Jak to chodí u Hradní stráže
Kdo někdy navštívil Pražský hrad, nemohl je minout. Vysocí, pečlivě upravení, v dokonale padnoucí uniformě. Hlídají všechny vchody do areálu Pražského hradu i objekty kolem něj. V létě do nich pere sluníčko, v krutých zimách musí snést mráz a sníh. Nesmí se ani hnout. Vděčný objekt fotoaparátů téměř všech návštěvníků Hradu. Takhle je známe – Hradní stráž.
Vojáci Hradní stráže jsou prostě nepřehlédnutelní.
Dva dny člověk vůbec nejí a nepije
Kolegyně Anička Rosenová pracuje jako strážnice v hlídkové službě na čtvrtém pražském obvodě. Její práci však tentokrát necháme stranou, na tu snad bude příležitost při nějaké reportáži. Důvodem pro naše setkání byly její tři tituly mistryně světa v kickboxu. Tři tituly mistryně světa… Takové tituly se nevyhrávají každý den. Ale každý den je na ně potřeba tvrdě trénovat. Původně jsem si myslel, že s Aničkou nejdříve zajdu na tatami do naší tělocvičny, kde si v rámci výcviku sebeobrany „tak trochu“ ověřím její (ale i svoje) bojové schopnosti. Ale když na mě její kolega překvapeně vyvalil oči a zeptal se, zda to myslím vážně a zda opravdu chci mít modřiny, koňary, vyvrácené klouby a pošramocené sebevědomí, změnil jsem názor. Tatami jsme vynechali, povídali jsme si u stolu.
Pistole, revolvery, střelivo - Něco málo o zbraních u naší městské policie
V našem časopise se snažíme informovat o práci našich strážníků z různých obvodů a útvarů v tzv. přímém výkonu. Zkrátka a dobře – o práci těch, kteří slouží přímo v pražských ulicích. Ale jen málokdy věnujeme pozornost těm kolegům, kteří nejsou tolik na očích a jejich mravenčí práci možná ani nevnímáme a považujeme za samozřejmé, když nám v pracovním prostředí všechno kolem funguje a klape, jak má. Leckdy pak máme o působení těchto „neviditelných“ spolupracovníků neúplné nebo zkreslené představy.
Pojďme tento dluh vůči nim a jejich práci alespoň částečně odčinit. Dnes vás zvu na malé povídání s hlavním zbrojířem naší městské policie, kolegou Jakubem Mösnerem.
Číst dál: Pistole, revolvery, střelivo - Něco málo o zbraních u naší městské policie
Převzali medaile Za záchranu života a Za statečnost
Michal Čákora, Daniela Kořánová, Vojtěch Dombai, Roman Čejka, Miroslav Čeněk – to jsou jména dalších kolegů, kteří byli ve správnou chvíli na správném místě a svou pohotovou reakcí přispěli k záchraně lidských životů. I letošní příběhy si zaslouží připomenutí.
Číst dál: Převzali medaile Za záchranu života a Za statečnost
Někdy to není dobrý! aneb TAXI tým v praxi metropole
Všimli jste si, že zatímco ještě relativně nedávno jsme v pražských ulicích mohli zaregistrovat spoustu žlutých taxíků se střešními svítilnami, teď je vzácností a velkou náhodou takové auto zahlédnout? Ještě relativně nedávno jste v širším centru mohli zdvihnout ruku a zastavit si taxíka „z ulice“ bez objednání. Typických střešních svítilen však ubývá a je jich poskrovnu… Jako kdyby taxíky tak nějak „splynuly s davem“. Jen se ve velkém objevují vozidla s označením zahraničního zprostředkovatele na obou bocích. Oblast rychle zareagovala na rozvoj digitalizace, mobilů, rychlých dat a během několika málo let se neuvěřitelně změnila.
Taxislužba na území hlavního města Prahy samozřejmě patří tu problematiku, kterou také můžeme řešit. Jenže vždycky byla tak komplikovaná a složitá, že hlídkoví strážníci a okrskáři se jí vyhýbali jako čert kříži. Také proto kdysi v naší organizaci vznikla specializovaná skupina, která teď působí v rámci Hlídkového útvaru a jejíž prioritou jsou právě taxíky a taxikáři. O jejím renomé svědčí mimo jiné, že školí naše profesní kolegy v jiných městech nebo že si je volá na konzultace a řešení i Policie ČR.
Číst dál: Někdy to není dobrý! aneb TAXI tým v praxi metropole
Můj dres s číslem 8
V norském Trondheimu se od 13. do 20. června letošního roku konal další ročník fotbalového Mistrovství Evropy ženských policejních sborů. Možnost reprezentovat republiku, nastupovat v dresu se lvíčkem na prsou a zastupovat naši městskou policii se dostalo i našim dvěma kolegyním. Jednou z nich je Mgr. Romana Melcherová. Ve svém strážnickém životě nyní pracuje jako vedoucí na Centrálním operačním středisku, v tom soukromém by na výčet jejích koníčků a zálib možná nestačilo číslo našeho časopisu. Ale sešli jsme se, abychom si popovídali především o fotbalu.
