První pomoc – když zima bolí

Procházka v mrazivém počasí byla nakonec delší, než jsme plánovali. Horská túra se protáhla do tmy, nebo jsme na běžkařském výletě zabloudili. Kromě dávky adrenalinu můžeme v těchto situacích zažít jeden nepříjemný zážitek – podchlazení.  Zdánlivě banální příčiny mohou přivodit vážný stav nebo dokonce boj o život. 

Průměrná teplota povrchu lidského těla se pohybuje v rozmezí od 35,8 do 37,4 stupňů Celsia, přičemž teplota tělesného „jádra“ je zhruba o jeden stupeň vyšší. Jen při této optimální teplotě dokáže metabolismus fungovat na plné obrátky. O zachování tohoto stavu se stará „vnitřní termostat“ těla, který lidem (stejně jako jiným teplomilným živočichům) umožňuje tělesnou teplotu účinně regulovat, a když je zima, umí si tělo přitopit. Dlouhodobý pobyt v chladu z něj ale může pracně vyráběné teplo rychle vytáhnout a člověku pak hrozí podchlazení.

Lidské tělo je dobrý hospodář. V chladných podmínkách omezí průtok krve v okrajových částech. Od studených rukou a nohou se potom krev ochlazuje pomaleji a optimální teplota ve středu těla, kde jsou životně důležité orgány, se udrží co nejdéle. Je totiž lepší „odepsat“ prsty na ruce než srdce nebo plíce.

Dalším obranným mechanismem těla je svalový třes, pomocí kterého lze krátkodobě zvýšit výrobu tepla o 20–30 %. Je to ale proces energeticky velmi náročný, který pohybem svalů sice pomůže tělu z nejhoršího, ale rychle se vyčerpá.

Kritické teploty je možné dosáhnout skutečně rychle. Nejvíce ohroženými skupinami jsou malé děti a senioři. Vzhledem k tomu, že termoregulace jejich těla je omezená, jsou náchylnější k prochladnutí.

Nejsnadněji lidské tělo logicky prochladne v mrazivém prostředí, ale nebezpečné je i dlouho trvající chladno. Důležitou roli hraje oblečení, ale i únava, dehydratace, případně požití alkoholu. Podchlazení ovlivňuje i fyzická aktivita, ze všeho nejhorší je přestat se hýbat, nebo si dokonce sednout nebo lehnout.

❞ Podchlazení ovlivňuje i fyzická aktivita, ze všeho nejhorší je přestat se hýbat, nebo si dokonce sednout nebo lehnout...

Když „mráz leze za nehty“, tedy v případě mírného podchlazení (teplota 36–34⁰C), člověk pociťuje pálivou a bodavou bolest na kůži, mezi prsty nohou a rukou. Jeho kůže může blednout, puls i dech zrychlovat a začne se nekontrolovaně chvět. Pokud tyto příznaky registruje, je to dobré, jeho podchlazení je mírnějšího charakteru. Apatie bývá signálem těžšího podchlazení, kdy bolest ustupuje, prsty přestávají brnět a člověku už vlastně není taková zima. Pomalejší reflexy, nejasné vidění a mělké dýchání ho přestávají trápit a chce se mu jen spát. Není nic výjimečného, když si těžce podchlazený člověk rozepne bundu, protože je mu pocitově horko. Další stupeň podchlazení už nevnímá, ztrácí totiž vědomí.

První pomoc – cukr a bič

Mírně podchlazený člověk je schopný ještě komunikovat, například reagovat na oslovení, i když jeho řeč může být nejasná. První pomoc je snadná, ale záleží samozřejmě na prostředí. Jiná řešení nabízí město, jiné horská túra. Klíčové je dodat teplo (například teplý sladký čaj, čokoláda) a rozpohybovat tělo podchlazeného (podupáváním, poskakováním). I proto se této metodě říká „cukr a bič“. Pokud je možnost, pomůže přesun do tepla (peřina, horké zábaly) a zajištění suchého a teplého oblečení.

V situacích, kdy musíte improvizovat, je někdy třeba sáhnout k radikálnějším krokům. Například k umístěním podchlazeného do spacího pytle se zdravou osobou. Pro efektivnější předání tepla by měli být ideálně oba nazí. Je třeba rozehřát nejdříve „jádro“ těla (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaží, krk) a pak pomalu zbytek těla. Pokud podchlazený leží na zemi, musíte ho zvednout. Pokud se nemůže hýbat, podložte ho.

❞ V situacích, kdy musíte improvizovat, je někdy třeba sáhnout k radikálnějším krokům. Například k umístěním podchlazeného do spacího pytle se zdravou osobou...

Jestliže podchlazený dýchá, ale na vnější podněty už nereaguje, jedná se o vyšší stupeň podchlazení, a v takovém případě už by mu pohyb nebo teplá lázeň neprospěly. Studená krev, kterou bychom v jeho těle rozproudili, by mohla nastartovat šok z chladu končící často fatálně.

V krizové situaci je hlavní zabránit dalším tepelným ztrátám. Při zabalení podchlazeného střídejte prodyšné izolační vrstvy (spací pytle) s neprodyšnými voděodolnými vrstvami (igelit). Nezapomeňte dobře podložit hlavu a tělo, aby teplo neunikalo do země. Při těžkém podchlazení se vyvarujte manipulace s končetinami a nesnažte se tělo třít. Podle odborníků je ideální nechat „zatepleného“ podchlazeného zahřívat zbytky jeho vlastního tělesného tepla, které je schopen tvořit. Je to ale pomalý proces, než podchlazený nabude vědomí, trvá přibližně 7 až 8 hodin. Důležitá je evakuace do prostředí umožňující záchranu života, nejlépe samozřejmě do nemocnice. Za kritickou hranicí tělesné teploty 29⁰C už hrozí nebezpečí zástavy srdce i dýchání, protože se „vypíná“ krevní oběh. Pokud tělesná teplota klesne pod 25⁰C, není už koho oživovat.

Co v případě podchlazení (ne)doporučují záchranáři:

• Vyvarujte se alkoholu. Lidové zahřívání tekutým teplem je dobré, pokud sedíte na chatě v teple, ale ne když bojujete v mrazu o život. Mezi alkoholem pro promrzlé výletníky a pro podchlazené je zásadní rozdíl. Ty druhé může zabít.
• Podchlazeným lidem se nepodávají léky. Jejich metabolismus je utlumený a na tišící nebo podpůrné prostředky by nereagoval. Po zlepšení stavu by se dostavila nepřiměřená reakce.
• Je třeba se vyvarovat aktivních nebo pasivních pohybů. To znamená, že s podchlazeným je třeba jednat jako s člověkem se zraněnou páteří. Podchlazený člověk musí být pod neustálým dozorem. Nejedná přirozeně, jeho tělo je oslabené.

Dobrá rada na závěr

Pokud venkovní teplota klesne pod nulu, je vhodné si obléknout tři až čtyři vrstvy oblečení. Obecně platí, že první vrstva odvádí pot, druhá svou prodyšností pomáhá dál odpařovat vlhkost a zároveň hřeje, třetí izoluje teplo a chrání před špatným počasím. Důležité je zvolit správný materiál a zohlednit aktivitu, kterou budete vykonávat. Jo a při pobytu venku, ať už ve městě nebo v přírodě, nepřeceňujte své síly a nepodceňujte rizika. Krásnou ladovskou zimu!

• Předchozí
• Následující