Devadesátá léta v současné době, jak se říká, „táhnou“. Po divácky úspěšné a kritiky velmi dobře přijaté televizní minisérii „Devadesátky“, je tu další připomínka období vínových obleků, svetrů s prapodivnými vzory, účesů „na Jágra“, řečených mullet, prvních mobilních telefonů velikosti cihly, seriálů jako Beverly Hills 90210 či Pobřežní hlídka. Devadesátky jsou i první „Mekáč“, první výlet do „kapitalistické“ ciziny, kde jsme si konečně mohli koupit walkmana i originál

Městská policie v letošním roce oslaví 30 let od svého vzniku. Deset let svého působení dovrší v prosinci také její ředitel Eduard Šuster. A přestože jsme spolu už pár rozhovorů během jeho působení dělali, poprvé si nás trochu pustil k tělu a odpověděl i na ryze osobní otázky. Tedy do výjimečného čísla, výjimečný rozhovor. Doufám, že se Vám bude hezky číst, stejně jako mně se poslouchal.

Je to pravda odvěká, šaty dělají člověka – podle kabátu se svět měří, lháři ve fraku každý věří…

Člověk již na úsvitu dějin, kdy své nahé tělo pokryl kůží uloveného zvířete a odlišil se od ostatních příslušníků kmene, položil základ pro vznik oděvu jako rozlišovacího znaku. Podle ošacení bylo postupem doby snadné rozlišit zemědělce od lovce, řemeslníka od vojáka nebo poddaného od

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

úvodník květnového čísla bych ráda mimořádně věnovala nikoliv vám, čtenářům, ale městské policii. Mám za to, že si to ta třicítka zaslouží.🙂 

Milá městská policie,

je Ti

 Vážené strážnice, vážení strážníci, srdečně Vás zdravím na úvod nového měsíčníku. Tento měsíc je speciální, protože Městská policie hl. m. Prahy slaví své 30. výročí. Za tyto uplynulé dekády jste se Vy, pražští strážníci a strážnice, dokázali dostat do povědomí Pražanů jako důležitá součást metropole, bez které si už nedokážeme svůj