Když hraje hlavní roli čas

Rubrika: Zdraví Zveřejněno: čtvrtek 1. duben 2021 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Cévní mozková příhoda 

Podle zdravotnických statistik postihuje cévní mozková příhoda stále mladší ročníky, klidně i třicátníky. Každý by tak měl vědět, jaké jsou příznaky a co v dané situaci dělat.

Mozková mrtvice je definována jako rozvíjející se ohraničené nebo celkové postižení mozku. Vzniká většinou tím, že se mozková tepna ucpe krevní sraženinou. Přichází náhle a hlavní roli v její léčbě hraje čas. Odborníci v iktových centrech dokáží mrtvici vyléčit v případě, že se jedná rychle. Uvádí se, že šance trvá pouze dvě hodiny. Podle lékařů je vždy lepší zavolat si záchrannou službu a udělat zbytečné vyšetření, než promarnit vzácný čas. Rychlá odborná pomoc znamená šanci na návrat do plného života nebo vyléčení s minimálními následky. Čekání na to „jestli potíže samy nepřejdou“, je cestou na druhý břeh. Mozkové buňky totiž kvůli nedostatku kyslíku odumírají během několika minut, okolní nervové buňky za několik hodin. Minimálně o čtvrtinu vyšší riziko hrozí ženám.

Příznaky

Příznaky mohou být velmi pestré, ale mezi alarmující patří zejména: náhle vzniklá asymetrie obličeje (povislý koutek úst), zhoršená pohybová funkce poloviny těla, neschopnost udržet ruce ve stejné výšce, zopakovat nebo vyslovit větu, závrať, porucha vidění, prudká bolest hlavy, ztráta kontroly nad močením a stolicí. V tom nejhorším případě nemocný ztratí vědomí.

Pokud se jedná o tzv. přechodnou mozkovou příhodu, mohou popsané potíže odeznít už za 20 nebo 30 minut. Ale není na místě situaci podceňovat, rozhodně by vás měl vidět neurolog. Do týdne nebo dvou totiž často následuje další příhoda, která už sama neodezní.

První pomoc

  • Postiženému kontrolujeme vědomí a dýchání.
  • Při poruše vědomí ho uložíme ochrnutou stranou dolů, při vědomí ho posadíme do polosedu, vyndáme z úst zubní protézu, zbytky potravy.
  • Nepodáváme tekutiny (porucha polykání).
  • Kontrolujeme průběžně dech a stav vědomí a neprodleně přivoláme záchrannou službu.

Infarkt myokardu 

Infarkt myokardu ročně postihne v naší zemi kolem 40 tisíc lidí a okolo 25 procent z nich na jeho následky umírá. Proto je důležité vědět, jak infarkt poznat a znát správný postup první pomoci v případě podezření, že jsme jeho svědky.

Příznaky

Stav, kdy srdeční tkáň kvůli nedostatku krve, a tedy i kyslíku, začne odumírat, se někdy projevuje typickou bolestí na hrudi, která vystřeluje do ramene, krku a levé ruky. Ale někdy také ne. Uvádí se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické až mírnější – například jen dušnost nebo bolest v zádech či v rameni. Mezi další možné příznaky infarktu myokardu patří: pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě, mdloby, studené pocení. V nejtěžších případech může pacient upadnout do bezvědomí v důsledku srdeční zástavy. Někdy se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo i srdeční zástavou, ale některé pacienty jejich tělo upozorní s předstihem několika hodin nebo i dnů. Předzvěstí infarktu mohou být například opakované bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze a v klidu slábnou. Odborníci uvádí, že pokud bolest trvá nepřetržitě 10 až 15 minut, jde o stav, kdy vzniká podezření na infarkt.

První pomoc

V minulosti býval infarkt často smrtelný, dnes se daří většinu pacientů zachránit. Podmínkou je ale rychlá cesta do péče odborníků v kardiocentrech.

Pokud se tedy staneme svědky situace, která vykazuje podezření na infarkt myokardu, můžeme pomoci následujícími kroky:

  • Pacienta umístíme do polosedu, opřeme ho, pokrčíme mu nohy, uvolníme oděv, vyvětráme.
  • Pokud je k dispozici, můžeme podat 1 tabletu acylpyrinu, kterou nemocný rozkouše. Tento lék ředí krev a může pomoci rozpustit krevní sraženinu.
  • Pokud ho nemocný užívá, podáme nitroglycerín (tableta, sprej).
  • Přivoláme záchrannou službu a trvale sledujeme stav vědomí a dýchání.
  • Pokud postižený náhle zkolabuje, zahájíme neodkladnou resuscitaci, v případě nejistoty postupujte dle pokynů operátorky na tísňové lince 155.

Ideální je, pokud se nemocný dostane k lékaře nejpozději do hodiny od prvních příznaků. Jinak hrozí vážné poškození srdce – vznik arytmií, problémy s chlopněmi, vratné nebo chronické srdeční selhání či dokonce prasknutí srdce. Nejběžnějším typem arytmií je fibrilace síní, která až pětinásobně zvyšuje riziko mozkové mrtvice.

Stejně jako u jiných chorob, i u cévní mozkové příhody a infarktu platí, že mnohem lepší než je léčit, je jim předcházet. Prevence není překvapivá ani složitá:

  • Nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem.
  • Pravidelně cvičit. Nemusí jít o zuřivé posilování, stačí půlhodinová svižná procházka ideálně každý den.
  • Udržovat si optimální tělesnou hmostnost.
  • Zdravě se stravovat, omezit konzumaci alkoholu.
  • Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu.
  • Hlídat si hladinu cukru v krvi.
  • Nezapomínat na pravidelné lékařské prohlídky.
  • V maximální možné míře se vyhýbat stresu.

Dodržovat tato doporučení by měli především muži nad 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko těchto onemocnění zvýšené. Stejně tak lidé, u kterých se v rodině vyskytl časný infarkt, tj. u mužů před 55. rokem, u žen před 65. rokem věku. 


 grafika + foto: DS MP Praha, pixabay.com

Zobrazení: 584