Úvodník březen 2020

Rubrika: Úvodníky Zveřejněno: neděle 1. březen 2020 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

mezi první věty, které uslyšíte po dosednutí do letadla, určitě patří ta „připoutejte se, prosím“. Přesně tato věta by měla v hlavě proběhnout nejen všem řidičům, kteří usednout za volant auta, ale také všem spolujezdcům. Přestože většina řidičů si používání bezpečnostních pásů zautomatizovala, podle odborníků z BESIP se mezi nimi stále najdou tací, kteří si myslí, že bezpečnostní pásy nejsou třeba. Jenže ten krátký pohyb ruky a jedno rychlé cvaknutí může mít zásadní vliv na náš život. Ani argument, že použití bezpečnostního pásu může být při nehodě nebezpečné, protože se po ní nedostanu rychle ven, není zcela relevantní. Riziko, že zůstanu uvězněn v pásech, je daleko menší, než když budu nepřipoután.   Nepřipoutanému člověku pak hrozí na předním sedadle šestkrát vyšší riziko úmrtí při nehodě mimo obec a v obci dokonce osmkrát, než tomu, který se před jízdou připoutal.  Dalším rizikem jsou pak airbagy, kdy v důsledku nepřipoutání může dojít k dalšímu poranění. Takže se připoutejte, prosím, a přečtěte si článek s názvem „Pytle, které zachraňují životy“.

V minulosti jsem se byla na výcvik kolegů z Poříčního útvaru podívat několikrát. Nejvíc mi utkvěl v hlavě ten, kdy byl všude sníh, na rybníku kry ledu a teploty pod bodem mrazu. Kolegové nás tenkrát lákali, ať si jdeme s nimi zkusit výcvik a děláme jim figuranty. Bát se prý nemusíme, protože z vody nás vytáhnou přeci oni a navíc budeme v neoprenu, takže zima si na nás nepřijde. Jen ta představa převlékání byla pro mě tak děsná, že jsem s díky odmítla. Je pravda, že jsem pak docela litovala, protože takovou nabídku přeci jen nedostávám denně a jeden nikdy neví, co se může stát. To byl také důvod, proč výcvikem základní vodní záchrany prošli vybraní kolegové z obvodních ředitelství. „Kluci Poříčáci“ je ani trochu nešetřili a výcvik v rybníce, který měl 4 stupně, si vyzkoušeli jak v neoprenu, tak samozřejmě ve standardní uniformě, aby je na reálnou situaci připravili co nejlépe. My ostatní bychom si měli pro případ, že se dostaneme nedopatřením do vody, zapamatovat alespoň jednu jedinou větu „Zachovat chladnou hlavu“.

Brány trojského útulku pro veřejnost pravidelně otevíráme jednou za rok o Vánocích a rok od roku do něj zavítá víc a víc návštěvníků. Mnozí pak opakovaně. Náš dolnoměcholupský útulek s ohledem na povahu zvířat, která jsou náchylná ke stresu a přenosným nemocem, je zatím pro širokou veřejnost uzavřen. Abychom ho trochu oddémonizovali, snažíme se o jeho činnosti co nejvíce informovat na sociálních sítích. Dalším nahlédnutím pod pokličku by mohl být článek kolegy Zdeňka, který si vyzkoušel jeden „Den jako ošetřovatel v útulku v Dolních Měcholupech“. A chystáme i další novinku, kterou se nám doufám podaří tento útulek oprostit od předsudků jednou  provždy.

Minulý měsíc jsem se tady na té stránce rozepsala o rozhovorech s kolegy. Teď v březnu přinášíme rozhovor s Lubošem Šuranským, který po 15 letech u městské policie odchází do důchodu. Jestli k někomu mi tohle slovo nejde, tak je to právě on. Patří mezi ty, z kterých aktivita přímo srší, navíc má obrovský nadhled a životní zkušenosti. Na 15 let spojil svoje jméno a tvář se „značkou“ pražská městská policie a určitě bude patřit mezi ty, na které se v našich řadách bude vzpomínat. Luboši, za celou redakci Pražského strážníka Ti přeji, spoustu zdraví, sil a dalších mnoho naběhaných kilometrů. Ať se Ti daří a děkujeme.

Tak na čtenou zase za měsíc

P. S. Video z výcviku základní vodní záchrany si můžete prohlédnout na našem youtube kanálu v pořadu Na šachovnici metropole – denní L156 Praha 2.

Zobrazení: 63