První pomoc – Otravy – 4. část

Nebezpečí v lese, v koupelně i v láhvi od Coca-Coly.

Houbařská sezóna je v plném proudu, příjezdové lesní cesty obsadila vozidla hub chtivých „sběračů“, ve spoustě domácností jdou košíky z ruky do ruky a hospodyňky usilovně přemýšlejí, jak s takovou nadílkou naložit. Pravidlo „Sbírej jen to, co znáš“ ale nedodržuje každý, a tak sezónu hub tradičně doprovází výjezdy záchranářů k otravám. Naštěstí většina konzumentů s trávicími problémy vyhledá lékařskou pomoc sama a dřív, než se dostane do život ohrožujícího stavu, proto plní ve statistikách výjezdů sanitek otravy houbami v rámci jednotlivých krajů jen řádově jednotky procent. Otrava může mít celou řadu příznaků, záleží na množství a druhu pozřených hub a na zdravotním stavu otráveného. Může se projevovat zvracením, křečemi, dušností a třesem. Když začne klesat krevní tlak, hrozí selhání základních životní funkcí.

Pravá nebo nepravá, nebezpečné jsou obě

Za otravou příležitostného houbaře ale nemusí být jen jedovaté druhy hub. Potrápit ho mohou stejně dobře i ty jedlé, pokud nezná pravidla jejich správné přípravy nebo skladování. Například když je nechá zapařit v igelitovém sáčku nebo vyhřátém autě. Tuto tzv. „nepravou otravu“ provází podobné příznaky – nechutenství, bolesti břicha, zvracení, průjem.

Z textu logicky vyplývá, že „pravá otrava“ nastává po požití skutečně jedovatých hub účinkováním mykotoxinů. Nejzákeřnější jsou ty, u kterých se začnou příznaky projevovat se zpožděním, a to i několik hodin po požití. Jejich jed napadá játra a ledviny a dochází k metabolickému rozvratu organismu. Ve chvíli, kdy se objeví úporné průjmy, bolesti hlavy, sucho v ústech, zástava močení, zežloutnutí kůže, bývá stav postiženého člověka vážný.

Nejjedovatější houbou, která roste v našich lesích, je muchomůrka zelená. Nezkušený houbař si ji může splést se žampionem, bedlou nebo holubinkou. Příznaky otravy touto houbou se objevují průměrně až 10 hodin po požití. Po urputném průjmu a zvracení dochází ke zlepšení stavu, které je ale jen „na oko“ a toxin při něm dál poškozuje jaterní buňky. Pokud není zahájena správná léčba, pacient zhruba do týdne umírá na selhání jater.

První pomoc při otravě houbami

Je nutné vyvolat zvracení a pokusit se podáním projímadel a větší dávky živočišného uhlí o zvýšenou intenzitu vyprazdňování střev. Je třeba hodně pít kvůli proplachování ledvin a vyplavování toxických látek z organismu a zároveň je to prevence před dehydratací při častém zvracení a průjmu. Pijte vodu nebo čaj a rozhodně se vyhněte konzumaci mléka a alkoholu, které mají dle „zaručených babských rad“ údajně při otravě pomoci. Zajistěte vzorky hub nebo požitého jídla, případně vzorek zvratků nebo stolice pro snadnější zjištění zdroje otravy a druhu toxinu. Zavolejte zdravotnickou záchrannou službu na lince 155 nebo se snažte co nejrychleji dopravit do nemocnice.

Tichý zabiják – oxid uhelnatý (CO)

Procházka po lese se protáhla, smaženice bude, ale zářijový večer je nezvykle chladný a vy se s radostí noříte do vany s teplou vodou. Po koupeli vstanete, a může se stát, že sáhnout pro ručník už nestihnete. Cítíte najednou závrať, nevolnost a po několika nadechnutí upadáte do bezvědomí …

Je bezbarvý, bez zápachu, pro organismus člověka vysoce jedovatý, mírně lehčí než vzduch – zákeřný tichý zabiják oxid uhelnatý (CO). Vzniká při nedokonalém spalování různých paliv a nedostatečném přísunu kyslíku. Vstupuje do těla dýchacími cestami, odkud je absorbován do krve. Z buněk a tkání vytěsňuje kyslík a jako první napadá mozkové buňky, proto hrozí celoživotní poškození.

Oxid uhelnatý zaujímá v Evropě 1. místo mezi náhodnými otravami. Často se vyskytne v důsledku zpětného tahu nebo změn atmosférického tlaku. Zdrojem CO mohou být také auta v garáži s nastartovaným motorem nebo grily používané v uzavřených prostorách. Ale nejčastější příčinou v domácnostech jsou netěsnosti plynových kotlů, špatně odvětrané karmy nebo zanesené komíny. Rizikovou skupinou jsou mladí lidé, kteří se rádi a dlouho sprchují a rodiče se odváží vejít do koupelny, až když je doba pobytu podezřelá. Pokud mají koupající napuštěnou vanu, bývá otrava CO často spojena s utonutím. Nebezpečí špatně odvětrávaných místností a špatně těsnících komínů se významně podceňuje, přitom nejsou výjimkou hospitalizace celých rodin.

Počáteční příznaky otravy se mohou projevovat bolestí hlavy, závratěmi, rozostřeným viděním nebo pocity na zvracení, zčervenáním kůže. Tento stav bychom neměli podceňovat, protože otrava bývá velmi rychlá a vývoj od prvních příznaků k bezvědomí může být dílem okamžiku.

První pomoc při otravě CO

Rozhodující je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychle začít důkladně větrat. Kontrolujeme stav vědomí a dýchání a přivoláme záchrannou službu. Lékařská pomoc spočívá v podávání kyslíku. POZOR: je nutné dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném území se pohybovat pouze po nezbytnou dobu!

Lepší variantou je ale určitě prevence, která spočívá v dobrém technickém stavu a pravidelných odborných kontrolách spotřebičů i komínů (spalinových cest) a v instalaci čidla, které dokáže odhalit zvýšené množství oxidu uhelnatého v bytě.

Ještě jeden nešvar

Na závěr si neodpustím připomenout jeden nešvar, který bývá také častým zdrojem otrav. A sice přelévání chemikálií do lahví od nápojů. Při náhodné záměně stačí někdy i jeden lok a výsledek může být fatální. Slabší otrava se projevuje bolestí hlavy, rozostřeným viděním, dráždivým kašlem, bolestmi břicha, průjmem. Pokud nedošlo k loknutí kyseliny, louhu nebo saponátu (jejich opětovný prostup by mohl ještě více uškodit), snažíme se u postiženého vyvolat zvracení, podáme živočišné uhlí a vytočíme linku 155. Chemii v domácnosti i na zahradě ukládáme na bezpečné místo, mimo dosah dětí!  

• Předchozí
• Následující