí, při stavech letargie a smutku povzbuzuje. Popularita Meduňky nezná mezí. Je nazývána Elixírem života, neboť má schopnost uklidňovat celý organismus. Heřmánek – je mimo jiné doporučován proti stresu, depresím, při psychickém vypětí a nevyrovnanosti.

Pokud vám chybí elán či trocha té jiskry, dopřejte si Andělský kořen. Andělika lékařská zklidňuje nervovou soustavu a zároveň povzbuzuje hormony štěstí.

Šišák bajkalský  – patří mezi nejvýznamnější přípravky při onemocnění nervového systému, Puškvorec obecný  – jeho užívání celkově zlepšuje náladu, vnitřně uklidňuje, Mateřídouška  – působí při nervových slabostech, Rozmarýn  – mírní nervovou vyčerpanost, dokáže pozvednout náladu. Dalšími pomocníky, pro zajímavost a inspiraci, jsou: Srdečník obecný, Aloe vera, Brutnák lékařský, Chmel otáčivý, Mučenka pletní, Levandule lékařská, Ženšen korejský, Měsíček lékařský. Mezi výborné uklidňující prostředky proti stresu patří bezesporu i zelený čaj, který si v posledních letech získal velkou popularitu.

Existuje i celá řada doplňků stravy, které můžeme užívat pro duševní vyrovnanost, zvládnutí stresu, celkovou pohodu. Aniž bychom chtěli dělat někomu reklamu, vyzkoušené máme bylinné koncentráty původní české společnosti Energy: Relaxin, Stimaral, Spiron (ten je ve spreji).

Komunitní péče v ČR

U nás byly duševní nemoci dlouho tabuizovány. Péče o duševní zdraví zaznamenala změnu až po roce 1990, kdy se jako první na scéně objevila nezisková organizace Fokus Praha. Ta podporuje lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Právě před měsícem oslavila 30 let svého působení.  „Komunitní služby jsou dnes již nedílnou součástí reformy psychiatrické péče a právě vznikajících center duševního zdraví. Z původně přehlížené alternativy se postupně stalo klíčové východisko pro podporu lidí se zkušeností s duševním onemocněním“, uvedl Jan Mácha, předseda spolku FOKUS ČR. Zakladatel Fokusu, psychiatr Jan Pfeiffer, říká: „Choroba by neměla být důvodem k tomu, abychom nemocného člověka zahnali za zeď.“ Postavil se do čela kampaně proti porušování lidských práv v léčebnách a proti zavírání lidí do klecí. Díky této aktivitě ho časopis Time v roce 2004 označil za hrdinu roku. Neustále se snaží o změnu zažitých pořádků, které se i díky jeho píli během uplynulých třiceti let rapidně změnily.

„Ještě před vypuknutím koronavirové krize schválila Vláda ČR Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030. Ten předpokládá přesun dlouhodobě hospitalizovaných osob v psychiatrických zařízeních do komunitního prostředí. Je zřejmé, že význam komunitních služeb ještě poroste. Zároveň se problematika duševního zdraví dostává více do povědomí“, říká Blanka Veškrnová, ředitelka neziskové organizace Práh a předsedkyně správní rady Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví (zkráceno).

K Fokusu se postupem let přidávali další a další spolky, organizace, komunitní centra, kterým nebyla péče o duševně nemocné lhostejná. Jmenujme např. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, Sdružení Bona o. p. s., Green Doors, VIDA z. s., Česká společnost pro duševní zdraví. Byla vyvinuta aplikace „Nepanikař“, která poskytne zdarma rychlou první psychologickou pomoc. Jedná se o první aplikaci v českém jazyce tohoto druhu.

❞ Byla vyvinuta aplikace „Nepanikař“, která poskytne zdarma rychlou první psychologickou pomoc. Jedná se o první aplikaci v českém jazyce tohoto druhu...

Pokud bychom sami potřebovali pomoc, pak na stránce http://www.adresar.vidacr.cz/ najdeme přehled poskytovaných tzv. psychosociálních služeb v České republice, najdeme zde služby nejen zdravotní a sociální, ale i ty, které nejsou registrované. Realizaci adresáře podpořilo MZ ČR a MPSV ČR.

Pomoc je na dosah!

Může se stát, že se něco opravdu, ale opravdu pokazí. Pamatujme, že nikdy není hanbou požádat o pomoc. Nemusíme se stydět přiznat sobě samým ani svému okolí, že se necítíme právě nejlíp a že to asi sami nezvládneme. Když dojde na nejhorší, je nejdůležitější si tuto skutečnost přiznat a začít jednat. Nebudeme na to sami!

Zobrazení: 1593