První pomoc – léto a jeho rizika - 3. část

Rubrika: Zdraví Zveřejněno: neděle 1. srpen 2021 Autor Jiřina Ernestová Vytisknout E-mail

Léto je pro většinu z nás nejoblíbenější část roku. Pokud nepanují vyloženě úmorná vedra, užíváme si sluníčka, tepla, vody a hlavně dovolené a prázdnin. Letní měsíce ale také patří k nejrizikovějším, co se lidského zdraví týče. Víte, jaké zdravotní hrozby vás mohou v létě potkat a jak se jim můžete vyhnout?

Přehřátí organismu – úpal, úžeh

I když je úpal způsobený pobytem v prostředí s vysokou teplotou, zatímco úžeh přímým slunečním zářením, jedná se v obou případech o přehřátí organismu. Tyto stavy se nevyplatí podceňovat, ideálně bychom se měli proti nim preventivně chránit dodržováním obecně známých jednoduchých pravidel: omezení fyzické námahy a pobytu na slunci mezi 11. – 15. hodinou, ochrana kůže opalovacími krémy s vysokým ochranným faktorem, ochrana očí slunečními brýlemi, pokrývka hlavy, lehké oblečení, dostatečný pitný režim (podle odborníků dospělý minimálně 0,3 l na 10 kg). Pokud se rozhodnete tyto rady ignorovat, mohou vás příznaky přehřátí snadno postihnout: horká, červená kůže (při slunečním úpalu možné puchýře), nevolnost, bolest hlavy, horečka, kolapsový stav i porucha vědomí.  

První pomoc: uložení do chladu (stínu) s podepřenýma nohama, ochlazování těla i hlavy (obklady, sprcha), doplňování tekutin, v případě ztráty vědomí postupujte jako při bezvědomí – postiženého nechte v jeho poloze, trvale sledujte dýchání a přivolejte zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Pokud máte déle než 1 minutu pochybnosti o tom, že dýchání je normální, postupujte tak, jako kdyby postižený nedýchal, tj. zahajte resuscitaci (nepřímou masáž srdce). Její správný postup jsem zmiňovala v lednovém čísle, ale pro jistotu uvádím znovu:

  • poloha postiženého na zádech,
  • uvolnění dýchacích cest záklonem hlavy,
  • propnutými pažemi a překříženými dlaněmi v kleku vedle postiženého,
  • mezi prsními bradavkami stlačujeme hrudník do hloubky 5 – 6 cm,
  • frekvence 100 stlačení za minutu.

Tonutí a nehody na vodě

K tonutí dochází uzavřením nebo zaplavením dýchacích cest při ponoření do vody či jiné tekutiny. Utonutí je častý způsob úmrtí při sportování či vodních radovánkách, proto bychom nikdy neměli ve vodě přeceňovat své síly. Příčinou tonutí může být nalokání se vody a následné dušení, ale výjimkou není ani infarkt, mrtvice, epileptický záchvat, křeče, alergická reakce, požahání medúzou v moři nebo následky vážného úrazu např. při skoku do mělké vody. Obrovské riziko pro malé děti představují zahradní bazény. Nezapomínejte na jejich zabezpečení proti pádu do vody a mějte stále přehled o tom, kde vaše dítě je!

První pomoc: z důvodu paniky tonoucího hrozí velké riziko i zachránci! Proto udržujeme od tonoucího bezpečnou vzdálenost a snažíme se mu podat nějaký předmět, kterého by se mohl zachytit – větev, prázdná PET lahev, nafukovací hračky, sedák z dětské autosedačky ve spojení s autolanem. Při aktivitě ve volné vodě by podle zdravotníků měla být naší standardní výbavou házečka (házecí pytlík) s lanem 15-20 metrů.

❞ Při aktivitě ve volné vodě by podle zdravotníků měla být naší standardní výbavou házečka (házecí pytlík) s lanem 15-20 metrů...

Po vytažení z vody uložíme postiženého na bok a plácáním do zad se snažíme dostat vodu a případné zvratky ven z jeho dýchacích cest. Pokud je schopen odkašlání, usadíme ho do polosedu, svlékneme mokré věci a zahřejeme (deka, termofólie). Pokud nereaguje a nedýchá nebo dýchá lapavě, otočíme ho na záda, 2-4 krát vdechneme z plic do plic, a pokud se dýchání neobnoví, zahájíme resuscitaci.

Infekce trávicího traktu

Konzumace špatně skladovaných nebo nedostatečně tepelně zpracovaných potravin může mít za následek průjmové onemocnění nebo otravu. Majonéze, zmrzlině, mléčným výrobkům nebo masu na pochybných místech bychom se měli raději vyhnout. Řadu nebezpečných bakterií obsahuje ale třeba i plážový písek. Po řádění v něm pamatujte na hygienu rukou.

První pomoc: 24 hodin nepřijímat potravu, pít pouze čaj nebo minerální vodu, další příjem v malém množství (vhodný bílý jogurt), volně prodejné léky v doporučené dávce. V případě přetrvávajících potíží (případně křeče, horečka, krev ve stolici) po 48 hodinách konzultovat s lékařem.

Nachlazení, alergie, kvasinky

Nevhodně nastavená teplota klimatizace může mít na svědomí nachlazení, proto by rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou měl být maximálně 5 stupňů. Neudržovaná klimatizace plná prachu, špíny a alergenů může způsobit problémy s dýcháním, tak nezapomínejte na pravidelnou údržbu. Vlhké, neprodyšné a prohřáté plavky jsou zase živnou půdou pro kvasinky, proto se po koupání raději převlékněte do suchého. Zatímco s nachlazením si každý z nás umí poradit, s kvasinkovou infekcí pomůže medikace lékaře.

První pomoc při alergické reakci (patologická reakce imunitního systému na určitou látku) spočívá v podání 1-2 tablet léku proti alergii, poloze vsedě, zklidnění, při dýchacích potížích obklad na krk. Při rychlé reakci na např. hmyzí bodnutí, mívají alergici u sebe „injekci první pomoci“, kterou aplikujeme dle instrukcí. Místo vpichu můžeme po desinfekci zchladit a potřít mastí nebo gelem s protialergickým účinkem.

Léto je v plném proudu a druhá polovina prázdnin ještě před námi. Myslete na to, že celé řadě letních nepříjemností se dá snadno předejít a nenechte si své zážitky z cest zbytečně pokazit. Na své prázdninové výlety se dobře připravte, nezapomeňte na dostatek tekutin, při jízdě autem dělejte pauzy a jako řidič nepodceňujte únavu. A ještě něco: NIKDY nenechávejte malé děti a zvířata samotné v rozpáleném autě! Příjemný a pohodový srpen bez nepříjemných překvapení.

Zobrazení: 890