Píšu hlavně pro vnoučata
Kolegu Františka Drože jsem s prosbou o rozhovor do rubriky Naši lidé oslovila už před časem, když se ke mně doneslo, že maluje obrázky. Tehdy se omluvil s tím, že jeho výtvarná dílka nestojí ani za řeč. Nedávno se na mě obrátil se žádostí o korekturu vlastních básniček a pohádek. Jeho literární tvorba se mi zalíbila, a tak jsem zkusila štěstí podruhé. Rozhodování pro něho nebylo jednoduché, ale nakonec souhlasil.
Když se z práce strážníka stane rodinná tradice
Jiný věk a jiné služební číslo, ale stejná příjmení a stejné uniformy. Vilém a Lukáš Stočesovi. Otec Vilém slouží u MP Praha už 23 let. V přímém výkonu prošel od samostatné pěší hlídky přes TPZO, okrskáře, odtahy až po klasickou autohlídku, kterou na OŘ Praha 1 jezdí dodnes. Jeho syn Lukáš nastoupil před 13 lety a pracuje jako strážník - okrskář na Praze 5.
Vedu vlastně dva životy
Kolega Augustin Tarabáš patří po 25 letech služby mezi zkušené strážníky-okrskáře. Je to usměvavý čiperný muž, který toho zvládne víc než kdejaký mladík. Jednadvacet let střeží svůj okrsek v Praze 3, kam dojíždí z vesničky na Bruntálsku, ve volném čase třeba pěstuje ovocné stromy nebo maluje obrazy. Požadovanou maturitu složil v 54 letech. Kdo studoval v pozdějším věku a při práci, ví, jak náročné to je. Jeho odchod do důchodu se zatím odkládá, na OŘ 3 by chyběl.
Děkujeme za věrnost
S Městskou policií hl. m. Prahy spojili velkou část svého života, a koncem roku odchází do důchodu. Třicet a jednadvacet let služby je obdivuhodně dlouhá doba, která si zaslouží poděkování a pozornost. Pavel Kolský a Jaroslav Bláha si se mnou zavzpomínali a prozradili nejbližší plány.
Bude tu, nebude tu?
Kolega Jaroslav Mraček slouží už 20 let jako okrskář v Praze 6. Jak sám říká, okrskářem se už narodil. Je to sympatický usměvavý muž, který má rád recesi a baví ho výjimečné věci. Sešli jsme se spolu v Lenešicích na Lounsku, u domku, kde bydlí s maminkou, a povídali si o cihlách, které byly všude kolem. On je totiž dva roky sbírá a umí o nich poutavě vyprávět. Posuďte sami.
Medaile Za záchranu života – výjimečné příběhy v roce 2021
Každý zachráněný život má obrovský smysl a jeho záchrana je hrdinským činem. A je to skvělý pocit, vědět, že jsou mezi námi lidé, kteří nezištně a s láskou pomohou, když vidí, že je to potřeba. Tady jsou příběhy našich letošních hrdinů.
Číst dál: Medaile Za záchranu života – výjimečné příběhy v roce 2021
Prdící buldoček, opice na útěku i Jonákovi medvědi
S některými lidmi děláte rozhovor, lidově řečeno, tak trochu za trest. Mluví nesrozumitelně, nebo bezobsažně. Někdy vám není blízké téma hovoru a jindy prostě nemáte náladu a říkáte si, už aby to bylo za mnou. Někdy mluví hodiny a vy na konci nevíte, o čem budete psát, protože sdělení bylo jen jedno. Tak tohle se rozhodně netýká následujícího rozhovoru. Rozhovoru s člověkem, který je u MP Praha řadu let, který při tom po celou dobu pracuje na jedné pozici, a musím říci, že je pro ni jak stvořený. S člověkem, který vás nikdy neodmítne, udělá si čas a rád si s vámi popovídá. Řeč je o Václavu Steinbauerovi, vedoucím Útulku pro opuštěná zvířata MP Praha.
Číst dál: Prdící buldoček, opice na útěku i Jonákovi medvědi
Obyčejná cesta z bodu A do bodu B… Bod A si vyberu sám, bod B mi vybere vítr
Kdo z nás alespoň někdy nezatoužil vznést se nahoru do oblak a podívat se na svět s odstupem a nadhledem? Podívat se na svět z ptačí perspektivy? Luďku Křížkovi, strážníku z Prahy 10, se tenhle sen splnil. Luděk létá s balóny už šestadvacet let. Během nich strávil v balónovém koši už přes dva tisíce hodin. V průměru to vychází na dvě hodiny týdně. Dá se přistát na rušné pražské křižovatce? Může mít létání něco společného s pivem? Kdy se balón nemohl odlepit od země? Kdo může vstoupit do klubu vzduchoplavců?
Číst dál: Obyčejná cesta z bodu A do bodu B… Bod A si vyberu sám, bod B mi vybere vítr
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka