Úvodník listopad 2021

Rubrika: Úvodníky Zveřejněno: pondělí 1. listopad 2021 Autor Irena Seifertová Vytisknout E-mail

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení čtenáři, 

vy všichni, kteří oblékáte uniformu, určitě moc dobře víte „Jak se rodí strážníci“. Náš časopis ale nemíří jen do našich řad, což nám ukazují čísla návštěvnosti na našem webu, kde pravidelně jednotlivá čísla časopisu publikujeme. Pohled eléva, našeho kolegy z tiskového, který se vydal na „strážnickou cestu“ je sice jen krátkým zastavením, ale kdo ví, třeba zrovna zaujme někoho, kdo stále váhá, zda to zkusit, nebo namotivuje toho, kdo by se k nám rád přidal. Vám ostatním zkušeným zase může připomenout první nelehké měsíce, na které dnes již s úsměvem vzpomínáte.  

Nejen strážníci se musí „narodit“. Také samotný život začíná porodem. Nejdelší a nejtěžší část životní cesty je ale spojována s jejím koncem. S koncem, o kterém nevíme vůbec nic. Smrt a umírání je přirozená součást lidského života, kterou jsme pomalu a jistě vytěsnili. Ze smrti a umírání se stalo jakési tabu. Přesto je možné se i na tuto neznámou pouť alespoň do určité míry připravit. Paradoxně více se potřebují připravit blízcí než ten, kterého se to bytostně dotýká. Vím, o čem mluvím. Mně osobně a až teď s odstupem času došlo, co znamenal tatínkův pohled a úsměv na tváři v posledních dnech jeho života. On už totiž věděl, co jsem si já ani v duchu nedokázala představit. Největší útěchou pro mě byla slova paní z Domácí péče … „přijměte to, Váš tatínek si to už tak přál.“ Nedávno jsem zhlédla, stejně jako moje kolegyně Radka, dokumentární film „Intenzivní jednotka života“. Osobně bych ho zařadila mezi povinné filmy už na základní škole. Téma smrti a umírání není zcela typické téma do našeho strážnického časopisu, přesto si myslím, že sem patří. Dřív nebo později se totiž dotkne každého z nás.

Ještě jednomu nelehkému tématu jsme se v rámci listopadového čísla věnovali. Obětem trestných činů. Jednou z organizací, která se touto problematikou zabývá, je spolek Bílý kruh bezpečí. Protože v letošním roce oslaví 30. výročí svého fungování, rozhovor s jeho ředitelkou paní Petrou Vitoušovou je jen malým ohlédnutím za tím, co všechno spolek pro oběti trestných činů může udělat.

Když v roce 2002 přišel do kin film Frida, vyprávějící životní příběh extravagantní malířky Fridy Kahlo, nemohla jsem si ho nechat ujít. Dodnes patří tento snímek k těm, ke kterým se ráda opakovaně vracím. Mexickou malířku naprosto skvěle ztvárnila herečka Salma Hayek, které role přinesla nominaci na Oskara v hlavní ženské roli. Výstavu fotografií ze života této surrealistické malířky, která se do dějin vepsala také jako politická, umělecká a sexuální revolucionářka, můžete navštívit v domě U Kamenného zvonu do poloviny ledna příštího roku. Nevím jak vy, ale já tam určitě vyrazím.

Tak na čtenou zase za měsíc

Irena Seifertová

V tomto vydání si můžete přečíst:

 

Zobrazení: 668