Úvodník leden 2022

Rubrika: Úvodníky Zveřejněno: pátek 17. prosinec 2021 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři,

je leden. Měsíc plný novoročních výzev, plánů a předsevzetí. Všichni jsme si alespoň jednou za život nějaké dali a mám za to, že většina z nich spadá do kolonky zdravý životní styl. Jakmile odezní silvestrovská kocovina, začne se na dveřích ledniček objevovat „od teď začínám s během, jógou, hot jógou, dietou, fit boxem, otužováním, raw stravou, přerušovaným půstem, pravidelným cvičením“ … Nevím, jak u Vás, ale moje výsledky jsou nevalné. Kámen úrazu? Vůle. Přestože motivaci mám a myslím, že i velkou. Ono se totiž jednoduše řekne: „Odlož lákavé, odolej  pokušení či vyhni se tomu, co tě ruší,“ a půjde to samo.  Ale jsme právě u toho „řekne“. Já prostě potřebuju nad sebou ten pomyslný bič. A myslím, že jsem ho našla. V podobě naší kolegyně Terezy (musím trochu zmírnit ten bič, protože laskavějšího a optimističtějšího člověka bych jen těžko hledala), která se ve svém volnu věnuje poradenství a koučinku v oblasti stravování. Už jsem si to s ní koncem roku nanečisto vyzkoušela a ta holka je vážně neskutečná.  Takže letos očekávám konečně ty vysněné výsledky (jestli půjdu s kůží na trh, bude dost záležet, jaké budou výsledky, je Ti to, Terko, doufám jasný :)). Kdyby Vás to náhodou zaujalo, tak jsme ji v jednom z našich minulých čísel v rubrice „Naši lidé“ představovali. Pro Vás ostatní mám ale také tip. V lednovém čísle najdete rozhovor se dvěma „loučícími se kolegy“, a to Jaroslavem Bláhou a Pavlem Kolským. Pavel se chystá do důchodu v úctyhodných 68 letech a už plánuje, jak bude pracovat u ochranky, hospodařit na chalupě, dvou zahradách a baráku. Jaroslav sloužil 21 let a už se těší, až bude mít víc času na kolečkové brusle a Kangoojumps.  Možná docela dobrá inspirace, nemyslíte? 

Motivací mohou být ale i další kolegové.  Hrdinové vždy táhli. Mám velkou radost, že Vám můžeme nabídnout hned několik příkladů hodných následování. V článku „Medaile za záchranu života“ připomeneme příběhy sedmnácti kolegů strážníků a dvou služebních psů, které vlévají do žil hrdost, a věřím, že i nadšení do další práce. Dámy a pánové, díky za to, že jste byli v pravý čas na pravém místě. Vstoupili jste tak do života někoho jiného a Vaše „účast v něm“ měla vážně smysl. A fakt to za mě není klišé.

Když už jsme u těch hrdinů, pojďme se u nich ještě na chvíli zastavit. Výrok amerického filozofa George Santayana o tom, jak je důležité nezapomínat minulost proto, aby se neopakovala, je stále aktuální. V článku „Nenechte z nás udělat blázny“ redaktor Vojta Gabriel spojil historická fakta se zamyšlením o notoricky známé události z ledna roku 1969. Přestože je to téma, které v lednu rok co rok zmiňují snad všechna média, je důležité na něj nezapomínat, připomínat ho a vracet se k němu.

Stejně tak téma kolegyně Radky Rüsterové je o hrdinech. Mnoho nás dospělých si neumí říct o pomoc, protože to považujeme za známku slabosti, nechceme svými starostmi a problémy otravovat někoho dalšího, protože přece všichni toho máme dost … když už se k tomu  ale přeci jen odhodláme, ta úleva z toho, že nás třeba jen někdo vyslechl,  je neskutečná. Učme proto svoje děti, že „není žádná ostuda požádat o pomoc“. Hrdiny článku „Možná je tenounká, ale určitě je bezpečná“ jsou sice lidé „bez tváře“, ale o to s větším  porozuměním vyslechnou a hlasem uklidní, někdy i pohladí. 

Tak na čtenou zase za měsíc.

Irena Seifertová

V tomto vydání si můžete přečíst:

 

Zobrazení: 825