Medvědí běh
Asi málokdo, kdo trochu sleduje tento časopis, neví, že Městská policie hl. m. Prahy se již podruhé účastní charitativního běhu Nadace Terezy Maxové Teribear. Jen pro připomenutí - jedná se o pátý ročník tohoto běhu pod názvem Teribear hýbe Prahou. Máte možnost svým pohybem udělat dobrou věc, záměrně nepíši během, protože mnoho účastníků bere tuto akci spíše jako happening, možnost se projít po Vítkově a udělat si rodinnou vycházku. Po zaplacení startovného obdržíte čip a pak hurá na vítkovský ovál. Ten má zhruba 1,5 kilometru a za každý kilometr pak sponzoři věnují 30 Kč na vámi zvolený projekt, kterým se nadace zabývá.
Velkého psa ukecáte
O psu se říká, že je to nejlepší přítel člověka. Ti, které pes napadl, si to ale rozhodně nemyslí. A média nás o napadení psem informují relativně často. Přitom se věnují jen těm případům, které končí vážným zraněním nebo smrtí. Je zajímavé, že ve většině případů útočí psi, kteří do okamžiku útoku byli – podle vyjádření majitele – hodní a přítulní...
Den a noc v patách hlídky na Praze 1
Je zapotřebí Prahu 1 vůbec představovat? Každý, kdo nežil většinu svého života v baňce, v symbióze se středně velkou houbou, určitě navštívil tuto městskou část. A není sám. Každý rok do Prahy míří miliony turistů z celého světa. A myslím, že to nebude vůbec nadnesené tvrzení, když uvedu, že každý z nich stráví alespoň drobnou chvilku v malém, historií prosyceném obvodu Prahy 1.
156 - Linka pořádku a bezpečí nebo hromosvod strastí a nesnází metropole?
„Koně nežerou okurkový salát!“ To byla první věta, kterou vyřkl jeden učitel fyziky, který v roce 1860 sestrojil jakýsi prototyp telefonu. Přijímač, který připomínal tvarem lidské ucho, byl vyroben z pivní bečky, reproduktor z pletací jehlice a krabičky od doutníků. Tato věta, kterou svůj přístroj testoval, putovala z učebny fyziky v německém Frankfurtu do blízkého bytu jeho přítele. Odpověď se mu dostala hned záhy: „To vím už dávno, vy hňupe.“
Číst dál: 156 - Linka pořádku a bezpečí nebo hromosvod strastí a nesnází metropole?
Průmyslové srdce České republiky
Tak se vyrábějí škodovky v Číně. Výroba v Kvasinách opět vzrostla. Nastupte do výroby v Mladé Boleslavi. Kde všude vyrábí ŠKODA AUTO své modely? Škoda zahájila výrobu nové Scaly. Škoda Auto zvýšila výrobu. Vloni v Česku vyrobila přes 886 tisíc… To jsou názvy článků, které se vám zobrazí po zadání do vyhledávače pod klíčovými slovy „výroba Škoda“ jen na první straně. Ostatně, pokud byste chtěli prolistovat všechny odkazy s touto tematikou, tak byste museli udělat nejméně 30 mil. kliků myší. To dokazuje fakt, jak velký fenomén je pro nás tato automobilka. Nejen fenomén, ale také je na ní a na automobilovém průmyslu obecně postavena velká část naší průmyslové výroby. Prodávají se dobře Škodovky? Pak je vše v pořádku, motor naší ekonomiky šlape.
Poříční útvar v novém
Shrneme-li fakta, poříční útvar v pražské metropoli působí 16 let. Prvních pět let sídlil na Císařské louce v budově u tamního kempu ve dvou místnostech a jedné garáži. To však tehdy v tomto útvaru sloužilo pouhých osm strážníků. S pomalu se rozrůstající flotilou a rozšiřující se zaměstnaneckou základnou bylo potřeba rozšířit a vylepšit zázemí. V roce 2008 se podařilo získat ponton, který před tím využívali hasiči jako plovoucí zařízení své základny. Ten byl vyrobený už v roce 1948, kdy sloužil jako plovárenská šatnová hala na Vyšehradských plovárnách. Co naplat, nic netrvá věčně. V roce 2016 bylo jasné, že tehdy osmašedesát let starému pontonu pomalu ale jistě zvoní hrana a nebude ho možné už dále udržet v odpovídajícím technickém stavu. Začalo se tak přemýšlet nad novým řešením a konečně 23. července 2019 byl Poříčnímu útvaru slavnostně předán zcela nový ponton se zcela novou detašovanou služebnou.
