Dvacátý březen 2022, v 16:34 hodin

Rubrika: Zdraví Zveřejněno: úterý 1. březen 2022 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí – čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší. (Jan Werich)

Že nedostanete vždy, co chcete, je někdy obrovské štěstí. (Dalajláma)

Nikdy nebude šťastný ten, koho bude trápit, že je někdo šťastnější. (Neznámý autor)

Pravidlo, že v čase jarní rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, platí jen přibližně. Na vteřinu přesně to nikdy nevyjde, rozdíl ale bývá jen pár minut. Je to také den, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Zároveň také přechází přes rovník a pomalu začíná svou cestu k nám na severní polokouli. Nejdál od rovníku pak bude slunce 21. června, kdy skončí astronomické jaro a nastane čas letního slunovratu. Ten přinese nejkratší noc a nejdelší den v roce, který je mimochodem dvakrát delší než noc. Pak se noci budou zase prodlužovat, překulí se přes zářijovou podzimní rovnodennost a zvolna dospějí k zimnímu slunovratu, neboli času nejdelší noci a nejkratšího dne. Jaro přichází každý rok jindy. Přesný začátek astronomického jara je slovy odborníků dán okamžikem, kdy „střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník“. Od roku 2012 vychází datum jarní rovnodennosti na 20. března. Letos to bude neděle, přesně v 16:34 hodin. Jednadvacátý březen se jako začátek jara prý vrátí až v roce 2102.

Kdo by se netěšil na jaro, na teplé sluneční paprsky zahánějící dlouhou zimu i pochmurné myšlenky? Jarní rovnodennost znamená prodlužující se den a sluneční světlo, které dává přírodě i nám jedinečnou životodárnou sílu. Země se probouzí k životu a láká, abychom se k ní připojili. Využijte toho, i když jaro na sebe ještě třeba nechá pár dní nebo týdnů čekat. Na konci března je zkrátka sluníčko ještě trochu zubaté aneb – jak se říká – trochu drkotá zuby. Začátek jara a jarní rovnodennosti provázelo v dobách minulých několik dní svátečních obřadů, některé z nich udržujeme dodnes. Nezbytnou součástí býval třeba důkladný úklid v domech a na zahradách. Se zimou se naši předkové loučili symbolickým vynášením Smrtky, Zimy či Morany, a rašícími ratolestmi ozdobenými pentlemi se vzápětí do uklizených domácností vnášelo jaro. Důležitým rituálem byla obřadní jarní očista, při které se lidé šlehali zelenými proutky a polévali pramenitou živou vodou nebo s ní vykrápěli pole, jako ochranu klíčících semen, která zajišťovala budoucí úrodu. Mezi symboly jara patří i otevírání studánek. Svou roli o jarních svátcích měly i obřadní potraviny: sváteční pečivo z nejlepší mouky, vejce, tvaroh, máslo, med, vše doplněno jarními bylinkami jako posly nové jarní síly přírody.

A víte, čím je ještě 20. březen výjimečný? Připadá na něho Světový den štěstí! Aby toho nebylo málo, slaví tento den i všichni vrabci, ale o nich někdy příště.

„Snaha o štěstí je základním lidským cílem,“ píše se v usnesení Valného shromáždění OSN, které v červnu 2012 vyhlásilo 20. březen Mezinárodním dnem štěstí. Usnesení nabádá vlády, aby pečovaly o štěstí obyvatel a nehodnotily pokrok pouze na základě ekonomických ukazatelů. Jednomyslně ho přijalo všech 193 zemí OSN.

Dočetla jsem se, že nejšťastnější jsou prý lidé v Bhútánu. Této nevšední zemi, která leží mezi Tibetem a Indií, na východním konci himálajských hor, se přezdívá Poslední pohádkové království. Jeho skromný panovník, který nežije v paláci ani na hradě, ale v obyčejném domku, často se setkává s lidmi a naslouchá jejich požadavkům, považuje za jediný správný způsob odhadu blahobytu měření míry lidského štěstí. Tak mě napadá utopická myšlenka, že by to mohlo být obecně mnohem lepší měřítko vyspělosti země než ekonomické ukazatele. Jenže jak ho změřit? Každý člověk má o štěstí jiné představy. Pro někoho představuje hodně peněz a majetek, někomu stačí zdravá a spokojená rodina. Nebo že slyší zpívat ptáky a vidí svítit sluníčko. Z Evropanů jsou údajně nejšťastnější Dánové, Norové a Švýcaři. Češi se pohybují ze zhruba 160 zemí kolem 40. místa. Není to až tak zlé, ale mohlo by to být určitě lepší.

❞ Jenže jak ho změřit? Každý člověk má o štěstí jiné představy. Pro někoho představuje hodně peněz a majetek, někomu stačí zdravá a spokojená rodina...

Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá … Kdo by z nás zkušenějších neznal scénu s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života, která přesně vystihuje pomíjivost toho, co nazýváme štěstím. V médiích najdeme spoustu rad, které nám údajně mohou ke štěstí dopomoci. Tady je několik příkladů:

  • Myslete pozitivně a na každé situaci hledejte kladnou stránku.
  • Usmívejte se.
  • Poslouchejte svou oblíbenou hudbu, najděte si chvilku ideálně hned po probuzení.
  • Často se procházejte, minimálně alespoň na další zastávku hromadné dopravy.
  • Buďte vděční a laskaví. Zvýšený pocit štěstí údajně vykazují filantropové.

Díky za ty rady, ale znáte to… lehce se to řekne, ale mnohem hůř udělá. Ideální by samozřejmě bylo, kdybychom většinu života mohli prožívat ve zdraví, spokojenosti a pohodě. Jenže to by nesměly existovat nemoci, války, přírodní katastrofy… Museli bychom umět rozeznat, co je podstatné a nad čím stojí mávnout rukou. Jenže my to velice často děláme naopak. Trápíme se kvůli hloupostem a zásadní záležitosti, jako je zdraví, láska a tolerance, nebereme příliš v potaz a pak to podle toho vypadá. Pokud budeme stále čekat na něco velkého, zásadního, uteče nám život tzv. mezi prsty. Může to přijít, ale také nemusí, a je možné, že ty „velké věci“, tedy každodenní štěstí, prožíváme právě teď. Smutné je, že si to často uvědomíme až v okamžiku, kdy o tohle obyčejné, nenápadné štěstí přijdeme.

Koronavirová pandemie nás vystavila okolnostem, které nedokážeme nijak ovlivnit a které nám připomněly křehkost našeho zdraví i života. V té temnotě ale září naděje, že bez ohledu na naši lhostejnost, odpor nebo zklamání bude slunce dál svítit, světlo vítězit nad tmou, den nad nocí a život nad smrtí. A to podle mě vážně není málo. Pokud chcete, klidně ten letošní Světový den štěstí oslavte, jak se sluší a patří, ale malinkaté denní oslavy určitě také nejsou k zahození, tak na to nezapomínejte.

Pohodovou a slunečnou třetí březnovou neděli!


 foto: pixabay.com

Zobrazení: 413