• Dám vám to kartou, pane strážníku

    Každý strážník zná tu chvíli, kdy proti němu stojí přestupce. A ten netrpělivě čeká, kdy mu konečně řeknete tu větu: „Zaplatíte pokutu ve výši…“ Čím je přestupek závažnější, tím by měla být pokuta citelnější. Jenže jak to vyřešit, když dnes má každý u sebe nanejvýš pár desetikorun? V dnešní době se stalo zvykem vytáhnout platební kartu a říci větu: „Zaplatím vám to kartou.“  A teď, pěší strážníku nebo okrskáři, mudruj. Když ti

    ...
  • Dámo a pánové, klobouček!

    Jdete po ulici a najednou na protějším chodníku padá k zemi vám neznámý člověk. Přiběhnete k němu – nereaguje, je v bezvědomí, lapá po vzduchu jako kapr a pádem si způsobil krvácivé zranění hlavy. Váháte nebo vám automaticky naskočí správný postup první pomoci? Pokud si nejste úplně jistí, chtělo by to vaše znalosti oprášit. Spoléhat na to, že se vám tahle situace nepřihodí, je hodně krátkozraké. Své o tom vědí kolegové uvedení na

    ...
  • Dekády u Městské policie hl. m. Prahy aneb Stužky za věrnost i čestné medaile

    Dvakrát ročně si naši věrní zaměstnanci přebírají ocenění za svoji dlouholetou práci. Na konci letošního roku jich tentokrát do Brožíkovy síně přišlo 76. Pro hlavní město pracují dlouhých 20, 25 a 30 let. Stužku za věrnost jim předali primátor Bohuslav Svoboda společně s Ludvíkem Klemou, který byl den poté na zastupitelstvu města jmenován do funkce ředitele MP Praha. Současně byl také oceněn ředitel obvodního ředitelství Praha 1 Miroslav Stejskal, ředitel obvodního ředitelství

    ...
  • Je to REAL, takže skutečné a také TOP, takže vrchol. Co to je?

    Přiznám se, že Real Top Praha sleduji už dlouhou dobu. Myslím si, že to v roce 2014 nebo 2015 Saša Smita, prezident týmu, sháněl pomocníky v zázemí stadiónu Bohemians Praha 1905, kde měl proběhnout Memoriál Lukáše Přibyla, a já se s radostí přihlásila. A to nejen proto, že od malička fandím Bohemce, ale do té doby jsem nikdy nebyla v Ďolíčku.  Memoriálu jsem se ještě několikrát účastnila a o RTP nepřestala mít

    ...
  • Medici na ulici – deset let nezištné pomoci

    Zdraví je téměř nekonečné téma a čím je člověk starší, tím víc se o sebe bojí. Aby také ne. Stačí se špatně sehnout ke tkaničkám, posedět u otevřeného okna, nebo sníst vlašák za zenitem a problém je na světě. Bolest, nevolnost, závratě a další příznaky vám pak do mysli ukládají černé myšlenky a rozvrací běžný den. Do nemocnice se vám nechce, protože je možné, že budete čekat dlouhé hodiny, aby vám vyhořelá doktorka řekla, že vám vlastně nic není.

    ...
  • Román lepší než učebnice

    V říjnu 2024 uděloval pan prezident Pavel státní vyznamenání. Jedno z nich, Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury, konkrétně za zásluhy I. stupně, obdržela za svou tvorbu paní Karin Lednická. Paní Karin je autorkou trilogie Šikmý kostel, která má podtitul románová kronika ztraceného města. V Karviné se narodila, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. V podstatě tedy celý život strávila v regionu, o jehož historii píše a

    ...
  • Sto bez deseti aneb Jubilejní sezona Pražských symfoniků

    Osobně moc nemám rád, když články začínají vzpomínkou na dětství. Vypadá to pak, že autor jaksi zamrzl a není schopen vymyslet něco lepšího. V případě tohoto článku však udělám výjimku a nahlédnu asi třicet pět let nazpět, do doby, kdy jsem s rodiči chodil do divadla téměř každý den a také jsem v něm trávil více času než s kamarády před naším činžákem. Nebylo to ovšem tím, že by mne rodiče chtěli za každou cenu kulturně vzdělávat

    ...
  • This way and go, go, go! od Mexika do Kanady

    Kdo z nás někdy nesnil o překonání všech možných limitů? Kdo z nás aspoň jednou nesnil o tom, že udělá něco, co se naprosto vymyká představám o běžném životě? Udělat něco, co třeba na první pohled postrádá jakýkoliv smysl?  Kdo z nás to dokázal? Zvednout se z křesla, vypnout počítač, sbalit věci, hodit batoh na záda, vyrazit za hranice všedních dnů… Hezky se o tom sní, málokdo to dokáže. A čím

    ...
  • Úvodník leden 2025

    Dámy a pánové, vážené pražské strážnice a strážníci,
    jako na každém přelomu roku Vám musím z celého srdce poděkovat za to, co děláte pro Prahu, pro její obyvatele a pro jejich bezpečnost. Máte nesmírně důležitou práci a jsem si vědom toho, že není vždy příjemná a bezpečná. Že se musíte na ulicích a silnicích často potýkat s velmi riskantními situacemi, že se k Vám ne každý chová s respektem a slušně – tak, jak si zasloužíte. Vím, že musíte

    ...