Nejmenší obvod nemá nejmenší starosti aneb život na obvodě Praha 7
Co vás napadne jako první, když se řekne „Praha 7“?
Ještě před několika lety byla mezi Pražany populární Holešovická tržnice, kde jste sehnali všechno. Autor těchto řádků ji pamatuje v devadesátých letech, kdy se tady vedle sebe, takřka bez ladu a skladu, prodávala elektronika i ředkvičky, džíny z Bangladéše i brambory, RC modely i palivové dříví. Tady jste sehnali všechno. Jen jste se nemohli divit, když vám zakoupené zboží většinou nevydrželo ani dva týdny.
Praha 7, to jsou možnosti rozmanitých volnočasových aktivit: výstaviště, planetárium, akvárium Mořský svět, Národní technické muzeum, zoologická a botanická zahrada, trojské přírodní rezervace, Stromovka, Letenská pláň, cirkusy a fotbalový klub Sparta…
Číst dál: Nejmenší obvod nemá nejmenší starosti aneb život na obvodě Praha 7
Pohledem veterináře
Během mé návštěvy v měcholupském útulku často od kolegů padaly zmínky o kontrolách ze strany veterinární správy. Aby článek o útulku nebyl v duchu známé věty, že každá liška chválí svůj ohon, chtěl jsem znát názory na chod měcholupského útulku i z druhé strany, tedy od odborníků z nejpovolanějších, pracovníků Městské veterinární správy v Praze.
Ředitel této organizace MVDr. Antonín Kozák, Ph. D. mi na začátek rozhovoru s úsměvem říká: „Všichni se už několik dnů usilovně zabýváme polským hovězím masem a vy do toho přijdete s kočičkami. Příjemná změna, pojďte dál a vítejte.“
Sedm životů, aneb Na návštěvě v Měcholupech
„Haló, haló, proč je koček málo? A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion.“
Každý si určitě vybaví půvabné vyprávění o Machovi, Šebestové a utrženém sluchátku. A co je na celém příběhu nejpodivuhodnější? Že se vážně odehrál! Věřte, nevěřte, v Česku je kolem milionu koček. Statisticky se tak o jednu kočku dělí čtyři domácnosti.
Postavení a role kočky v lidském světě se měnila s dobou i místem. Zatímco v Egyptě, kde pravděpodobně k její domestikaci došlo, byly uctívány, za evropského raného středověku byly často považovány za věrného služebníka samotného ďábla. Zato dnes jsou v Evropě po psech druhými nejrozšířenějšími domácími mazlíčky.
Připomeňme, že kočičí reputaci začal před osmdesáti lety vylepšovat podnikavý a mazaný kocourek Mikeš z Hrusic, zatímco v jiných dětských pohádkách se bez černého kocoura na rameni neobešla žádná pořádná čarodějnice na úrovni. Přesně tak na většinu z nás působí kočky: někdo je bezmezně miluje, jiný je stejně tak nesnáší. Jen málokomu jsou lhostejné.
Důchod není hranice
Představa blížícího se důchodu na každého působí zcela odlišně. V určitých fázích života na tuto část životní etapy nahlížíme jinak. Jako dětem nám naše babičky a dědečkové připadali poklidní, vyrovnaní, bezstarostní a láskyplní lidé, kteří svým vnoučatům věnovali trpělivě svůj čas. V té době nám přišlo nemyslitelné, že jednou také budeme tuto roli plnit. Jako roztěkaní studenti s matnou vizí o budoucím pracovním životě, jsme na hlubokomyslné rozbory představ o důchodovém věku neměli ani pomyšlení. Bylo to pro nás stále ještě tak daleké a nepředstavitelné, jako jsou úvahy nad nekonečností vesmíru. Ono ani v dospělosti, té rané i střední, to mnohým vůbec nedochází, jaká velká změna nás jednou zastihne a jakou velkou změnou si prochází lidé z našeho blízkého i vzdáleného okolí. Ono také proč se tím v danou chvíli zaobírat, když máme na „to“ ještě dost času. Člověk má v tu chvíli plno zájmů, plno plánů a představ, které by rád stihl realizovat, dokud ještě může. Snad jen čas od času nám do myšlenek vchází ona představa klidu. Nemuset. Nemuset například ráno vstávat do práce. Jedinou reálnou starostí o naši budoucnost v důchodu je založení si penzijního připojištění.
Jsem ráda, že jste si našli cestu k našemu časopisu MP Praha Pražskému strážníkovi. Přinášíme Vám informace nejen z prostředí naší organizace, ale také z oblasti kultury, historie, sportu a dalších. Věřím, že články budou pro Vás přínosné a zajímavé.
Irena Seifertová
šéfredaktorka